Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Zdar,
jak to pak zalohujete, kdyz mate treba 1TB posty v maildirech co maji 100k mrnavych souboru ? Myslim nejaky zalohovaci SW /Bareos,NetWorker/ jake je casove okno zalohovani, kdyz se delaji treba inkrementalni zalohy a porovnava se co je v zaloze a co na disku.
Dik a zdar.
Jura
Pýtal som saJen to Peter asi neprešlo pres hranice.
Skoro 1mio malých souborů v jednom adresáři na ext3 spolehlivě zaměstnalo server na 8h při fsck (SAS). Přesun na SSD to zlepšil, ale pořád šlo o hodiny (přičemž pokud jde o IOPS, tak SAS měl tisíce a SSD deseti tisíce)
Ext4 už byla výrazně rychlejší (tuším šlo o pár desítek minut na SSD, ale už nešlo o stejné podmínky)
Kdysi jsem měl link, který porovnával identickou situaci na ext3 a ext4 a rozdíl byl skoro řádový.
Uz si vzpominam, proc mam Golise mezi zablokovanymi. Mele kraviny.+1
Velký počet položek v adresáři byl problém v dobách, kdy ext2 neměl podporu indexovaných adresářů, takže každý adresář byl interně organizovaný jako lineární seznam a operace jako vyhledání nebo smazání položky byly při velkém počtu souborů v adresáři pomalé. Už ext3 podporoval indexované adresáře hned od začátku a to není zrovna horká novinka.
100000 souborů v adresáři není pro žádný z dnešních běžně používaných filesystémů (ext4, XFS, btrfs) žádný problém. Zrovna včera jsem pro potřeby jiné zdejší diskuse zkoušel 10 milionů souborů (tj. stokrát víc) na XFS a ten to zvládal naprosto hladce.
Asi bych se vyhnul JFS (kdysi můj oblíbený) a ReiserFS. Ne proto, že by měly problémy s větším počtem souborů v adresáři, ale jsou méně používané a věnuje se jim podstatně méně vývojářů než ext4, XFS nebo btrfs.
Dovolil bych si nesouhlasit. Ext3 je z roku 2001 a dir_index dostal az o rok pozdeji.Už ext3 podporoval indexované adresáře hned od začátku a to není zrovna horká novinka.
To by ale byl problém i při konverzi na ext4, který dir_index
určitě podporoval hned od začátku. I tam by bylo potřeba dir_index
zapnout (a pokud možno i překonvertovat existující adresáře).
Spíš jsem měl na mysli, že možnost, že by někdo měl jádro s podporou ext3, ale bez podpory dir_index
, je už spíš jen hypotetická.
The "-D" parameter will actually enable the "dir_index" option by rebuilding directory index. It can be rebuilt (optimized) at any later time by running the check with the parameter.Takže stačí vědět, kdy se tohle objevilo u ext3. A stejně tak by to mohli admini na svejch strojích přebouchat, kdyby opravdu chtěli dir_index a nemaj ho.
Tiskni Sdílej: