Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
ip addr add ADRESA dev eth0.
(Nekde jsem cetl, ze ifconfig je uz od 2.4 jadra deprecated a ma byt nahrazen iproute2 balikem mimo jine z duvodu tezkopadne prace s aliasovanymi rozhranimi. Na vlasni oci jsem videl, ze napr. nebylo mozne zrusit ci prejmenovat virtualni rozhrani pomoci ifconfigu.)
Nekde jsem cetl, ze ifconfig je uz od 2.4 jadra deprecated
To není úplně přesné, ve skutečnosti je (stejně jako třeba route) obsolete už od jádra 2.2… :-)
mimo jine z duvodu tezkopadne prace s aliasovanymi rozhranimi
Především už dávno žádné virtuální rozhraní eth0:0 neexistuje. Je jen fyzické rozhraní eth0 a tomu je přiřazeno nula a více adres síťové vrstvy (IPv4 nebo IPv6). Příkaz ifconfig tedy pracuje s neexistujícím objektem, což vede k problémům zejména ve chvíli, kdy tomu fiktivnímu eth0:0 zkusíte změnit příznaky (třeba ho zkusíte shodit) a ifconfig je bez odmlouvání změní - ale rozhraní eth0.
Na vlasni oci jsem videl, ze napr. nebylo mozne zrusit ci prejmenovat virtualni rozhrani pomoci ifconfigu
Pokud mu nenastavíte label, tak ho ifconfig ani nevidí…
1. Ani při původní implementaci IP aliasingu v jádrech řady 2.0, kde se skutečně vytvářela virtuální síťová rozhraní, neměla smysl otázka, jestli paket přišel na eth0 nebo eth0:1. Paket přijde na nějakou fyzickou kartu (v obou případech stejnou), má nějakou cílovou MAC adresu (v obou případech stejnou) a nějakou cílovou IP adresu. Jediné, co se může lišit, je ta cílová IP adresa, ale to nastane pouze v případě, že jsem cílem toho paketu. Pak mi ale nic nebrání rozlišit to podle té cílové adresy (-i eth0 -d $TA_ADRESA). Pokud nejsem adresátem, ale pouze prostředníkem (hopem), pak neexistuje způsob, jak poznat, kterou z těch dvou IP adres předchozí hop použil, protože taková informace nikde v paketu obsažena není.
2. Než začnete konfigurovat paketový filtr, je žádoucí seznámit se aspoň se základy fungování TCP/IP a jeho implementace v Linuxu. Z formulace vašeho dotazu a hrubých terminologických chyb mám pocit, že tady trochu plavete. Například si pletete routování s překladem cílové adresy (port forwardingem) a historická virtuální síťová rozhraní (již neexistující) s vlan (implementace virtuálních lokálních sítí podle 802.1q).
eth0:1 neexistuje, všechny adresy jsou přiřazeny přímo rozhraní eth0. A ještě jednou: váš dotaz se vůbec netýká routování, je to jen a pouze otázka překladu cílové adresy, přečtěte si např. Netfilter NAT HOWTO.
Tiskni
Sdílej: