Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Budu nahrazovat starý "SOHO" server ještě s C2D Xeonem novějším hardwarem s menší spotřebou a vyšším výkonem. Server slouží především jako datové úložiště s pár dalšími službami. Jako OS tam běží CentOS (postupně verze 5, 6 a 7), pár disků v RAID (mdadm) + EXT4 bez LVM, NFS, CIFS, Git repozitáře, DHCP + DNS proxy, DLNA server, sem tam testovací VM v KVM/QEMU, zálohování přes rsync na jiný stroj. Na nový hardware můžu nainstalovat v podstatě co chci a přemýšlím o následujících variantách:
Pokud máte s některými z těchto návrhů zkušenosti, jaké to má výhody a nevýhody? Na co si dát pozor a čemu se vyhnout? Upozorňuji, že se nejedná o žádné enterprise nasazení. Na variantách Proxmox se mi líbí možnost snaphotů a jednoduchých záloh. Líbí se mi i možnosti filesystémů jako BTRFS a ZFS. Ani bych se moc nebránil správě z klikacího web GUI. Určitě budu používat virtualizaci (preferoval bych KVM) a kontejnery (LXC, ale asi by stačil i Docker). Některé služby jako třeba DLNA server, Syncthing, nebo Gitea bych rád oddělil do samostatných kontejnerů nebo VM.
Na otázku zatím nikdo bohužel neodpověděl.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz