Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Spíš proč ano?Protože není zastaralý?
systemctl stop samba-ad-dc.service smbd.service nmbd.service winbind.service systemctl disable samba-ad-dc.service smbd.service nmbd.service winbind.service systemctl unmask samba-ad-dc.service systemctl start samba-ad-dc.service systemctl status samba-ad-dc.service systemctl enable samba-ad-dc.serviceKdyby cokoli, tak se ptejte, mám to teď v hodně živé paměti.
Mozna pockam na Deb10, co uz se blizi...
Nezkoušel jste někdo také jít cestou migrace a nevíte, jaké špeky tam číhají, na co je třeba dát pozor?
Nejsem si také jist, jestli jsem parametry migrace pro samba-tool zadal dobře: původní NT4 doména byla "zus", a používali jsme (interní) DNS doménu "skola.home". Novou AD doménu/Kerberos realm jsme chtěli (s ohledem na popis významu parametrů) mít "skola.home"/"SKOLA.HOME" a NetBIOS doménové jméno "zus" (což nevím, zda je dobře - popis říká "... Může být cokoliv... Je doporučeno použít první část AD DNS jména." - tj. doporučení splněno není.
A migraci jsem provedl příkazem:
samba-tool domain classicupgrade --dbdir=/var/lib/samba.nt4 --realm=skola.home --dns-backend=BIND9_DLZ /etc/samba.nt4/smb.conf
(tu NetBIOS workgrupu "zus" to vzalo z NT4 databází)
Vidíte nějakou blbost?
Tohle uspořádání (malý samostatný Samba AD DC /zde virtuál/ a fileserver zvlášť jsem volil proto, že někde na stránkách Samba Wiki je to doporučené (traffic s AD DC je prý vždy šifrován a podepisován, což u fileserveru není potřeba), a taky proto, že jsem chtěl mít možnost vše rychle vrátit do původního stavu, kdyby se migrace nepodařila.
A proč připojuji stroje zpět do domény: nevím, nakolik jsou NT4 doména a AD kompatibilní - předpokládal jsem, že moc ne nebo jen jednosměrně (NT4 -> AD), a také jsem si s tím chtěl trochu pohrát a testovat, odzkoušet zařazování a vynětí do/z AD. Jedny klientské windows jsem měl jako čistou instalaci (v doméně nikdy nebyly), druhé předtím byly v NT4 doméně - a na těch jsem chtěl dělat "pokusy".
Ještě mne napadá, jestli nemohl vzniknout nějaký problém tím, že původní NT4 PDC server se jmenoval "SAMBASRV" a nový AD DC jsem nazval "DC1" (FQDN "dc1.skola.home") - ta migrace tedy asi předpokládala, že nový se bude jmenovat také "SAMBASRV", a nevím, jaký dopad mohl mít ten jiný název.
Díky za jakýkoliv postřeh/nápad - zatím v téhle oblasti pořád dost plavu...Sambu jsem používal jako workgroup fileserver i jako NT4 DC + fileserver, a fungovalo to bez problémů a jestliže je (ostrá, nepočítám léta alfa- a beta-verzí) podpora AD DC v Sambě už přes šest let, tak to asi použitelné je, a pro zamýšlené účely to doufám stačí. Ani to neodporuje tomu "Right tools for right job" - nač si pořizovat M$ Office, když mi bohatě stačí OpenOffice/LibreOffice. Hlavně když to není Notepad ;)
Tiskni
Sdílej: