V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
hlavne bych takovy dotaznik nedelal v PDF, coz je format pro tuto cinost naprosto nevhodny. proc nepouzijete HTML? Ani pri pouziti posledni verze KPDF/XPDF se mi nepodarilo dokument otevrit tak abych jej mohl editovat. Odrezate si spoustu lidi, ktery treba pouzivaji Linux.
Kdyz bych takovou vec chtel resit co nejjednoduseji, tak bych vystup tohoto formulare poslal na php stranku kde dam
<?php phpinfo(); ?>
z vystupu teto stranky uz vyctete co vam to vlastne vesechno posila, ale jak jsem psal... PDF podle me neni stastna volba
. Zde se jednalo pravdepodobne maximalne o cestinu nebo neco podobneho. Jinak k tve poznamce asi tak, mne to nevadi, mam pisma i pro japoncinu i pro podobne rozsypane caje, pro rustinu a dokonce pro rectinu
, takze neni problem. Jinak zalezi na vice okolnostech. Pokud delas formular na webu tak ho asi udelas v html, ale pokud delas nejaky dotaznik, ktery budes svete div se papirovat (coz je v byrokracii velice bezne) tak ti nic jineho nez pdf stejne nezbyva. A je fajn vyplnovat formular na pocitaci a pak to vsechno vyplivat. Tedy ne propiskou, coz ti prave formulare v pdf umoznuji. Jinak by sis musel vytisknout formular a dopsat ho, to se ti libi vic jo? Diky teda, mne ani omylem. A pokud budes budes brat jak elektronicky tak papirove tak proc si pridelavat praci a drbat se s nejakym html kdyz muzes pouzit pdf? Navic v ar si formular vyplnis, vytisknes, odesles... A pokud napriklad sazis a chces aby bylo mozne si delat poznamky pripadne opravy, tak je nejjednodussi take povolit poznamku v pdf. Potom si ho prohlizis a pripadne si muzes poznamky dopsat. Pokud si ho prohlizi nekdo jiny tak muze treba dopsat dalsi chyby. Dalsi pouziti v grafickych studiich a komunikaci. Jak to chces sakra resit jinak nez elegantntne pomoci poznamek a formularu v pdf? Jisteze mohou existovat problemy, ktere je vyhodnejsi resit pomoci html, potom take dalsi na ktere je nejlepsi treba xml editor a stejne tak pro spoustu veci je zase jednuduche pouzit ar. Ktere ze slov tu kdo nechape, moznost, pouzit nebo pdf?
Ty formulare a poznamky jsou genialni featurka a nechapu co proti ni porad vsichni maji. Ze nefunguji v xpdf? No a co jako, to neni ani problem formatu ani muj. Navic xpdf je stejne nehorazne pomale na grafiku na slabsim stroji nepouzitelne tak take nechapu proc ho banda lidi pouziva misto ar a pak na ar nadava. Takze co dal?
PS: bud rad, ze jsou Japonci alespon informovani a nedaji ti docbordel. Za m$ .doc a .xls hovadiny na netu a pro komunikaci na vsechno opravdu liskat. Nastesti uz se s timto nesvarem (krome mistnich m$ fanatiku informatiku na skole, kteri jsou proste nepou[cz]itelni) uz nesetkavam tak casto.
function zpracuj($key,$val){
print($key.'='.$val.'<br>');
}
if isset($_POST){
foreach($_POST as $key => $val){
zpracuj($key,$val);
}
}
V pripade GET pouzijte misto $_POST promennou $_GET.
Vidíš, a ono to používá!
http://www.adobe.com/products/acrobat/pdfs/c01acrotip.pdf#page=4
Jinak taky viz nedávný dotaz stejného ražení v konferenci cstugu, odkud jsem tuhle adresu zkopíroval.
Kazdopadne _REQUEST je jistotka.
Tiskni
Sdílej: