Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Řešení dotazu:
virtual_alias_maps
ale určitě neumí žádnou logiku (kromě rozšíření, address extension), přeposílá vše. Buď tohle řešení nahradíte něčím, kde budete schopen nakonfigurovat podmíněné přeposílání (např. ten Sieve). Nebo to rozlišujte už na serveru 1 - musel byste tam dostat seznam adres, které se mají přeposílat (asi napojit na tu samou MySQL databázi), a spam pro tyto adresy vůbec nepřeposílat na server 2. Nebo třetí varianta, spam ze serveru 1 na server2 posílejte na adresu jmeno+spam@domena
, a na serveru 2 nastavte přesměrování pro jmeno+spam@domena
do koše a pro samotné jmeno@domena
to původní přesměrování. Postfix by měl nejprve hledat adresu s rozšířením, teprve pokud ji nenajde, hledá adresu bez rozšíření. Pokud to máte v MySQL, můžete si na to udělat pohled, který automaticky doplní ty adresy s +spam
a načítat data z něj místo původní tabulky. Pro uživatele by to mělo zůstat zůstat transparentní, v Postfixadminu uvidí jenom to své přesměrování.
Počítejte ale s tím, že takhle ti lidé, kteří si něco nechávají přeposílat, přijdou o e-maily, které označíte jako spam. Takže by to chtělo pro ně třeba nastavit vyšší práh pro to, co je vyhodnoceno jako spam.
Tiskni Sdílej: