Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
hlavne bych takovy dotaznik nedelal v PDF, coz je format pro tuto cinost naprosto nevhodny. proc nepouzijete HTML? Ani pri pouziti posledni verze KPDF/XPDF se mi nepodarilo dokument otevrit tak abych jej mohl editovat. Odrezate si spoustu lidi, ktery treba pouzivaji Linux.
Kdyz bych takovou vec chtel resit co nejjednoduseji, tak bych vystup tohoto formulare poslal na php stranku kde dam
<?php phpinfo(); ?>
z vystupu teto stranky uz vyctete co vam to vlastne vesechno posila, ale jak jsem psal... PDF podle me neni stastna volba
. Zde se jednalo pravdepodobne maximalne o cestinu nebo neco podobneho. Jinak k tve poznamce asi tak, mne to nevadi, mam pisma i pro japoncinu i pro podobne rozsypane caje, pro rustinu a dokonce pro rectinu
, takze neni problem. Jinak zalezi na vice okolnostech. Pokud delas formular na webu tak ho asi udelas v html, ale pokud delas nejaky dotaznik, ktery budes svete div se papirovat (coz je v byrokracii velice bezne) tak ti nic jineho nez pdf stejne nezbyva. A je fajn vyplnovat formular na pocitaci a pak to vsechno vyplivat. Tedy ne propiskou, coz ti prave formulare v pdf umoznuji. Jinak by sis musel vytisknout formular a dopsat ho, to se ti libi vic jo? Diky teda, mne ani omylem. A pokud budes budes brat jak elektronicky tak papirove tak proc si pridelavat praci a drbat se s nejakym html kdyz muzes pouzit pdf? Navic v ar si formular vyplnis, vytisknes, odesles... A pokud napriklad sazis a chces aby bylo mozne si delat poznamky pripadne opravy, tak je nejjednodussi take povolit poznamku v pdf. Potom si ho prohlizis a pripadne si muzes poznamky dopsat. Pokud si ho prohlizi nekdo jiny tak muze treba dopsat dalsi chyby. Dalsi pouziti v grafickych studiich a komunikaci. Jak to chces sakra resit jinak nez elegantntne pomoci poznamek a formularu v pdf? Jisteze mohou existovat problemy, ktere je vyhodnejsi resit pomoci html, potom take dalsi na ktere je nejlepsi treba xml editor a stejne tak pro spoustu veci je zase jednuduche pouzit ar. Ktere ze slov tu kdo nechape, moznost, pouzit nebo pdf?
Ty formulare a poznamky jsou genialni featurka a nechapu co proti ni porad vsichni maji. Ze nefunguji v xpdf? No a co jako, to neni ani problem formatu ani muj. Navic xpdf je stejne nehorazne pomale na grafiku na slabsim stroji nepouzitelne tak take nechapu proc ho banda lidi pouziva misto ar a pak na ar nadava. Takze co dal?
PS: bud rad, ze jsou Japonci alespon informovani a nedaji ti docbordel. Za m$ .doc a .xls hovadiny na netu a pro komunikaci na vsechno opravdu liskat. Nastesti uz se s timto nesvarem (krome mistnich m$ fanatiku informatiku na skole, kteri jsou proste nepou[cz]itelni) uz nesetkavam tak casto.
function zpracuj($key,$val){
print($key.'='.$val.'<br>');
}
if isset($_POST){
foreach($_POST as $key => $val){
zpracuj($key,$val);
}
}
V pripade GET pouzijte misto $_POST promennou $_GET.
Vidíš, a ono to používá!
http://www.adobe.com/products/acrobat/pdfs/c01acrotip.pdf#page=4
Jinak taky viz nedávný dotaz stejného ražení v konferenci cstugu, odkud jsem tuhle adresu zkopíroval.
Kazdopadne _REQUEST je jistotka.
Tiskni
Sdílej: