Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Ahoj, uz jsem to tady psal do jineho topicu, ale zrejme uz to zapadlo. Zvazuji koupi dvoujadra ARM jako NAS a maleho serveru na hrani domu. Jako medialni centrum jsem pouzil RPi s XMBC distrem, kde slape super a rad bych zkusil neco vykonnejsiho.
Mel jsem zaluska na Cubieboard 2, ale po shlednuti banana Pi mu davam vetsi sance prorazit a ziskat vetsi komunitu, proto mi prijde jako lepsi investice banana Pi, co myslite, jaky bazmek byste vzali vy a proc?
Mate uz nekdo s banana Pi nejakou zkusenost? Chodi to dobre, nebo ma nejake problemy?
P.
Odroid je pekny kus HW za dobry peniz, ale taky mi prijde, ze podobne jako Cubieboard nema skoro zadnou komunitu. U tehle desek je to dost podstatne, zvlast ted, v zacatcich, kdy to proste neni odladene a a hned u downloadu Xubuntu ctu - improved USB stability. By mne asi mr-lo, kdybych postavil NAS na necem za X tisic a ono tomu padalo kazdy tyden USB.
Jasne, je to deska na experimenty, ne na ostre nasazeni, presto to na mne nebudi dobry dojem a prijde mi, ze se tam nejak nic moc nedeje - navic ubuntu 13.10? proboha proc zrovna tahle verze?
Tak jsem zase narazil na pokec, ze na tom Banana Pi defakto nechodi nic s HW akceleraci videa, ani to XBMC. Takze je to takovy prekopany android dongle na vetsi desce, s jinymi konektory.
Dokazal by mi nekdo cesky vysvetlit, proc je takovy problem, na platforme, ktera je na trhu asi 3 roky - Cortex A10/A20 + MALI 400 rozbehat normalni podporu 2D a 3D akcelerace v libovolnem linux distru? Neorientuju se v ovladacich a grafice, proto mi to neni moc jasne, v cem konkretne to vezi a proc to funguje treba na androidu, ale na linuxu se s tim nemuzou stale poprat? A proc treba na RPi XBMC distro prehrava vsechna i HD videa a Debian s LXDE + VLC neprehraje skoro nic? To ma XBMC nejake specialni ovladace v sobe, ktere nejdou jednoduse na ten debian zkopirovat, aby ta videa sla prehrat v libovolnem programu?
P.
Pockat, procesor A20 s Mali 400 se vyrabi v par kusech? Vzdyt je to dneska ve vsech tech HDMI dongle bazmecich, ve vsech Cubie/Pi deskach, apod. ?
Rozumel bych, kdyby kazdy model mel jiny GPU, ale ty procesory, aspon co ja vim, maji uz 2 roky MALI 400 jako GPU. Chapu to spis tak, ze se nevyplati pro tech par uzivatelu, co by na tom chteli mit linux, delat ovladace. Protoze vetsina bezi na androidu a tam to funguje bezvadne. Co ale nechapu uz vubec - android je prece postaveny na linuxu. Takze by to melo pouzivat stejny ovladac, resp. ovladac z androidu by mel byt pouzitelny na linuxu?
Mozna placam, fakt jsem jeste tak daleko nedosel, abych se hrabal v ovladacich, takze se treba v necem pletu - proto se ptam.
Zeptam se jinak - znamena to, ze lima ovladace jsou nejakym prelomovym resenim podpory MALI na linuxu? a uz tedy na vsech tech rikomagic a cubieboard a dalsich funguje plnohodnotna 3D akcelerace?
Protoze jsem stale jeste linuxovy laik, reknu to polopate - znamena to, ze si normalne ve VLC prehraju film v HD, stejne jako nainstaluju xbmc, apod? Proste ze to heblo bude mit na linuxu stejny vykon jako v androidu?
Android snad pouziva X? Ty drivery (i lima project) kresli primarne na framebuffer, proto treba Mali branche vlc a xbmc nepouzivaji vubec X a je tam spousta prace to vubec rozchodit, aby to neco kreslilo.
Tiskni
Sdílej: