Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Řešení dotazu:
Krátká odpověď: pokud se potřebujete ptát, odpověď zní ne. :-)
Dlouhá odpověď: určitě to smysl má, pokud platí některá z těchto podmínek:
Samozřejmě by se našly i další důvody, ale obecně byste měl nějaký důvod mít vy sám. Také by bylo dobré být připraven na to, že
A samozřejmě je obecně lepší nové jádro instalovat ve formě balíčku pro příslušnou distribuci, snáze se pak systém udržuje.
alebo ak sa Ťa týkajú chyby opravené v novej verzii
V takovém případě bych spíš doporučoval chybu nareportovat, aby se oprava backportovala do distribučního jádra (je-li to možné).
Otázka spíš zní, má to smysl ? Nebo je lepší si počkat na novější verzi Ubuntu ? Díky za vaše názory a rady.
Proč na novější verzi Ubuntu? To je jako z bláta do louže. Na Archu můžeš mít kernel 4.4 teď, hned a okamžitě. Fedora ho taky bude mít co nevidět, protože na Fedoře jsou kernely v podstatě v režimu rolling updates. Nebo Tumbleweed (odnož SUSE s rolling updates) může být taky dobrý nápad.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Pokud si chceš vyzkoušet kompilaci kernelu a naučit se něco o jeho build systému, pak je asi nejlepším řešením naklonovat si Git repository, checkoutnout si příslušnou verzi, začít s .config souborem z příslušné distribuce (což by ale měl být rozumně aktuální .config soubor, protože jinak člověk stráví hodinu nad make oldconfig) a všechno si vyzkoušet přímo a bezprostředně. Kompilace nějakého balíčku asi člověka příliš mnoho zajímavého nenaučí.
Tady by bylo dobré položit si otázku, proč by to měl dělat. Pro člověka, který se nechce zabývat jádrem jako vývojář, bude daleko užitečnější, když se naučí vytvořit balíček pro svou distribuci, než aby měl pocit, jak je strašně cool, že si přeložil jádro ručně, a zaneřádil si systém.
# jen pro 32bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_i386.deb # jen pro 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-image-4.4.0-040400-generic_4.4.0-040400.201601101930_amd64.deb # zbytek stejnej pro 32bit i 64bit wget http://kernel.ubuntu.com/~kernel-ppa/mainline/v4.4-wily/linux-headers-4.4.0-040400_4.4.0-040400.201601101930_all.deb sudo dpkg -i linux*.debjde o verze k dnesnimu dni, samozrejme az se tam objevi novejsi, tak instalovat to, pripadne az bude 4.5, tak se ukaze nad tim...
sudo apt-get purge linux-image-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0-generic linux-headers-4.4.0
Tiskni
Sdílej: