Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
Byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Podrobnosti v tiskové zprávě. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Zdravim,
zdedil jsem jednu apku v PHP (po odeslych programatorech) a resim, jak zautomatizovat deployment kodu do produkce (pro novy server, na ktery se bude migrovat). Kod je zatim v SVN, ale planuji prestehovat do GITu (resp. on-premise gitlabu).
Produkcni server je klasicke kombo NGINX/PHP-FPM/MARIADB, kde ma kazdy "zakaznik" vlastni instanci, tj:
* vlastni (sub)domenu/www-root
* vlastni kod (vetsinou stejny mezi instancemi, ale pro testovani se nekdy pouziva kod z jine revize/branche)
* vlastni DB (postavenou z "migrations" skriptu)
Hledam teda nastroj, ktery umi "snadno":
1) vytvorit/upravit NGINX konfigurak pro novy/stavajici VirtualHost
2) nasadit do daneho www-rootu/domeny kod z SVN/GIT (e.g. revize/branche 12345xyz)
3) vytvorit prazdnou DB a spustit "migrations" skripty
bohuzel jsem nic moc pouzitelneho nenasel (mozna prehledl).
Jak provadite deployment u podobnych projektu? Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty (navesenymi do SVN/GIT hooku apod.), nebo pouzivaji vice nezavislych nastroju (pro nginx, pro GIT/SVN, pro DB). Koukal jsem na Gitlab CI, ale to mi pripada, ze je spise na "testovani" kodu, nez na deployment na server...
Predem diky za pripadne nasmerovani/doporuceni.
+1
Poslední dobrou se často setkávám s jakýmsi náboženstvím (nebo jak to nazvat), že by na všechno měl existovat nějaký dedikovaný nástroj, který danou činnost „usnadní“.
Spousta nástrojů, frameworků a knihoven často ale práci spíš přidělávají – zejména pokud se použijí na menší úkoly, než pro jaké byly navržené.
Ano, pro hromadné nasazování existuje třeba Ansible, Puppet, CFE a další. Na automatizované úpravy konfiguráků zase Augeas. Ale zrovna to, co chce tazatel, bych řešil pomocí Bashe a SSH.
Nechce se mi verit, ze to vsichni bastli svymi vlastnimi skripty
Na tom není nic neuvěřitelného a často je to nejlepší volba. Bash je přesně nástroj pro úlohy typu „potřebuji něco někam nakopírovat“ nebo „potřebuji spustit příkaz XY“. Pokud je někomu bližší třeba Perl nebo Python, udělá v nich totéž, jako v tom Bashi.
make deploya potřebné závislosti mám ukryty v
Makefile. Výhodou je, že jsou hezky pohromadě, sdílené s ostatními požadavky (DRY) a že se přes to dobře spouští generátory.
Makefile nachází hlavně ty vlastní parametry a že jsou přehledně koncentrovány do jednoho souboru. U větších projektů je možné totéž udělat v každém podadresáři a spouštět rekurzívně do hloubky.
V tom Makefile mám všechny potřebné utility, včetně spouštění testů, generování závislostí, deploymentu či mazání cache. Na tu obrazovku se to skutečně vejde.
Hodně utilit však spouštím i přes Git. Má to trochu jiné vlastnosti, například že se úlohy spouští v kořeni projektu.
Jsou to hlavně skripty, které jsou univerzálně použitelné v každém projektu a mohou tedy být umístěny v ~/.gitconfig
Make může spouštět Git a Git může spouštět Make. Jen je dobré si z těchto dvou přístupů vybrat a nemíchat je.
Jedinou nevýhodou Make je závislost na platformě, což může u některých projektů představovat problém. V takovém případě dám Makefile do .git/info/exclude a neverzuji ho.
Tiskni
Sdílej: