Google Chrome 138 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 138.0.7204.49 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 11 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Verze pro Android nově umožňuje přesunutí adresního řádku do dolní části Chromu. Na iOS to bylo možné již od října 2023. S příští verzí 139 plánovanou na 5. srpna přestane být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Byla vydána nová verze 9.14 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 5 Ultra a Orange Pi 5 Compute Module. V katalogu softwaru přibyl GZDoom.
Byl vydán Mozilla Firefox 140.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Dle plánu byla odstraněna ikona a integrace služby Pocket. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 140 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.2 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Na stránkách konference Den IPv6 2025, jež proběhla 6. června v Praze, byly zveřejněny prezentace (PDF) a videozáznamy přednášek.
Byla vydána verze 2.2.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Ke zhlédnutí jsou videozáznamy přednášek z konference KotlinConf 2025.
V linuxových systémech byly odhaleny dvě závažné zranitelnosti – CVE-2025-6018 v rámci PAM (Pluggable Authentication Modules) a CVE-2025-6019 v knihovně libblockdev, kterou lze zneužít prostřednictvím služby udisks. Ta je součástí většiny běžně používaných distribucí, jako jsou Ubuntu, Debian nebo Fedora. Kombinací obou zranitelností může útočník s minimálním úsilím získat root přístup. Vzhledem k jednoduchosti zneužití
… více »OpenSSL Corporation zve na den otevřených dveří ve středu 20. srpna v Brně a konferenci OpenSSL od 7. do 9. října v Praze.
Něco z IT bulváru: Mark Russinovich pozval Billa Gatese, Linuse Torvaldse a Davida Cutlera na večeři a zveřejnil společné selfie. Linus se s Billem ani s Davidem do té doby nikdy osobně nesetkal. Linus a David měli na sobě červená polotrika. Mark a Bill byli v tmavém [LinkedIn].
Evropská unie nově prověřuje obchod, při němž americký miliardář Elon Musk prodal svou sociální síť X dříve známou jako Twitter vlastnímu start-upu xAI za 33 miliard dolarů (712 miliard Kč). Unijní regulační úřady zvažují, zda firmě X neudělit pokutu podle nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA).
jenda Jak tohle mají řešené interně ale nevím, možná to bude nějaký divný tunel skrz jejich (privátní?) síť (součástí tarifu je i záložní spojení přes LTE, které se tváří zcela transparentně, dokonce když vypnu mikrovlnku na střeše, tak se přejde na LTE tak, že ani nepopadají otevřená TCP spojení, takže je to nějaký pokročilejší magic).To bude asi SD-WAN
Usnadňuje to routování uvnitř sítě. Nemusíš mít na všech routerech směrem k zákazníkovi napsáno, že 1.2.3.4 mají směrovat k tomu danému zákazníkovi - stačí tam záznam pro 192.168.1.0/24, který tam už máš, protože to je něco jako „tím směrem leží fyzicky blízká skupina zákazníků s těmito adresami ve tvé síti“.Ako potom riesi zakaznikoch, ktori by chceli pouzivat porty 80 a 443 ? To su specificke porty a mapovat by sa to dalo na rozne porty. Pisat vsak do url http://neco:8080 a pod je nepekne. Riesenie je aby si ISP postavil reverzny proxy a uspokoji vsetkych zakaznikov s portami 80 a 443. Ine porty ako napr. pre VPN a pod. sa daju pouzit rozne a tolko zakaznikov aby vycerpal porty asi nema ziadny ISP (ak nepocitam velkych, ktori ponukaju public IP). A ako by to riesil zaznam pre subnet 192.168.1.0/24 ?
PetebLazar Například síť mého providera je ke klientům provozována na privátním rozsahu adres (10.x.y.z), takze muj router ma providerem pridelenu adresu z tohoto rozsahu. Na hranicich sve site do Internetu provadi provider preklad z pro mne vyhrazene verejne IP na vnejsi IP adresu meho routeru (10.a.b.c) a naopak. Tzn., ze pozadavky z Internetu na spojeni s onou verejnou IP konci na vnejsim rozhrani meho routeru (kde si je zpracuji podle potreby) a ma spojenini do Internetu odchazi z teto vyhrazene verejne IP.Takze ako potom setri ISP verejky, ked prave tu jednu verejnu IP vyhradil len pre teba. Pre teba by bolo mozno lepsie ak by ti poskytol verejnu IP, ako to napr. robi telekom na slovensku (ale iba ak o to poziadas, tak dostanes dynamicku verejnu IPv4 zdarma)
Ako potom riesi zakaznikoch, ktori by chceli pouzivat porty 80 a 443 ? To su specificke porty a mapovat by sa to dalo na rozne porty. Pisat vsak do url http://neco:8080 a pod je nepekne. Riesenie je aby si ISP postavil reverzny proxy a uspokoji vsetkych zakaznikov s portami 80 a 443.Jak „potom“? Tohle řešení ti dá „celou“ IP adresu, provoz jde přímo na tebe, jenom máš trochu nezvyklou konfiguraci, že máš na svém rozhraní adresu 192.168.1.10 a přitom ti přicházejí pakety pro 1.2.3.4. (už si nepamatuju jak se tohle konfigurovalo aby to fungovalo) Pro „standardní port forward“ třeba toho portu na VPN tohle vůbec není potřeba, ISP na svém hraničním routeru nastaví DNAT pro ten port. Řešení s reverzní proxy je zajímavé, ale nevím o ISP, který by tohle dělal. Myslím že to dělali nějací lowcostoví poskytovatelé VPS (4smart.cz?).
Takze ako potom setri ISP verejky, ked prave tu jednu verejnu IP vyhradil len pre teba.Nijak, to, na co ses ptal, je doslova způsob, jak vyhradit jednu veřejnou IP.
Aku vyhodu ma z toho ISP uz neviem (nebolo by lepsie ak by verejku dal rovno zakaznikovi?).Usnadňuje to routování uvnitř sítě. Nemusíš mít na všech routerech směrem k zákazníkovi napsáno, že 1.2.3.4 mají směrovat k tomu danému zákazníkovi - stačí tam záznam pro 192.168.1.0/24, který tam už máš, protože to je něco jako „tím směrem leží fyzicky blízká skupina zákazníků s těmito adresami ve tvé síti“.
Ak to nie je mozne spravit s jednou verejnou IP, ako potom ISP setri verejne IP adresy?
Neexistuje nic takového jako jedna veřejná IP adresa. Obvyklé zákaznické připojení mívá 272 až 280 IP adres. Adresa je (z principu a z významu toho slova) samozřejmě veřejná.
Neexistuje důvod šetřit IP adresami.
NAT je nesmysl, který se používal v 90. až 10. letech, v dobách (očekávaného) totálního selhání IPv4. Pokud nějaký ISP používá takovou terminologii v roce 2023 (!), je třeba od něj utíkat sloními kroky.
Žerty se liší od podvodů tím, že oběť se o vtipu dozví nebo je do něj zasvěcena, místo aby byla např. přemlouvána k předání peněz nebo jiných cenností.
Není to pevný rozsah, jinak můžeš přes DHCP prefix delegation (nebo co se používá) dostat časem jiný? (což samozřejmě znamená opruz s konfigurací, pokud máš asi pevně nastavené podsítě, teda, pokud máš podsítě, když nemáš nic většího než /64)To jsem nedal. Ale mně nejde o to, jestli to přidělují pomocí PD nebo ti to dají na papíře a ty si to nakonfiguruješ staticky. Mně jde o to, že pokud chceš mít /56, tak máš platit měsíčně 30668,8 Kč a pokud chceš dokonce /48 tak 7851212,8 Kč. Což mi přijde poněkud předražené. A soudruzi z O2 (nějací dva magoři obchodníci) se nám skutečně před nějakou dobou pokusili tvrdit, že účtují 99 Kč (bez DPH) za jednu /64 na komerčním připojení. Tak jsme je tenkrát vyhodili.
Mně jde o to, že pokud chceš mít /56, tak máš platit měsíčně 30668,8 KčOdkazovaná stránka píše o pevném rozsahu. Je možné, že pokud ti stačí něco, co se může jednou za rok změnit, tak to je zadarmo. Minimálně měnící se /64 zadarmo bude, ne?
Tiskni
Sdílej: