Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
A zadruhe: Zajimalo by me, jak to spoustis. Normalne .exe v linuxu nenastartuje. Jedine v DosEmu a v tom ti pojede i .com a .bat a vsecko co v dosu.
Takze rada: Nainstalovat DosEmu.
Peter
Co neni na freshmeat, jako by ani neexistovalo.
Peter
si pak mohou myslet, že tento (MZ) formát je Linuxem podporován. A rovněž se jako v tomto případě diví, že to nespouští 8 a 16 bitové (.com) aplikace. Ale wine je psaný na spouštění POUZE 32 bitových aplikací, na 8 a 16 bitové je zde výše zmíněné DOSEmu, nebo pro Xka xdos (opět nejsem dost přesný 16 bitové aplikace určené pro platformu Win16 a Win16s spustit většinou umí).
To jen tak pro pořádek, ale v zásadě souhlasím
Co třeba DosBox?
Kromě toho, spustitelné soubory v UNIXu žádnou specifickou příponu nemají. Spouštění souborů s příponou .exe (binárek pro Windows) určitě možné není. Zpravidla se to dělá tak, že se v nějakém klikacím prostředí nastaví otvírání souborů .exe ve Wine nebo jiném vhodném emulátoru. Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an Emulator...
No nevím, co je tohle za řeči. Poslední DOS byl někdy v pětadevadesátém, takže není důvod, proč nepoužít sarší emulátor. DosBox mi funguje skvěle.
) a jen ho někdo vytáhl.
Jo takhle, tak přece jen jsem zase blbec já. Teď ještě vytáhnout „Proč je Linux pomalejší než Windows 95“ a je to.
)
<flame>Další anonym, další blbé řeči...</flame>
Kdybych uvažoval takovým způsobem, mohl bych klidně tvrdit, že kenel umí „spouštět“ skripty v PHP, Pythonu, Ruby, Perlu a vůbec celkem jakékoliv formáty. Nejde ale o spouštění spustitelných souborů. Stačí jen, aby kernel věděl, kde je interpret příslušného formátu...
Zdaleka ne každá distribuce má tuhle rádoby zajímavou fičuru zapnutou a zdaleka ne každý uživatel ji chce. Já tento nesmysl nechci, protože chci vědět, co dělám. Měl bych snad mít povoleno, aby mi jakýkoliv skript směl spouštět binárky z Windows? To je špatný vtip, nebo je to míněno vážně??? (Ruku na srdce, kolik lidí spouští Wine pod odděleným uživatelským účtem? A kolik lidí má ve Wine zakázaný pověstný disk Z?)
Shell (například bash) spouští skripty i bez jakékoliv kernelové podpory a bez první řádky s #!... Ale v tomhle má pointa vůbec netkví. Tvrdím pouze že .exe soubory v Linuxu spustit nelze. Sice je sám denně „spouštím“, ale vždy jde o emulaci, ať už ji spustí sám kernel nebo KDE nebo někdo jiný. Kernel-based Wine zatím neexistuje. Tak jaké lži tady vypouštím???
Kernel-based Wine zatím neexistuje.Ja si napriklad pamatuji, ze nekdy pred osmy lety se objevil wineservmod. Kdybyste se alespon obtezoval pouzit google, nez zas zacnete neco blabolit...
Řeči o blábolení by si měl nechat od cesty především ten, kdo sám blábolí nesmysly.
Koho zajímá, co existovalo někdy před osmi lety? Dnes kernel-based wine v distribucích běžně není. Nehledě na to, že jakékoliv mletí o Wine je v podstatě off-topic. Stačí zběžné přečtení otázky a hned je jasné, že řeč byla pouze o souborech .com.
Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetůBezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?
Co Vás na té vykopávce tak fascinuje? Možná se ukázalo, že před osmi lety existoval pokus něco takového vytvořit. Ukažte mi jednu distribuci, která pochází z letošního roku a něco takového má. Pak se můžeme bavit dál. Co takhle použít Google? Moc tam toho není, že...
Než mě příště nařknete ze lži, zkuste si aspoň napočítat do pěti...
Bezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Podle tohoto výroku se tedy procesy dělí na „běžné“ (pouze shell) a „mimořádné“ (cokoliv jiného). Já ale považuji například soffice taktéž za běžný proces. Je třeba odlišit podstatné od nepodstatného. Samozřejmě, že shell volá fork, aby mohl vůbec něco spustit. Podstatné ovšem je, co potom dělá exec. Ten dělá přesně to, co jsem psal. Takže můj popis není ani trochu mimo.
Pozor na věc, co kdyby si Vaše nesmysly přečetl někdo méně zkušený a pak je šířil dál...?
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?V současnosti nic takového "v provozu" není. Jen se objevily nové snahy o vytvoření takové věci.
Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an EmulatorWine _není_ emulátor. Programy se spouštějí přímo na procesoru - emulátor by to byl, kdyby programové instrukce nějak překládal a interpretoval po svém - to Wine nedělá. Posílá ty instrukce přímo do procesoru, tak jako by to na jeho místě dělal Windows. Jediný rozdíl je v komunikaci spouštěného programu se systémovými knihovnami - zde přichází ke slovu "aplikační vrstva" která volání překládá do "linuxového světa" - samotný program ale pod žádným emulátorem neběží, běží samostatně,přímo na procesoru, jako jakákoli jiná aplikace.
To je zcela správný rejp, nic proti tomu. Aplikace běží přímo na procesoru. Ale to ještě neznamená, že se spouští. Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetů, vyplňování relokačních tabulek, nastavování tisíců pointerů... Pokud je mi známo, Linux žádné spuštění (v tomto slova smyslu) .exe souborů neprovádí. O to se stará Wine se svými vlastními knihovnami.
Kdybych ten rejp dotáhl do extrému, program v Javě spuštěný na JVM s JIT-kompilátorem taktéž běží přímo na procesoru, bez další interpretace. Ale soubor .class je, stejně jako .exe, bez dalšího zpracování bezcenný. V případě souboru .class je mnohem víc důvodů, proč ho Linux neumí spustit (bytecode nezávislý na platformě, potřeba run-time podpory, ...), ale jinak je téměř tatáž úvaha.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.Já taky netvrdím, že linux umí spustit .exe. Já tvrdím, ne křičím, "Wine Is Not an Emulator!!!"

Tiskni
Sdílej: