Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
/etc/network/interfaces. To má současně správně nastavené závislosti, aby se služby vyžadující síť spouštěly až potom, co se síť nastaví, a řeší to tedy tvůj druhý problém (já jsem ještě do síťových závislostí nemusel nikdy sahat, takže pokud nemáš nějaké fakt extrémní nastavení, tak nejspíš taky nebudeš muset).
a) vlastni script ip , ifconfigifconfig určitě ne, ten už na Linuxu 23 let(!) není podporovaný. Vlastní skript s ip zní lákavě, ale musíš ošetřit různé divné stavy typu že device zmizí protože upadl ze sběrnice (to je teda hlavně issue USB síťovek) a pak je potřeba ho znova nakonfigurovat.
b) dhcpTo přece záleží jestli máš síť nastavenou tak, že potřebuješ DHCP.
b) NetworkManagerK tomu mám osobně odpor, protože mi přijde strašně složité nastavit tam správně věci, které „starým“ způsobem mám hned. Osobně žádné démony týkající se sítě (NetworkManager, systemd-networkd, ale i třeba resolvconf) nepoužívám. Dále bych ti doporučil zadat parametry jádra
net.ifnames=0 biosdevname=0, aby se síťovky jmenovaly „hloupě“ eth0, a pokud máš drátových/wifi síťovek víc, tak do souboru /etc/udev/rules.d/70-persistent-net.rules napsat:
SUBSYSTEM=="net", ACTION=="add", DRIVERS=="?*", ATTR{address}=="2c:94:64:00:00:61", ATTR{type}=="1", KERNEL=="eth*", NAME="em1"
SUBSYSTEM=="net", ACTION=="add", DRIVERS=="?*", ATTR{address}=="2c:94:64:00:00:60", ATTR{type}=="1", KERNEL=="eth*", NAME="em0"
pro jednoznačné pojmenování podle mac adresy.
ss -tulopwnZdar Max
auto br0 eth0 lo
iface lo inet loopback
iface eth0 inet dhcp
iface eth1 inet manual
iface wlan0 inet manual
# Bridge setup
iface br0 inet static
bridge_ports wlan0 eth1
address 192.168.0.1
broadcast 192.168.0.255
netmask 255.255.255.0
gateway 192.168.0.1
Funguje dobre jen wlan0 se na prvni pokus neprida do bridge , musim provest restar site a uz bezi jak ma . Ma nekdo nejaky napad ?
Tiskni
Sdílej: