Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Řešení dotazu:
To, ze je to prevadzkovane, a prave takto, na serveroch klienta, je ich poziadavka, dokonca zo zakona (!) povinna... krajina neobmedzenych moznosti.
Podle mého je to jen nešťastně formulované zadání. Mít aplikaci/data na vlastním železe je celkem na nic, když je to černá skříňka, uvnitř které se může skrývat kdejaký mallware/spyware a u které je zákazník zcela odkázaný na dodavatele a může jím být vydíraný (nebo prostě dodavatel zkrachuje nebo naopak získá lukrativnější zakázky a na starého zákazníka se vykašle).
Správně zadání mělo být: dodejte aplikaci včetně zdrojových kódů, slušné licence a kompletní dokumentace.
.... ak validacia zlyha (i v pripade, ze nebude konektivita na validacny server), vyhlasi piratsky mod a vykona prislusne akcie.boze ochran ma pred takouto ochranu od dodavatela :)
Nevím, jestli by měl o kultuře mluvit člověk, který považuje svého zákazníka apriori za zloděje.+1
…nastavím mu takovou cenu a takové podmínky, že službu/licenci pokud možno nekoupí.No nevim jestli predrazovanim se neco vyresi. Takhle to fungovalo u nas v devadesatych letech a vysledny efekt byl spis kontraproduktivni. Porad je tam implicitni neduvera takze vysledku je to stejna svinarna jako to co chce tazatel.
Porad je tam implicitni neduvera takze vysledku je to stejna svinarna jako to co chce tazatel.Žádnou sviňárnu v tom nevidím.
Kdyby ten rozdíl v ceně byl způsoben nadstandardními vztahy mezi zaměstnanci těch firem, tak by to sviňárna (nebo spíš korupce) byla.
Ale jestli je ten rozdíl způsoben zvýšeným rizikem, tak proč ne? Vždyť úplně stejně fungují pojišťovny – když jsi z rizikovější skupiny, tak platíš víc, než někdo, u koho k pojistné události pravděpodobně nedojde.
Nicméně spíš jsem to chápal tak, že nastaví cenu zcela zjevně nepřiměřeně vysoko a tím vlastně řekne: s vámi obchodovat nechci.
Nicméně spíš jsem to chápal tak, že nastaví cenu zcela zjevně nepřiměřeně vysoko a tím vlastně řekne: s vámi obchodovat nechci.To je extrémní verze, kterou si schovávám na případy, kdy mám nějaký zvláštní důvod dotyčného neposlat do háje. Nedělám takové věci rád, ale někdy je to vhodnější než odmítnout.
Jiste ze nevidis, z pohledu dodavatele vsechno co uvidis jsou prachy.Nesmysl. Jako dodavatel jednotlivec vidím celý proces, narozdíl od obchodníků, kteří se můžou soustředit právě jenom na peníze.
Ale ten clovek az zjisti ze jinym davas stejne zbozi lacineji, co si asi pomysli?Nepomyslí si nic, protože nikomu stejné zboží nedávám, každá zakázka na míru je unikátní. Nebavíme se tu o komoditizovaném software, pokud vím.
Ze vyfasoval prirazku jako zavdavek na dobre vztahy?Osobně jsem takovou přirážku dal mnohokrát a bylo to k oboustranné spokojenosti. Přirážka mi pokryla nadstandardní služby či rizika, protistrana zase dostala službu dle očekávání.
Ano, na tom je krásně vidět sviňskost proprietárního softwaru. Např. jeden uživatel, který si koupil software za desítky tisíc – ten software je „chráněný“ hardwarovým klíčem do LPT portu, bez něj nejde používat. Jenže sehnat dneska počítač s LPT portem není jen tak (zvlášť notebooky). Takže uživatel je za svoji poctivost (koupil si licenci) náležitě potrestaný:
Tiskni
Sdílej: