Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
htop
a zbytek dej virtuálu. Nebo nastav virtuálu málo, nainstaluj Win a zjisti jak virtuál běží. Velikost můžeš kdykoliv přenastavit (a ted nevím jestli jen ve stojícím nebo i v běžícím virtuálu) Ale pokud chcceš virtualizovat W7, tak ty pod 3GB budou jak šnek, na méně než 8G virtualizovat W7 nemá cenu.
Doporučuji poučit zaměstnavatele, že u pracovního notebooku je 16 GB RAM rozumné minimum. Pak nebude třeba řešit takové otázky.
Pro virtualizaci není potřeba víc jader než jedno (ať už podporuje hyper-threading nebo ne). Alokace jakéhosi nižšího počtu „jader“ je nesmyslná fáma. Virtuální stroj může mít stejný počet procesorů jako fyzický stroj a ničemu to nepřekáží. Ba naopak, v tomto konkrétním případě by měl mít virtuální stroj stejný počet procesorů jako fyzický stroj, aby mohl rozumně využít dostupné prostředky. Virtuální procesor je z pohledu hostitelského systému zkrátka proces. Fyzickému ani virtuálnímu stroji nic nebrání využívat procesory, které ten druhý zrovna nevyužívá, a podělit se o ně, pokud je využívají oba. (To je samozřejmě plně v režii plánovače hostitele.) Jediný problém je dostatek RAM, jak už tu bylo mnohokrát řečeno.
Tiskni Sdílej: