KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Řešení dotazu:
Hlasuji pro pro LVM v hostiteli a LV pro VM a uvnitř VM zas LVM.
„Nested“ LVM není nic špinavého, naopak to takto považuji za nejčistější, když už se o tom bavíme jako o prádle…
Ve VM swapiness=0 + /tmp do ram, nevím kde necháváš session.save_path, ale to bych dal taky do ram.
vyhoda E je v tom ze pokud neco provedes s tim virtualem, tak muzes primo sahat na jeho data z hostaPřímo na data z hostitele můžeš sahat v A,B,C,D,E, když VM neběží a pro čtení (se snapshotem) i když běží.
nevyhoda je ze mas bordel v LVM namespace hosta.A to není pokud je VM pro každou mašinu a každý mašina má své LVM.
Moje zkušenost není v této oblasti velká, dříve jsem používal spíš XEN, kde jsem měl disky v souborech a používám dlouho VMWare Workstation, kde je to taky souborové. Ale u jednoho KVM hostitele (serveru), jsem zpočátku zkoušel a i jsem se ptal. A měl jsem i původně LV v hostiteli pro každou partition a ve VM přímo na tom partition a FS, ale došel jsem k závěru, že je to na prd - je to chaos (můj závěr).
Když je pro každou VM jedno LV v hostiteli a pak LVM v hostovi a přijmeme fakt, že režie je ve většině případů „neviditelná“ (někde jsem našel nějakou diskuzi, že se snížení výkonu projevilo, ale to si lze lehce zkusit, když se to chystá), tak je to „čisťoučké“ a ve správném duchu na sobě poskládané.
V hostiteli v dané VG jsou hezky naskládané LV s názvy mašin (vm_jmeno1, vm_jmeno2).
No a v dané VM mašině je to vždy přesně jak je třeba, jednotlivé přípojné body s nastavením, jak je potřeba pro daný účel (relatime,nosuid,noexec,nodev apod…) protože u mě jsou to převážně CentOS a přijde mi to tak i správné, tak v každé VM mám dvě partition boot a zbytek pro LVM (u Debianu mám jen jednu s LVM).
Je pravdou, že když se zvětšuje alokovaný prostor, tak je to trochu řekněme složitější, nicméně, to je operace nečastá a v klidu proveditelná.
Jinak přes toto jsem se dostal k tomuto (nebo teda ještě o pár nezveřejněných úprav dál…) a vždycky když dělám novou mašinou, třeba jen na testy, tak si pomlaskávám a přemýšlím jen jaké barvy jí přidělím :). Ale hodí se to jen tehdy pokud to stavíš a můžeš riskovat a nastavit si to a taky předpokládáš, že to budeš i v budoucnu využívat.
).
Dříve jsem si také dělal templaty virtuálů a jen jsem je kopíroval, ale vzhledem k tomu, že to nedělám tak často, tak jsem více času strávil nad údržbou templatů (a hlavně po vydání nového centosu jsem chtěl mít template čistý dělal jsem ho znova)... Poslední cca 2 roky používám hlavně kickstart. Vytvoření virtuálu trvá dýl, ale přechod na novější verze je mnohem jednodušší. Samozřejmě to platí jen při vytváření pár virtuálů za rok.
Co se týká swapiness, tak jsem dosud používal jako základ tuned-amd a ten ho nastavuje na 10.
/tmp do RAM jsem zatím nikde nedával, ale vidím v tom potenciál. Nevím proč mě to nikdy nenapadlo
Díky za tip!
Tiskni
Sdílej: