Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
NX-1.4.0
a pustil jsem se podle návodu, který jsem však trošku upravil, do kompilace.
Do nějakého adresáře (ne však /usr/NX
, jak se tam píše) jsem vybalil tohle:
nxcomp nxcompext nxproxy nx-X11 nxagent nxauthSpustil jsem v
nx-X11
make WorldDoinstaloval jsem taky RDP a RFB, ale asi mi na nic nebudou. Stáhl jsem si skripty freenx-0.4.1 a přihodil je k výše uvedeným zdrojákům, podle přiloženého návodu jsem celé NX nainstaloval do
/usr/NX
.
Pak jsem nainstaloval linoxového klienta NX a vybalil ho také tam. Knihovny jsem si přepsat nenechal. Přidal jsem však symbolický odkaz libcrypto.so.4
, který vede na /usr/lib/libcrypro.doplňte-si-svoje
, protože se ona knihovna v mém systému čísluje jinak.
Nakonec jsem spustil skript nxsetup --install
, okopíroval jsem klíč /var/lib/nxserver/home/client.id_dsa.key
do /usr/NX/share
, aby se k němu klient dostal. Vytvořil jsem pomocí nxserver --adduser
uživatelský účet a změnil mu heslo pomocí nxserver --passwd
. Ještě jsem v /etc/shadow
odblokoval uživatele nx
tím, že jsem mu nastavil heslo, jinak by se přes SSH, na kterém je NX také založen, nedalo spojení navázat. Jistě to jde i jinak, ale passwd nx
a naťukání nějakého šíleného nesmyslu (nebude potřeba to heslo znát) stačilo.
Potom jsem se konečně dostal k pokusům. Server byl nastaven (spouští se až po navázání SSH spojení!), klient ještě ne. Naťukal jsem tam všecko potřebné (127.0.0.1, login, heslo a tak), hlavně však "New virtual desktop", což prý umožňuje dosáhnout největšího požitku ze vzdálené práce. A ono to najelo! Okopíroval jsem pak NX na server včetně šifrovacích klíčů (všichni klienti musí mít k dispozici onen client.id_dsa.key
, takže na tom není nic špatného) a nahodil jej. Teď je na místě konečně porovnat NX a jiné technologie.
NX je zprvu velmi náročný na přenosové pásmo, než se dostatečně naplní vyrovnávací paměti. Třeba takový FireFox nastavený na svoji výchozí stránku http://www.mozilla.org/products/firefox/ potřebuje ke svému startu přenést 300 kB. To je pořádná otrava i přes obyčejný modem, takže by se mohlo zdát, že 9600 b/s stačit nebude. Na druhou stranu, na NoMachine.org se píše, že obě strany poznají rychlejší linku a dokáží ji náležitě využít (mám 4096/1024 kb/s), takže ani s modemem by to nemusela být až taková hrůza. Po zaplnění cache se však asi 3-4. spuštění FireFoxu povedlo takřka "zadarmo".
Obyčejný SSH tunel pro X11 dopadl přišerně. FireFox si nestoudně řekl o 6-7 MB, a to jenom proto, že jsem si dopřál luxus 24-bitové hloubky. S osmibitovou hloubkou to dopadlo podstatně lépe (asi 3 MB), ale stále je to mnoho.
NX je tedy dobrá volba, je především zadarmo, takže si ji může kdokoli snadno vyzkoušet. Jak klient, tak server potřebují snad jen funkční SSH, klient ještě potřebuje knihovny Qt a samozřejmě X11.
Tiskni Sdílej: