Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
9.6.2005 14:49
Lachmex | skóre: 11
V zásadě ani nemusíte, protože to co potřebujete vy, toho tím nedosáhnete. Na bridgovaném rozhraní můžete provozovat řekněme lokální firewall a filtrovat provoz pro stroj, na němž ten bridge běží. Ale nemůžete (běžným způsobem) filtrovat provoz forwardovaný z jednoho rozhraní na druhé - ta mašina totiž neroutuje a nic neví o 3. síťové vrstvě, takže iptables si nepřijdou k lizu. Existují paketové filtry i pro bridge, ale ty fungují na 2. vrstvě a můžete filtrovat tak jako podle MAC adres a tím to hasne.
Vy se snažíte udělat switch chovající se jako router a zároveň router chovající se jako switch, pokud možno z každého trochu. Výsledek jaksi z podstaty věci nebude uspokojivý.
Ano, mezi bridgem a dalším rozhraním iptables samozřejmě fungují. Ale to jaksi nijak nesouvisí s prostým faktem, že nefungují mezi dvěma rozhraními spojenými do bridge.
Lepší nápad jak to vyřešit by se určitě našel. Ale, otázka zní, co je vlastně potřeba řešit? Co vás přivedlo k uspořádání mít dvě sítě se stejnou síťovou adresou? Pak to samozřejmě principiálně routovat nebude. Ne že by neexistovala řešení, jak to obchcat, ale spíš by mě zajímalo, proč si tímto způsobem vůbec začínat komplikovat život...
Pak je to ovšem velmi smutný příběh. Pokud nechci mít dvě sítě, ale chci mezi těmito dvěma sítěmi mít router, paketový filtr, řízení rychlosti a nevím co ještě, pak mám sakra problém.
Ocituju tady výrok tuším Pavla Kaňkovského z linuxové konfery - mám ho pověšený nad stolem, protože je velmi poučný: Spousta lidí stráví strašnou energii řešením problémů cestou, která je ve skutečnosti úplně úchylná, akorát se nějakým záhadným řízením osudu stala 'standardním řešením'. Na právě řešený problém se ten výrok vztahuje naprosto bezezbytku.
9.6.2005 15:03
Lachmex | skóre: 11
To chápu. A jsem stoprocentně přesvědčen, že vámi zvolená cesta vede do pekel, a že vytvoření nového síťového subnetu, změna nastavení QoS a tradiční routování bude v konečném důsledku podstatně méně práce, než se snažit zprznit bridge, aby dělal něco, co principiálně neumí a musí se k tomu přemlouvat celou soustavou vzájemně si zavazejících obezliček.
9.6.2005 15:35
Lachmex | skóre: 11
1. Kolega je zjevně vůl a žere psy. RFC 1912: Don't use CNAMEs in combination with RRs which point to other names like MX, CNAME, PTR a NS. ... [RFC 1034] in section 3.6.2 says this should not be done, and [RFC 974] explicitly states that MX records shall not point to an alias defined by a CNAME.
2. Říkáte-li, že RouterOS od Microsticu to umí, nemám důvod vám nevěřit. Moje žena umí vařit. Jak to všechno vzájemně souvisí?
3. Dobrá tedy. Pokud trváte na svém původním požadavku a původním zadání, pak použijte bridge-utils a ebtables. Přiznám se, že vůbec nevím, jestli na takovém řešení je možné provoz shapovat, ale za zkoušku nic nedáte.
Ale, jak nad tím tak přemýšlím, napadá mě řešení, které by mohlo být funkční a nemusíte vyrábět a routovat novou IP podsíť. Nastavte na rozhraní směrem k providerovi 10.1.1.12/28, s providerem se domluvte, ať na svém routeru (předpokládám 10.1.1.1/24) nastaví rovněž 10.1.1.1/28 + routing 10.1.1.0/24 via 10.1.1.12. Na druhém rozhraní svého stroje nemůžete nechat 10.1.1.13/24, ale nastavte tam 10.1.1.16/24 nebo vyšší. Strojům v té wireless síti musíte změnit def-gw ze stávající (asi) 10.1.1.1 na oněch 10.1.1.16 a mělo by to jet. Na tom routeru pak můžete naprosto běžným způsobem provozovat jakékoliv filtry a shapery.
Nebo samozřejmě nějak jinak podobně, ale předpokládám, že základní myšlenka je jasná, ne?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz