Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
V zásadě ani nemusíte, protože to co potřebujete vy, toho tím nedosáhnete. Na bridgovaném rozhraní můžete provozovat řekněme lokální firewall a filtrovat provoz pro stroj, na němž ten bridge běží. Ale nemůžete (běžným způsobem) filtrovat provoz forwardovaný z jednoho rozhraní na druhé - ta mašina totiž neroutuje a nic neví o 3. síťové vrstvě, takže iptables si nepřijdou k lizu. Existují paketové filtry i pro bridge, ale ty fungují na 2. vrstvě a můžete filtrovat tak jako podle MAC adres a tím to hasne.
Vy se snažíte udělat switch chovající se jako router a zároveň router chovající se jako switch, pokud možno z každého trochu. Výsledek jaksi z podstaty věci nebude uspokojivý.
Ano, mezi bridgem a dalším rozhraním iptables samozřejmě fungují. Ale to jaksi nijak nesouvisí s prostým faktem, že nefungují mezi dvěma rozhraními spojenými do bridge.
Lepší nápad jak to vyřešit by se určitě našel. Ale, otázka zní, co je vlastně potřeba řešit? Co vás přivedlo k uspořádání mít dvě sítě se stejnou síťovou adresou? Pak to samozřejmě principiálně routovat nebude. Ne že by neexistovala řešení, jak to obchcat, ale spíš by mě zajímalo, proč si tímto způsobem vůbec začínat komplikovat život...
Pak je to ovšem velmi smutný příběh. Pokud nechci mít dvě sítě, ale chci mezi těmito dvěma sítěmi mít router, paketový filtr, řízení rychlosti a nevím co ještě, pak mám sakra problém.
Ocituju tady výrok tuším Pavla Kaňkovského z linuxové konfery - mám ho pověšený nad stolem, protože je velmi poučný: Spousta lidí stráví strašnou energii řešením problémů cestou, která je ve skutečnosti úplně úchylná, akorát se nějakým záhadným řízením osudu stala 'standardním řešením'. Na právě řešený problém se ten výrok vztahuje naprosto bezezbytku.
To chápu. A jsem stoprocentně přesvědčen, že vámi zvolená cesta vede do pekel, a že vytvoření nového síťového subnetu, změna nastavení QoS a tradiční routování bude v konečném důsledku podstatně méně práce, než se snažit zprznit bridge, aby dělal něco, co principiálně neumí a musí se k tomu přemlouvat celou soustavou vzájemně si zavazejících obezliček.
1. Kolega je zjevně vůl a žere psy. RFC 1912: Don't use CNAMEs in combination with RRs which point to other names like MX, CNAME, PTR a NS. ... [RFC 1034] in section 3.6.2 says this should not be done, and [RFC 974] explicitly states that MX records shall not point to an alias defined by a CNAME.
2. Říkáte-li, že RouterOS od Microsticu to umí, nemám důvod vám nevěřit. Moje žena umí vařit. Jak to všechno vzájemně souvisí?
3. Dobrá tedy. Pokud trváte na svém původním požadavku a původním zadání, pak použijte bridge-utils a ebtables. Přiznám se, že vůbec nevím, jestli na takovém řešení je možné provoz shapovat, ale za zkoušku nic nedáte.
Ale, jak nad tím tak přemýšlím, napadá mě řešení, které by mohlo být funkční a nemusíte vyrábět a routovat novou IP podsíť. Nastavte na rozhraní směrem k providerovi 10.1.1.12/28, s providerem se domluvte, ať na svém routeru (předpokládám 10.1.1.1/24) nastaví rovněž 10.1.1.1/28 + routing 10.1.1.0/24 via 10.1.1.12. Na druhém rozhraní svého stroje nemůžete nechat 10.1.1.13/24, ale nastavte tam 10.1.1.16/24 nebo vyšší. Strojům v té wireless síti musíte změnit def-gw ze stávající (asi) 10.1.1.1 na oněch 10.1.1.16 a mělo by to jet. Na tom routeru pak můžete naprosto běžným způsobem provozovat jakékoliv filtry a shapery.
Nebo samozřejmě nějak jinak podobně, ale předpokládám, že základní myšlenka je jasná, ne?
Tiskni
Sdílej: