V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Oracle Linux neumoznuje mit ext4 filesystem?
K čemu takové předpotopní béčko? To je jako ptát se, jestli má Tesla verzi s 2-taktním spalovacím motorem.
Ehm , v Leapu je vzdy stejne jadro jako v odpovidajici verzi SLESu ( uplne stejny source balik, je buildnuty pro Leap) stejne jako spusta core baliku ( systemd, glibc etc).
Dosud je SLES shodny s Leapem co se tyce source baliku, ale build jede pro SLE a Leap zvlast
S prichodem Leap 15.3 Core baliky jako jadro, glibc , systemd .. etc ( dohromady okolo 1500 balkicku) budou shodne i binarne --> jenou vybuildene baliky pro SLE budou distribuovany take pro LEAP + v leapu budou balicky co ve SLESu nejsou ( ty se zas u SLE najdou v PackageHub repozitari)
Ehm , v Leapu je vzdy stejne jadro jako v odpovidajici verzi SLESu ( uplne stejny source balik, je buildnuty pro Leap)
Zatím to tak nebylo, zdrojáky (upstream tarball a patche) sice byly stejné, ale lišila se konfigurace. Kromě toho, že Leap měl povoleno dost modulů navíc, tam byly i další drobné rozdíly. Největší byla preempce u kernel-default (Leap má PREEMPT_VOLUNTARY, SLE PREEMPT_NONE), pak tam byly IIRC i různé limity na počet procesorů atd.
Teprve v 15.3 by to mělo být opravdu stejné jádro a lišit se jen tím, že Leap bude mít moduly navíc (jako samostatný subpackage).
Více jak 15 let užíváme SLES pro rozsáhlou databázi s velkým počtem globálních klientů za firewall-em (demilitarizovaná zóna). Plná spokojenost. Bezpečnostní certifikát od NBÚ.
V první řadě je otázka, proč chceš provozovat distribuci typu RedHat/CentOS/OracleLinux. Typickým důvodem je třeba provoz Oracle DB – a v tom případě bych se použití jejich distribuce nebál, naopak bych to bral jako výhodu, protože když bude nějaký problém, máš OS i DB od jednoho dodavatele a ten by se měl starat (jasně, v praxi se budou vždycky na něco vymlouvat, ale takhle mají o jeden argument méně).
V ostatních případech (kdy to aplikace nevyžaduje) bych se RH a jeho klonům spíš vyhnul a šel cestou Debianu, Ubuntu nebo jiných distribucí.
Něco jiného je, když si někdo chce u RH zaplatit podporu – pak by za tebe měli řešit problémy a poskytovat ti nějaké služby, což oproti komunitním distribucím bez záruk nějaká výhoda je – ale to zjevně není tvůj případ, když se ptáš na náhradu CentOSu.
Proti Oracle Linux mám totéž, co proti všem béčkovým distrům, která o 20 let zaspala dobu a dodnes nepochopila, že verzování se má týkat pouze jednotlivých balíčků, nikoliv distribuce jako celku.
Pokud na PC používáš online účet (= propojený s MS), tak je možné, že recovery key budeš mít k dispozici na OneDrive/Microsoft účtu.
Ještě je možné, že k PC byl připojen jiný disk a tam bude recovery key v txt podobě.
Zasílání ntb do servisu vidím jako zbytečnost, kde jednak nevidím možnost, že by ti to odemkli a navíc riskuješ, že ti ty data smáznou (to člověk riskuje vždy, když něco posílá do servisu, protože jeden z jejich prvních kroků je totální tovární nastavení).
Tiskni
Sdílej: