Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
systemctl stop NetworkManager
bude postačující. Jaké je mé zděšení, když po chvíli celkem pravidelně zjistím, že NM zase běží. systemctl stop NetworkManager sice NM zastaví, ale po chvíli jej zase spustí. Stop v tomto případě neznamená stop, ale spíš pazu.
Prosím tedy místní systemd guru o radu, jak v systemd vypnout službu tak, aby se nezapnula, dokud neřeknu nebo nerebootuji. Jako berlička mi zatím slouží systemctl disable NM, systemctl stop NM. Stop musím poslat několikrát, potom mám jistotu, že znovu nenastartuje. Každopádně to považuji za chybu, nebo nerozumím tom, jak stop funguje...
systemctl mask NetworkManager.serviceodstřelí službu úplně, takže ji nelze spustit ani ručně, dokud se neodmaskuje
systemctl disable NetworkManager.servicezpůsobí, že službu lze spustit jen ručně. Pokud chcete zabránit tomu, aby šel NM spustit "on demand" přes D-Bus, můžete v /usr/lib/systemd/system/NetworkManager.service zakomentovat tento řádek:
Alias=dbus-org.freedesktop.NetworkManager.service
NetworkManager.conf
, že některá rozhraní má nechat na pokoji:
[keyfile] unmanaged-devices=interface-name:tun0V Debianu je pro ovládání NetworkManageru
nmcli
a VPN podporuje po doinstalování příslušných balíčků (např. network-manager-openvpn
).
systemctl --runtime mask
před zastavením služby. Nemá to nepříjemné vedlejší efekty a funguje to bezvadně a univerználně.
Každopádně to považuji za chybu, nebo nerozumím tom, jak stop funguje...Obojí platí. V systemd už neexistuje přímý vztah mezi službou, tak jak ji vidí administrátor, a službou, tak jako je dostupná v uživatelském rozhraní nebo ve filesystému. Na efektivní práci s distribucemi se systemd musí člověk přemýšlet na nižší úrovni abstrakce a znát věci více do detailu.
Tohle není ani tak záležitost systemd jako D-Busu.V případě NetworkManageru je to především věc systemd i když technicky vzato to dělá dbus, protože nebýt systemd, tak by se tam dbusová aktivace nepoužívala vůbec.
Že takový nástroj stejně nechytne všechno, protože pravidla polkitu se píší v turingovsky úplném jazyce, je poslední hřebík do rakve Linuxu jako jednoduchého operačního systému.Pořád ještě můžeš nad Linuxem a dalšími open source nástroji relativně jednoduchý operační systém postavit, ale holt to není o tom stáhnout si mainstreamovou distribuci a mít hotovo.
systemctl disable NetworkManager.service způsobí, že službu lze spustit jen ručně.Nikoliv, neplatí to pro služby Online-accounts ani Avahi, stále se spouští i po administrátorském příkazu. Takže ty příkazy jsou buď nefunkční nebo omezené. proč tam vůbec jsou ... Vím, že způsob komentování, mazání nebo přejmenování v systémovém souboru není doporučovaný, což asi stále mnozí buď neví, nebo nechtějí vědět, nebo nečtou hlavičky v tom souboru. Protože cesta k změně je vytvoření změněného obsahu v uživatelském profilu. Nástroje v gui jsou pro srandu králikům a nefunkčnost ani terminálového příkazu k tomu určeného je už vrchol. Nicméně mě už nebaví, řešit linuxové nedodělky a ignoranstství některých vývojářů a koupím raději Windows 10, kde nebudu muset řešit už od instalace nedodělky a aktualizace dalších nedodělků, včetně problémového správce sítě, protože Linux bez síťě je čtvrteční.
Jestli tomu dobře rozumím, tak disable je něco jako smazání linku z /etc/rcX.d/. Pokud chceš opravdu zakázat službu, tak můžeš dát mask, které je ekvivalent nahrazení souboru v /etc/init.d/ prázdným souborem.Přesně tak, a důležitá věc je i to, že disable je negativní (opak k enable), zatímci mask je pozitivní. Po dobu runtime umí systemd přerazit konfiguraci jen pozitivní změnou, tedy s
--runtime
funguje jenom mask
a nikoli disable
.
Výsledek celé diskuze je tedy takový, že systemd nemá prostředek, jak obecně nějakou službu zastavit a mít jistotu, že nenastartuje.Nemá takový prostředek pro dbusové služby, ale s kdbusem se to má změnit. Nicméně i tak budeš muset zastavovat dvě různé jednotky, protože ovládání systemd se odvíjí od jeho implementačních detailů a nikoli od potřeb administrátora.
Kde je tedy reálný přínos systemd? Rychlý start je v současnosti nezajímavý -- co se vypíná, to se uspává. Výkonu je taky na rozdávání, takže služba může běžet od startu a ne až na požádání a ztrácím kontrolu nad službami systému. Prosím jen fundované odpovědi, nechci flame.Vždyť je to typický flamebait, systemd linuxáky hodně rozděluje, nemůžeš si vybírat, jaké reakce dostaneš a jak budou fundované.
A vznikl Wayland. Je tu, ale nikdo mne nenutí ho používat.Zatím tě nikdo nenutí ho používat, přesněji řečeno zatím někoho ještě baví starat se o Xorg a udržovat s ním aplikace kompatibilní.
Pak tu máme systemd, který někdo prokřičel do distribucíJinými slovy ho distribuce přijaly, ať už z jakýchkoli důvodů. Nicméně tenhle způsob vyjádření už vůbec nevede k fundovaným reakcím, ale je to jen podtržení toho flamebait. Doporučuju se především zaměřit na ty, kteří měli možnost toto rozhodnout, a na jejich zdůvodnění.
Nicméně i tak budeš muset zastavovat dvě různé jednotky, protože ovládání systemd se odvíjí od jeho implementačních detailů a nikoli od potřeb administrátora.... ale já jako administrátor potřebuji dosáhnout určitého cíle. K čemu je mi implementace, která k cíli nevede?
Jinými slovy ho distribuce přijaly, ať už z jakýchkoli důvodů. Nicméně tenhle způsob vyjádření už vůbec nevede k fundovaným reakcím, ale je to jen podtržení toho flamebait. Doporučuju se především zaměřit na ty, kteří měli možnost toto rozhodnout, a na jejich zdůvodnění.To bylo jen srovnání s projektem, který má přinést podobnou revoluci do světa Linuxu. A souhlasím, nechal jsem se trochu unést.
... ale já jako administrátor potřebuji dosáhnout určitého cíle. K čemu je mi implementace, která k cíli nevede?To je hluboce filosofická otázka. :)
Tiskni
Sdílej: