Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »
Přeji hezký den
Jáchym
Když jsem začínal s Linuxem, tak jsem se nejdřív dostal k Emacsu. Myslím, že hlavně proto, že jsem v té době hodně programoval v PHP a četl knížku od Koska a ten emacs dosti propaguje.
Emacs mi připadl perfektní. Klávesové zkratky mi připadají dodnes možná trochu lepší, než ve vimu, i když je pravda, že je to dost pro opice... Ale ve vimu je zase ten Esc.
Nakonec jsem ale přešel na vim a to hned z několika důvodů.
- Emacs je pomalejší. Každej mi může tvrdit co chce, ale emacs prostě pomalu nabíhá a vim je oproti němu opravdu rychlík.
- Začal jsem pracovat především na vzdálených servrech přes ssh a tam už nebyl grafický mód, který se mi na emacsu líbil (nemyslím xemacs). V konzoli mi příjde vim daleko dokonalejší než emacs.
- A poslední z důvodů, na který si zrovna vzpomínám. Na stroji, kde jsem programováním trávil většinu času byl pouze vim
. No... jo. To byl opravdu ten hlavní důvod, jinak bych asi nepřešel.
Jinak si myslím, že je to prostě otázka vkusu. Každý z obou editorů je podle mě v podstatě stejně silný na editaci textu, i když zlý jazykové tvrdí, že Emacs je výborný operační systém, akorát má špatný editor..
Prostě a jednoduše, to je jako porovnávání některých programovacích jazyků. Každýmu vyhovuje něco jinýho, každej používá to, co se mu líbí nebo to, k čemu ho někdo přivede.
PS: nedoporučuji používat oba editory zároveň. Nevím čím to, ale naprosto vždycky jsem používal přesně opačné zkratky a to :w na webových stránkách a textech do školy
Pouzivam oba zminovane editory. Emacs lokalne a hlavne v praci (sef to chce a treba s folding modem jsem se jeste ve vimu nepotkal ackoliv vim ze existuje). Naproti tomu vim pro servery kam pristupuji vzdalene.
Pri editaci zdrojaku v perlu o velikosti radove 1800 radek (pouzite mody: cperl, folding) se emacs pri vzdalene praci na stroji PII 400 MHz, 128 MB RAM obcas odmlcel az na nekolik minut (pristup byl pres stovkovou sit). V okamziku, kdy jsem si ty data vyexportoval pres nfs a editoval na lokale (AMD Athlon 1 GHz, 384 MB RAM) bylo to lepsi, ale presto jsem na nej obcas musel pockat. Nevim ovsem jak dalece se na tom ale podepisuje ta sit ci nfs.
:%s/<([^>]*)>/\(\1\)/g
P.S. Emacs? Ne, diky, jeden operacni system uz na pocitaci mam.
Zkus místo Esc si to namapovat na Ctrl-Space nebo třeba na CapsLock. Hledej na vim.org, nekde to tam na 100% je.Je to tady, zajímavá je i diskuze pod tipem.
). Emacs jsem chápal jako nabušený editor a možnost jej velmi podrobně přeprogramovávat pomocí lispu je bezva, ale i vim má dost možností i když je to v tomto směru druhá liga. Jenže představa, že bych se musel učit dva hodně odlišné editory je nepřijatelná. Používat oba efektivně prostě nejde. Také jsem chápal, že jsou i jiné důležité vlastnosti, které se mohou hodit jako třeba malý footprint přes ssh, malé nároky na CPU a podobně, když budu přistupovat přes hodně zarušenou linku na nějaký jednodisketový firewall na kdo ví jakém HW. Emacs je fakt dobrej editor, ale zlí jazykové jeho název taky překládají jako Eight Megs And Constatntly Swaping. Je fakt, že jako admin kde čeho teď nepůsobím a asi už nebudu, ale i tak se některé výhody vi(mu) můžou vždy hodit. Na ESC jsem si celkem zvykl a se sledováním, ve kterém že se to právě nacházím módu problémy nemám. Je to o zvyku. Prostě pokud zrovna nepíšu, jsem v normal módu. Když začnu psát tak šup do insert módu a hned jak skončím, ESC. Prostě se v insert módu dlouho neflákat, veškeré editace provádět přes r, c<motion>, C a podobně. To pak vynikne síla tečky a vůbec vi(mu).
Tiskni
Sdílej: