Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Řešení dotazu:
KDevelop.
Ale jinak souhlasím s některými výše uvedenými komentáři, že nejlepší je zvolit si oblíbený editor (KWrite, Midnight Commander, cokoliv podle libosti), nastavit si správně zvýrazňování syntaxe a na IDE se vybodnout.
Taky bych (zejména na C++) doporučil clang++
místo g++
, protože clang++
má (pořád ještě, navzdory nedávným obarvovacím snahám GCC) asi tak o světelné tisíciletí a dvě supernovy lepší chybové hlášky.
Ono má takové IDE hluboký smysl třeba pro Javu (kde IntelliJ prostě rulezzz), protože je integrované s typovým systémem, se standardními (kni)hovnami atd. Jenže v C a C++ se tak těsná integrace ve většině případů vymyslet / odvodit nedá, takže to automatické doplňování a procházení dokumentace kurzorem myši nebude až tak skvělé. Nemluvě o tom, že v případě C se nakonec hodí spíš manuálové stránky a na C++ je cplusplus.com nebo cppreference.com. Kdysi jsem na C++ rád používal Eclipse + CDT, ale dnes už jsem k takovým řešením skeptický. (Nevadí mi, že to potřebuje 20 GB RAM; beztak mám na desktopu 128 GB. Ale vadí mi, že mi to na oplátku nenabízí nic tak převratně produktivního jako v případě Javy.)
C je hodně těžký jazyk, hlavně proto, že si musíš sám vytvářet datové struktury.Ani ne. C je jeden z nejjednodušších jazyků. Pochopíš pointery, funkce, pár drobností okolo a v podstatě C umíš. Co je na C obtížného je, že je velmi nízkoúrovňové – pracuje se rovnou s železem a nemá žádný run-time, ve kterém pak programy běží (jen pár volitelných standardních knihoven). Proto se hodí hlavně na programování jednočipů. Pokud by byla řeč o C++, tak to je úplně jiná bestie. Míchá se v něm všechno možné. Může být nízkoúrovňové, jako čisté C, ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně. Navíc je tak obsáhlé, že jeho úplné zvládnutí je na celý život, nebo dva.
…ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně.
To sice jo, ale já v něm raději píšu konkrétně.
Testovat… Zase o důvod víc, proč to napsat správně.
Tiskni Sdílej: