Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Řešení dotazu:
Pokud ho učitel zároveň odkáže na konkrétní literaturu, nevidím v tom nic divného. Hlavně si ale uvědomte, že vztah mezi studentem a učitelem je naprosto zásadně odlišný od vztahu mezi tazatelem na tomto fóru. Kdybyste se na totéž zeptal na školení nebo v rámci placené konzultace, bylo by to také něco úplně jiného…
Je lepší pokud ver. adresu do DMZ mám na rozhraní, nebo pokud to budu jenom forwardovat na NAT bez toho?
Můj názor je tento: je-li možné se použití NATu vyhnout, je žádoucí to udělat.
Michal Kubeček : Můj názor je tento: je-li možné se použití NATu vyhnout, je žádoucí to udělat.
Jestli jsem to dobře pochopil vy to tedy preferujete pustit do stejného rozhraní NAT ( síť 192.168.0.x) a zároveň tam vytvořit most na veřejnou ipadresu ?
To mi bude dělat problém vzhledem k firewalu, accountingu a shapingu ( vše je dynamicky generováno vzhledem k aktuální propusnosti, využití síťě a ukázněnosti uživatelů). Proto bych raději věděl zda je lepší vytvořit speciálně virtuální rozhraní s ipadresou DMZ, nebo jenom pakety zachytit a překládat na vnitřní adresu.( co je více košér :)
Díky.
Ono pojetí "Demilitarizované zóny" se liší autor od autora... Máte pravdu, že v českých zemích se nejvíce zažil pojem specifičťejší, takový jaký zde uvádíte.
Ale pokud se zamyslíte nad významem DMZ odhalíte, že se v podstatě jedná o místo v síti, kde jsou omezené("demilitarizované") ochranné bariéry. Tudíž mnou uvedené označení jako DMZ je správné.
Otázka však není jak to nazvat, ale jak nejlépe to implementovat, ono pokud se začtu například do zde napsaného seriálu o DMZ opět se jedná o teoretické polemizování(toho je na netu a v knihkupectví spousty) respektive o uvedení do problematiky ( chci vydět někoho kdo na základě toho seriálu postavil DMZ)
Stále platí otázka, pokud netrváte na Vašem názvosloví, vyjádřil jsem se jinak zřetelně o co mi jde?
Filosofií Linuxu je podle vás vychovávat lidi k lenosti a tomu, že za sebe nechávají pracovat jiné? Pak asi každý mluvíme o jiném Linuxu.
Většina dotazů je spojena s tím, že člověk je línej nebo nemá čas si to nastudovat/najít sám.
To bohužel ano. Ale nevím, proč by ho v takovém chování ostatní měli podporovat.
Tiskni
Sdílej: