Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Byla vydána lednová aktualizace aneb nová verze 1.109 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.109 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu modulárního otevřeného handheldu Mecha Comet s Linuxem.
Diky za tipy,
Petr
Proto bych klidně zkusil něco co se soustředí jen na to sdílené, páč třeba kalendář a kontakty, na to stačí jednoduchý serveřík obsluhovaný přes CLI, nebo něco v PHP, co by mi běželo někde na hostingu... nemusím to mít doma svém na železe.
rsync. Odkazováním na Dropbox a ownCloud jste požadavky moc neupřesnil, protože to jsou dvě dost velmi odlišné věci (už jen proto, že jedno je služba a druhé aplikace), které mají společné snad jenom to, že se tam dají ukládat soubory a má to webové rozhraní.
Chtel bych zalohovat a verzovat treba i zdrojaky a nechci se zatim ucit GIT.Chyba. Zálohování není důvod nepoužívat VCS.
Já si právě s GITem hrál a přišlo mi to šíleně složité.Ani náhodou to není složité. Oproti běžným programátorským problémům je uživatelská stránka Gitu triviální záležitost. Osobně ho preferuju, ale třeba Franta Kučera zde propaguje Mercurial jakožto alternativu s jednodušším a pochopitelnějším rozhraním. Číslování adresářů je relativně nepohodlné a jak člověk jednou vyzkouší spravovat lokální kód pomocí commitů, tagů a větví, už se nikdy nechce vrátit. Narozdíl od šíleností jako CVS nebo Subversion je právě Git (nebo Mercurial a další) ideální pro one man show.
git initMám repozitář.
git add .Mám všechny soubory zazálohované pro případ, že udělám nějakou nesmyslnou změnu.
git rm -f xyzVyhodil jsem trvale soubor, který do projektu nepatří.
git commit -m "initial commit"Mám uložený počáteční stav projektu.
git tag -a v0.0.1 -m "Version 0.0.1"Mám zafixovanou verzi 0.0.1. Až na pár detailů uživatelského rozhraní, vážně nevím, co by mohlo být jednodušší. Od té doby, co jsem začal jsem používat Git na všechny projekty namísto Subversion nebo verzovaných kopií, mám život daleko jednodušší. Navíc se s Gitem dá víceméně pracovat i jako s těmi verzovanými adresáři, přepínání větví, commitů a souborů je bleskové a v přípaďě potřeby lze používat víc pracovních adresářů s různými verzemi. Už i ta nejzákladnější funkcionalita mi šetří obrovské množství času při jakékoli chybě nebo neopatrnosti. Ovšem každý svého štěstí strůjcem a pokud se chceš patlat s adresáři, enjoy...
Ten GIT syncujes nekam na server, nebo to provozujes takhle normalne lokalne?Naprosto libovolně. Jakmile začínám něco dělat, co má povahu projektu, tak minimálně nahodím
git init a git add jako obranu proti chybám. Pak už se to větví podle povahy projektu. Většina věcí, co dělám je open source a jde do veřejného repozitáře. Pár jsou věci, které selektivně sdílím pomocí URL, ty jdou do repozitáře na serveru s deployment hoky. Výjimečně jde něco do private repozitáře.
Každopádně pokud máš daný projekt zálohovaný a nepotřebuješ ho sdílet ani deployovat, není problém ho nechat čistě lokálně.
Mne desi to, ze se to nijak neintegruje treba do IDE. Kdybych vyvijel v konzoli, chapu to.Pracuju v konzoli, s integrací neporadím, ale určitě najdeš dost lidí, kteří nějakou používají.
Proste mi pripada, ze pokud nepouzivam serverove funkce a sync treba do githubu, je pro mne mnohem snazsi, kdyz zakladam projekt, vyrobit adresar PROJEKT-POKUS a v nem v1.0 a do nej vytvorit projekt z netbeans. Kdyz jdu neco predelat, vytvorim adresar v.1.1 a ulozim projekt do nej. Tam provadim zmeny.Moje zkušenost je přesně opačná. Nejdřív jsem začal používat Git výhradně lokálně. GitHub tou dobou ani neexistoval. Adresáře mi nevyhovují granularitou. S VCS si ji určuju sám podle aktuálních potřeb.
Jasne, pokud zmenim neco, aniz bych si vytvoril novou verzi a neco se posere, tak se nemam jak vratit zpet.To by mi právě vadilo, VCS mi umožňuje nepřemýšlet dopředu a soustředit se jenom na to, co chci udělat. Dává mi to svobodu dělat naprosté vylomeniny aniž bych se v jejich výsledcích ztratil.
Ale pokud si to ohlidam, dava mi GIT neco navic?Je to jenom nástroj, navíc takový, který je od základu postavený tak, aby pomáhal a nepřekážel. Já osobně vycházím z toho, že si to neohlídám a hlídat si to ani nechci. Architektura Gitu funguje v zásadě na principu těch adresářů a jejich kopií, jenom je to schované do repozitáře a člověk k tomu přistupuje přes ten toolset. A já velkou část toho toolsetu na ty gitovské verzované adresářové stromy skutečně používám.
git init a git commit, ale nikdy git push, tak budeš mít kompletní historii v místním adresáři ./.git a nikde jinde. Pokud nepotřebuješ program vystavit světu, tak to tak klidně může zůstat. Server není potřeba ani nemá po technické stránce žádnou zvláštní roli. S Gitem se centrální server používá jen z organizačních důvodů, nikoliv z technických (když nepočítám obtížné připojování se na vypnutý notebook kolegy).
Workflow s Gitem při běžném programování vypadá tak, že uděláš nějakou funkci (feature) nebo něco opravíš a commitneš. Pak něco dalšího a zas commitneš. Tedy hodně relativně malých commitů. Když později zjistíš, že jsi něco rozbil, tak ti git bisect poví, který commit to byl. Na běžné commity můžeš mít čudlík v GUI. Já mám trvale otevřený terminál a nijak mne to nebrzdí.
Tiskni
Sdílej: