Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Jiste ze se puvodni moduly premazou, k cemu vic kopii? Kdyz je chces zalohovat (taky nevim k cemu, kdyztak je prekompilujes znova ne?), musis rucne.
Mezi make menuconfig
a make modules_install
chybi make modules
ne? (vlastni kompilace modulu, nebo ty dva budes kompilovat separe?).
Jadro si nazvy jak chces, ale moduly pujdou vzdycky do /lib/modules/2.X.X
(teda po instalaci pres make modules_install
. Navic, at si ho pojmenujes jak chces, jadro je tam vzdycky bude hledat.
Trošku problémy jsou s "nejadernejma" modulama (moduly co nejsou součástí zdrojáků jádra), například s ovladačema pro nvidii, lirc... Ty po provedení make modules_install
opravdu zmizí...
Nezbývá, než znovu zopakovat, že LIRC je víc než rozumný si zkompilovat z originálních zdrojových kódů projektu. Různý "distribuční" verze jsou většinou víc než podivný ( Problémy se vyskytly minimálně u Gentoo a Mandraku). Při použití "originální" verze a vanilla jádra jsem naproti tomu ještě nenarazil na jedinej problém a to jak u řady 2.4 tak u řady 2.6...
P.S: Při pohledu na tu konfiguraci opravdu nechápu, k čemu všemu hodláte lirc používat..., přečtení LIRC manuálu by asi neuškodilo.
$ make modules modules_install 2>&1 | tee kopie_vypisu _na_obrazovce
pre
tag, ať se to dá číst. Napsat <
namísto LEVA ZAVORKA je taky snažší a dává ten správný výsledek...
K věci. gcc-2.96 neexistuje, to je redhatí blamáž... cc1plus má být v balíčku cpp (nejspíš), hlavně stejné verze, jaké máš kompilátor c++. Pokud máš cc1plus (tj. gcc-c++) ve stejné verzi jako cpp, opravdu tam je, tak bych se podíval, odkud se ho ksakru snaží cpp spouštět:
strace -e trace=stat64 /lib/cpp -x c++ </dev/nulli když v této fázi to už stejně znamená nějakou rozes..nou instalaci...
Tiskni Sdílej: