Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Podpora v jadre 2.6 mi funguje tak, jak ma. Jeste jsem nevidel v prodeji nativni SATA disk, takze zadna vyssi rychlost se nekona. Jedinou vyhodou je ten kabel.
Odpoved na takhle obecnou otazku sem nikdo asi psat nebude, k tomu neni tohle forum urceno. Navic vse lze bez problemu vygooglovat.
RAID-0: pri selhani jednoho disku jsou vsechna data v p*deli, RAID-1: pri selhani jednoho disku se nic nedeje.
Dalsi RAID konfigurace jsou popsany treba zde, vcetne navodu, jak je v Linuxu vytvorit. Pokud se RAID vytvari v BIOSu RAID radice, pak je v Linuxu potreba ovladac k tomu radici, ktery s takovym polem umi zachazet.
doscsi doataraid nezabiraji? A modprobe sata_promise po nabootovani? Doporucuju pouzit SMP jadro (2.6), tam bude s ovladaci mensi problem. Jinak za par dni vyjde 2004.3, tam uz by to melo byt urcite bez problemu.
Normalne nemam slov. Prispevkov plno, informacna hodnota sa blizi k 0.
Otazka znela ako je to s podporou SATA v Linux-e. Nie ako rozbehat dany motherboard, s danym kablom, s danym diskom, s danou distribuciou za danej fazy mesiaca.
Ked kupim IDE disk, tak viem, ze mi pojde prakticky v kazdom PC. Mozno nie tak efektivne, ako to ten disk dokaze, ale pojde.
Takze tu otazku napisem este raz: Ked kupim SATA disk. Kupim k nemu prislusny kabel a pripojim to na motherboard, ktory ma na krabci napisane, ze podporuje SATA disky. Uvidim ho pod Linux-om? Ano alebo nie?
Ked bude jasne ci ano alebo nie, tak sa mozeme bavit o tom aky motherboard, disk, kabel, jadro, patch-e, distribuciu, (ne)RAID, (ne)root fs.
Prehled tech podporovanych naleznete napr. zde. Jaky radic pouziva vase deska, najdete v manualu nebo na webu vyrobce.
Tiskni
Sdílej: