Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
9.6.2005 14:49
Lachmex | skóre: 11
V zásadě ani nemusíte, protože to co potřebujete vy, toho tím nedosáhnete. Na bridgovaném rozhraní můžete provozovat řekněme lokální firewall a filtrovat provoz pro stroj, na němž ten bridge běží. Ale nemůžete (běžným způsobem) filtrovat provoz forwardovaný z jednoho rozhraní na druhé - ta mašina totiž neroutuje a nic neví o 3. síťové vrstvě, takže iptables si nepřijdou k lizu. Existují paketové filtry i pro bridge, ale ty fungují na 2. vrstvě a můžete filtrovat tak jako podle MAC adres a tím to hasne.
Vy se snažíte udělat switch chovající se jako router a zároveň router chovající se jako switch, pokud možno z každého trochu. Výsledek jaksi z podstaty věci nebude uspokojivý.
Ano, mezi bridgem a dalším rozhraním iptables samozřejmě fungují. Ale to jaksi nijak nesouvisí s prostým faktem, že nefungují mezi dvěma rozhraními spojenými do bridge.
Lepší nápad jak to vyřešit by se určitě našel. Ale, otázka zní, co je vlastně potřeba řešit? Co vás přivedlo k uspořádání mít dvě sítě se stejnou síťovou adresou? Pak to samozřejmě principiálně routovat nebude. Ne že by neexistovala řešení, jak to obchcat, ale spíš by mě zajímalo, proč si tímto způsobem vůbec začínat komplikovat život...
Pak je to ovšem velmi smutný příběh. Pokud nechci mít dvě sítě, ale chci mezi těmito dvěma sítěmi mít router, paketový filtr, řízení rychlosti a nevím co ještě, pak mám sakra problém.
Ocituju tady výrok tuším Pavla Kaňkovského z linuxové konfery - mám ho pověšený nad stolem, protože je velmi poučný: Spousta lidí stráví strašnou energii řešením problémů cestou, která je ve skutečnosti úplně úchylná, akorát se nějakým záhadným řízením osudu stala 'standardním řešením'. Na právě řešený problém se ten výrok vztahuje naprosto bezezbytku.
9.6.2005 15:03
Lachmex | skóre: 11
To chápu. A jsem stoprocentně přesvědčen, že vámi zvolená cesta vede do pekel, a že vytvoření nového síťového subnetu, změna nastavení QoS a tradiční routování bude v konečném důsledku podstatně méně práce, než se snažit zprznit bridge, aby dělal něco, co principiálně neumí a musí se k tomu přemlouvat celou soustavou vzájemně si zavazejících obezliček.
9.6.2005 15:35
Lachmex | skóre: 11
1. Kolega je zjevně vůl a žere psy. RFC 1912: Don't use CNAMEs in combination with RRs which point to other names like MX, CNAME, PTR a NS. ... [RFC 1034] in section 3.6.2 says this should not be done, and [RFC 974] explicitly states that MX records shall not point to an alias defined by a CNAME.
2. Říkáte-li, že RouterOS od Microsticu to umí, nemám důvod vám nevěřit. Moje žena umí vařit. Jak to všechno vzájemně souvisí?
3. Dobrá tedy. Pokud trváte na svém původním požadavku a původním zadání, pak použijte bridge-utils a ebtables. Přiznám se, že vůbec nevím, jestli na takovém řešení je možné provoz shapovat, ale za zkoušku nic nedáte.
Ale, jak nad tím tak přemýšlím, napadá mě řešení, které by mohlo být funkční a nemusíte vyrábět a routovat novou IP podsíť. Nastavte na rozhraní směrem k providerovi 10.1.1.12/28, s providerem se domluvte, ať na svém routeru (předpokládám 10.1.1.1/24) nastaví rovněž 10.1.1.1/28 + routing 10.1.1.0/24 via 10.1.1.12. Na druhém rozhraní svého stroje nemůžete nechat 10.1.1.13/24, ale nastavte tam 10.1.1.16/24 nebo vyšší. Strojům v té wireless síti musíte změnit def-gw ze stávající (asi) 10.1.1.1 na oněch 10.1.1.16 a mělo by to jet. Na tom routeru pak můžete naprosto běžným způsobem provozovat jakékoliv filtry a shapery.
Nebo samozřejmě nějak jinak podobně, ale předpokládám, že základní myšlenka je jasná, ne?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz