Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Podpora v jadre 2.6 mi funguje tak, jak ma. Jeste jsem nevidel v prodeji nativni SATA disk, takze zadna vyssi rychlost se nekona. Jedinou vyhodou je ten kabel.
Odpoved na takhle obecnou otazku sem nikdo asi psat nebude, k tomu neni tohle forum urceno. Navic vse lze bez problemu vygooglovat.
RAID-0: pri selhani jednoho disku jsou vsechna data v p*deli, RAID-1: pri selhani jednoho disku se nic nedeje.
Dalsi RAID konfigurace jsou popsany treba zde, vcetne navodu, jak je v Linuxu vytvorit. Pokud se RAID vytvari v BIOSu RAID radice, pak je v Linuxu potreba ovladac k tomu radici, ktery s takovym polem umi zachazet.
doscsi doataraid nezabiraji? A modprobe sata_promise po nabootovani? Doporucuju pouzit SMP jadro (2.6), tam bude s ovladaci mensi problem. Jinak za par dni vyjde 2004.3, tam uz by to melo byt urcite bez problemu.
Normalne nemam slov. Prispevkov plno, informacna hodnota sa blizi k 0.
Otazka znela ako je to s podporou SATA v Linux-e. Nie ako rozbehat dany motherboard, s danym kablom, s danym diskom, s danou distribuciou za danej fazy mesiaca.
Ked kupim IDE disk, tak viem, ze mi pojde prakticky v kazdom PC. Mozno nie tak efektivne, ako to ten disk dokaze, ale pojde.
Takze tu otazku napisem este raz: Ked kupim SATA disk. Kupim k nemu prislusny kabel a pripojim to na motherboard, ktory ma na krabci napisane, ze podporuje SATA disky. Uvidim ho pod Linux-om? Ano alebo nie?
Ked bude jasne ci ano alebo nie, tak sa mozeme bavit o tom aky motherboard, disk, kabel, jadro, patch-e, distribuciu, (ne)RAID, (ne)root fs.
Prehled tech podporovanych naleznete napr. zde. Jaky radic pouziva vase deska, najdete v manualu nebo na webu vyrobce.
Tiskni
Sdílej: