Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
A zadruhe: Zajimalo by me, jak to spoustis. Normalne .exe v linuxu nenastartuje. Jedine v DosEmu a v tom ti pojede i .com a .bat a vsecko co v dosu.
Takze rada: Nainstalovat DosEmu.
Peter
Co neni na freshmeat, jako by ani neexistovalo.
Peter
si pak mohou myslet, že tento (MZ) formát je Linuxem podporován. A rovněž se jako v tomto případě diví, že to nespouští 8 a 16 bitové (.com) aplikace. Ale wine je psaný na spouštění POUZE 32 bitových aplikací, na 8 a 16 bitové je zde výše zmíněné DOSEmu, nebo pro Xka xdos (opět nejsem dost přesný 16 bitové aplikace určené pro platformu Win16 a Win16s spustit většinou umí).
To jen tak pro pořádek, ale v zásadě souhlasím
Co třeba DosBox?
Kromě toho, spustitelné soubory v UNIXu žádnou specifickou příponu nemají. Spouštění souborů s příponou .exe (binárek pro Windows) určitě možné není. Zpravidla se to dělá tak, že se v nějakém klikacím prostředí nastaví otvírání souborů .exe ve Wine nebo jiném vhodném emulátoru. Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an Emulator...
No nevím, co je tohle za řeči. Poslední DOS byl někdy v pětadevadesátém, takže není důvod, proč nepoužít sarší emulátor. DosBox mi funguje skvěle.
) a jen ho někdo vytáhl.
Jo takhle, tak přece jen jsem zase blbec já. Teď ještě vytáhnout „Proč je Linux pomalejší než Windows 95“ a je to.
)
<flame>Další anonym, další blbé řeči...</flame>
Kdybych uvažoval takovým způsobem, mohl bych klidně tvrdit, že kenel umí „spouštět“ skripty v PHP, Pythonu, Ruby, Perlu a vůbec celkem jakékoliv formáty. Nejde ale o spouštění spustitelných souborů. Stačí jen, aby kernel věděl, kde je interpret příslušného formátu...
Zdaleka ne každá distribuce má tuhle rádoby zajímavou fičuru zapnutou a zdaleka ne každý uživatel ji chce. Já tento nesmysl nechci, protože chci vědět, co dělám. Měl bych snad mít povoleno, aby mi jakýkoliv skript směl spouštět binárky z Windows? To je špatný vtip, nebo je to míněno vážně??? (Ruku na srdce, kolik lidí spouští Wine pod odděleným uživatelským účtem? A kolik lidí má ve Wine zakázaný pověstný disk Z?)
Shell (například bash) spouští skripty i bez jakékoliv kernelové podpory a bez první řádky s #!... Ale v tomhle má pointa vůbec netkví. Tvrdím pouze že .exe soubory v Linuxu spustit nelze. Sice je sám denně „spouštím“, ale vždy jde o emulaci, ať už ji spustí sám kernel nebo KDE nebo někdo jiný. Kernel-based Wine zatím neexistuje. Tak jaké lži tady vypouštím???
Kernel-based Wine zatím neexistuje.Ja si napriklad pamatuji, ze nekdy pred osmy lety se objevil wineservmod. Kdybyste se alespon obtezoval pouzit google, nez zas zacnete neco blabolit...
Řeči o blábolení by si měl nechat od cesty především ten, kdo sám blábolí nesmysly.
Koho zajímá, co existovalo někdy před osmi lety? Dnes kernel-based wine v distribucích běžně není. Nehledě na to, že jakékoliv mletí o Wine je v podstatě off-topic. Stačí zběžné přečtení otázky a hned je jasné, že řeč byla pouze o souborech .com.
Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetůBezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?
Co Vás na té vykopávce tak fascinuje? Možná se ukázalo, že před osmi lety existoval pokus něco takového vytvořit. Ukažte mi jednu distribuci, která pochází z letošního roku a něco takového má. Pak se můžeme bavit dál. Co takhle použít Google? Moc tam toho není, že...
Než mě příště nařknete ze lži, zkuste si aspoň napočítat do pěti...
Bezne procesy vznikaji pomoci fork nebo clone vzdy z jineho jiz beziciho procesu. Vas popis je dost mimo.
Podle tohoto výroku se tedy procesy dělí na „běžné“ (pouze shell) a „mimořádné“ (cokoliv jiného). Já ale považuji například soffice taktéž za běžný proces. Je třeba odlišit podstatné od nepodstatného. Samozřejmě, že shell volá fork, aby mohl vůbec něco spustit. Podstatné ovšem je, co potom dělá exec. Ten dělá přesně to, co jsem psal. Takže můj popis není ani trochu mimo.
Pozor na věc, co kdyby si Vaše nesmysly přečetl někdo méně zkušený a pak je šířil dál...?
Tvrdite, ze vec jako wineservmod neexistuje, ale ukazalo se ze ano. Chcete rict, ze jste nelhal?V současnosti nic takového "v provozu" není. Jen se objevily nové snahy o vytvoření takové věci.
Nejde tedy o spuštění v pravém slova smyslu, přestože kdekdo křičí Wine Is Not an EmulatorWine _není_ emulátor. Programy se spouštějí přímo na procesoru - emulátor by to byl, kdyby programové instrukce nějak překládal a interpretoval po svém - to Wine nedělá. Posílá ty instrukce přímo do procesoru, tak jako by to na jeho místě dělal Windows. Jediný rozdíl je v komunikaci spouštěného programu se systémovými knihovnami - zde přichází ke slovu "aplikační vrstva" která volání překládá do "linuxového světa" - samotný program ale pod žádným emulátorem neběží, běží samostatně,přímo na procesoru, jako jakákoli jiná aplikace.
To je zcela správný rejp, nic proti tomu. Aplikace běží přímo na procesoru. Ale to ještě neznamená, že se spouští. Spuštění procesu v Linuxu je složitá procedura, z formátu ELF se čte spousta tabulek, pak následuje hledání knihoven, několik fází počítání offsetů, vyplňování relokačních tabulek, nastavování tisíců pointerů... Pokud je mi známo, Linux žádné spuštění (v tomto slova smyslu) .exe souborů neprovádí. O to se stará Wine se svými vlastními knihovnami.
Kdybych ten rejp dotáhl do extrému, program v Javě spuštěný na JVM s JIT-kompilátorem taktéž běží přímo na procesoru, bez další interpretace. Ale soubor .class je, stejně jako .exe, bez dalšího zpracování bezcenný. V případě souboru .class je mnohem víc důvodů, proč ho Linux neumí spustit (bytecode nezávislý na platformě, potřeba run-time podpory, ...), ale jinak je téměř tatáž úvaha.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.
Dokud neexistuje kernel-based Wine, Linux neumí spustit .exe. Howgh.Já taky netvrdím, že linux umí spustit .exe. Já tvrdím, ne křičím, "Wine Is Not an Emulator!!!"

Tiskni
Sdílej: