Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Zdravim,
zdedil jsem jednu apku v PHP (po odeslych programatorech) a resim, jak zautomatizovat deployment kodu do produkce (pro novy server, na ktery se bude migrovat). Kod je zatim v SVN, ale planuji prestehovat do GITu (resp. on-premise gitlabu).
Produkcni server je klasicke kombo NGINX/PHP-FPM/MARIADB, kde ma kazdy "zakaznik" vlastni instanci, tj:
* vlastni (sub)domenu/www-root
* vlastni kod (vetsinou stejny mezi instancemi, ale pro testovani se nekdy pouziva kod z jine revize/branche)
* vlastni DB (postavenou z "migrations" skriptu)
Hledam teda nastroj, ktery umi "snadno":
1) vytvorit/upravit NGINX konfigurak pro novy/stavajici VirtualHost
2) nasadit do daneho www-rootu/domeny kod z SVN/GIT (e.g. revize/branche 12345xyz)
3) vytvorit prazdnou DB a spustit "migrations" skripty
bohuzel jsem nic moc pouzitelneho nenasel (mozna prehledl).
Jak provadite deployment u podobnych projektu? Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty (navesenymi do SVN/GIT hooku apod.), nebo pouzivaji vice nezavislych nastroju (pro nginx, pro GIT/SVN, pro DB). Koukal jsem na Gitlab CI, ale to mi pripada, ze je spise na "testovani" kodu, nez na deployment na server...
Predem diky za pripadne nasmerovani/doporuceni.
+1
Poslední dobrou se často setkávám s jakýmsi náboženstvím (nebo jak to nazvat), že by na všechno měl existovat nějaký dedikovaný nástroj, který danou činnost „usnadní“.
Spousta nástrojů, frameworků a knihoven často ale práci spíš přidělávají – zejména pokud se použijí na menší úkoly, než pro jaké byly navržené.
Ano, pro hromadné nasazování existuje třeba Ansible, Puppet, CFE a další. Na automatizované úpravy konfiguráků zase Augeas. Ale zrovna to, co chce tazatel, bych řešil pomocí Bashe a SSH.
Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty
Na tom není nic neuvěřitelného a často je to nejlepší volba. Bash je přesně nástroj pro úlohy typu „potřebuji něco někam nakopírovat“ nebo „potřebuji spustit příkaz XY“. Pokud je někomu bližší třeba Perl nebo Python, udělá v nich totéž, jako v tom Bashi.
make deploya potřebné závislosti mám ukryty v
Makefile. Výhodou je, že jsou hezky pohromadě, sdílené s ostatními požadavky (DRY) a že se přes to dobře spouští generátory.
Makefile nachází hlavně ty vlastní parametry a že jsou přehledně koncentrovány do jednoho souboru. U větších projektů je možné totéž udělat v každém podadresáři a spouštět rekurzívně do hloubky.
V tom Makefile mám všechny potřebné utility, včetně spouštění testů, generování závislostí, deploymentu či mazání cache. Na tu obrazovku se to skutečně vejde.
Hodně utilit však spouštím i přes Git. Má to trochu jiné vlastnosti, například že se úlohy spouští v kořeni projektu.
Jsou to hlavně skripty, které jsou univerzálně použitelné v každém projektu a mohou tedy být umístěny v ~/.gitconfig
Make může spouštět Git a Git může spouštět Make. Jen je dobré si z těchto dvou přístupů vybrat a nemíchat je.
Jedinou nevýhodou Make je závislost na platformě, což může u některých projektů představovat problém. V takovém případě dám Makefile do .git/info/exclude a neverzuji ho.
Tiskni
Sdílej: