Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Řešení dotazu:
On ale pacman nikdy nikde nic nekompiluje. Arch je „binární distribuce“ a pacman je instalátor (neméně binárních) balíčků.
Je třeba nastavit si správně makepkg, případně yaourt či jiný AUR tool podle vlastní volby. Začal bych u /etc/makepkg.conf a tak podobně.
/tmp
není na žádném disku, je samozřejmě v RAM a případně ve swapu. Na disku byl někdy v minulém desetiletí, možná.
Limit velikosti tmpfs se dá samozřejmě nastavit, pokud někomu nevyhovuje, co systemd
nastavuje automaticky.
Nejlepším řešením je ale nastavit makepkg
a yaourt
, aby nepoužívaly /tmp
. Přidávat třeba swap a zvětšovat ten tmpfs pro /tmp
je trochu škoda; v době mimo kompilaci to bude nevyužité a nevyužitelné.
systemctl mask tmp.mount
/tmp
do tmpfs pomocí /etc/fstab
i bez systemd.
A jak mu ve fstabu řeknu, že to má být adresář /tmp v kořenovém oddílu a že tam nechci připojovat žádné jiné blokové zařízení?
/tmp /tmp none bind 0 0Jestli to nezabere. Nebo nějak nakonfigurovat systemd, jestli to jde. Třeba Ubuntu taky systemd používá a teď koukám, že /tmp tmpfs není, takže to asi nějak jde... to jsou ale ty moderní udělátka, všechno samo a takhle ... Zlatý sysv init.
Nechápu? Jak to chceš zvětšit HDD má konečnou velikost.On tvrdil o nekonečné velikosti? EGO?
(df; mount) | grep /tmp
$ (df; mount) | grep /tmp tmpfs 1,9G 8,0K 1,9G 1% /tmp tmpfs on /tmp type tmpfs (rw)
Žádná položka ve fstabu přece na tohle neexistuje. Ve fstabu má být jen a pouze to, co nemůže systemd uhodnout automaticky. Takže /tmp tam samozřejmě běžně není a nemá být, protože ten se opravdu automaticky vymyslet dá. Jediný důvod, proč dávat /tmp do fstabu, je změna velikosti toho tmpfs, jak už jsem psal výše.
Mít /tmp na disku je prostě špatně. Neslo to s sebou tolik problémů, bezpečnostních i praktických, až se od toho před nějakými skoro 10 lety upustilo. Tedy kromě pár nepoužitelných distribucí, u kterých je beztak všechno jedno.
/tmp není na žádném disku, je samozřejmě v RAM a případně ve swapu.Do swapu ho možná dám až se Linux naučí spravovat paměť.
Mít /tmp na disku je prostě špatně.Možná to bude dobře, až s tím aplikace budou počítat, a nebudou do /tmp ukládat velké věci. Například Firefox tam ukládá soubory pro otevření externí aplikací.
Neslo to s sebou tolik problémů, bezpečnostníchJo. A proto přesně ta stejná data zapíšeme na disk o kousek vedle (do swapu).
i praktickýchJá měl naopak problém s /tmp v RAM, když se tam prostě nevešlo.
Možná to bude dobře, až s tím aplikace budou počítat, a nebudou do /tmp ukládat velké věci. Například Firefox tam ukládá soubory pro otevření externí aplikací.To ale vývojári systemd vyriešili tak, že pre veľké súbory majú programy používať /var/tmp.
Máš /tmp
v RAM. Pokud ho chceš mít na disku, stačí v /etc/fstab zakomentovat (#) řádek obsahující tmpfs /tmp
a restartovat systém (mohl bys /tmp
jen odpojit za běhu, ale některým běžícím programům by nejspíš vadilo, že jim zmizí jejich dočasné soubory).
Případně bych se podíval, jestli balíčkovací systém nemá nějakou volbu/proměnnou pro dočasný adresář – všechno ostatní by mohlo zůstat v RAM a jen balíčkovací systém by měl dočasnou složku na disku.
Že /tmp automaticky mountuje systemd a že na to žádná řádka ve fstabu není, to je už pár let uzavřená kapitola…
Tiskni Sdílej: