Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
ip addr add 10.0.0.3/24 dev eth0Kolik těch adres bude, to je na vás. Hodnoty si upravte podle potřeby.
ifconfig
je obecně špatný nápad, ale v SuSE 9.3 (od 8.0 sami používají ip
) dvojnásob. Navíc netřeba vytvářet nic samo-domo, stačí se podívat na /etc/sysconfig/network/ifcfg.template
, kde je popsán způsob, jak druhou adresu napsat do /etc/sysconfig/ifcfg-*
. Navíc to jde přidat i YaSTem.
Co se týká problému tazatele, za standardní řešení u SuSE IMHO považují použití SCPM.
Nevím proč by to nebylo dobré mít tam víc adres...ničemu to nevadí pokud se vše správně nastaví. Dokonce to v síti používám a pokud se vše chová transparentně, tak díky tomu nemusím tahat třeba 2x kabeláž atd atd.. Typický příklad klasická datová síť na jednom rozsahu a VoIP síť na jiném, ale na stejné kabeláži.
Jinak ten ifconfig už je opravdu zastaralý a umí toho opravdu málo oproti balíku iproute2
Problém je např. v tom, že může dojít ke kolizi rozsahů, které používáte v jednotlivých lokalitách. Zvlášť pokud v práci dostává tazatel konfiguraci z DHCP, může se jednoho dne stát, že začnou používat stejný rozsah (nebo pod/nadmnožinu), který má doma staticky a je zaděláno na problém. Nebo ten rozsah, který má doma staticky, bude používat síť v jiném patře/oddělení a je rovněž zle. Zvláště při omezené fantazii systémáků, kdy 90 procent lokálních sítí používá 192.168.0.0/24, 10.0.0.0/24 nebo 10.10.10.0/24…
Zvláště při omezené fantazii systémáků, kdy 90 procent lokálních sítí používá 192.168.0.0/24, 10.0.0.0/24 nebo 10.10.10.0/24…A k čemu by bylo vymýšlet nějaké jiné?
172.16/12
Ale doma je stejně 192.168.1/24
rezervované rozsahy nabízejí adresní prostor větší než ten, se kterým je nucena vystačit celá ČínaMohu vědět, z čeho tato informace vychází?
Tu informaci o Číně jsem si neověřoval (mea culpa), ale několikrát jsem už na různých místech narazil na zmínku, že některé americké univerzity (nebo třeba Ford) dodnes mají z historických důvodů přidělené áčko, což je víc, než kolik má celá Čína. Asi by nebyl problém si to vytáhnout z nějaké IP2Country databáze, raději si to ještě zkusím ověřit.
BTW, koukám, že ta legenda o Číně je asi hodně rozšířená, když jí APNIC věnuje samostatný dokument. Na druhou stranu, jejich ostentativní trvání na tom, že IPv4 adresy nedocházejí, je silně zavádějící. Osobně si myslím, že spíš už došly, jen jsme si toho pro samé maškarády nevšimli… :-)
To je klasický začarovaný kruh. IPv6 konektivitu (skoro) nikdo nepožaduje, protože přes něj nejsou poskytovány (skoro) žádné služby. A protože (skoro) nikdo nemá IPv6 konektivitu, necítí (skoro) nikdo potřebu přes něj nabízet služby. Určité naděje vkládám do VoIP, jen je potřeba páchat osvětu a vysvětlovat lidem, že Skype není ta správná cesta a proč.
CIDR tomu samozřejmě pomohl velmi zásadně, ale je smutnou pravdou, že nebýt NATů, jsme s IP adresama v prd... už dávno.
Jinak, Čína nečína, onehdy mě dorazila zpráva, kdy IANA v rámci nějaké té debordelizace objevila zahrabané pod kobercem tři nevyužitá Áčka (nebo, ať žije CIDR, /8). Bordel je ve všem, proč by neměl být v IP adresách
Prdlajz, s CIDRem se počítá krásně Onehdy jsem se přistihl, že z hlavy a bez přemýšlení umím převádět /N na A.B.C.D a zpět A dokonce, v rámci /N kde N<=24 znám z hlavy všechna ta boundary, takže když mi řeknete A.B.C.D a /N, dodám vám k tomu net-address, broadcast-address a net-mask, a to sakra, aniž bych nad tím vůbec přemýšlel. Cítím, že jsem poněkud postižen svou profesí...
Debil. N>=24
Ještě k té Číně, přesná čísla se mi hledat nechce, nicméně Čína spadá pod APNIC. Takže beru world assignment a provádím s ním něco takovéhoto:
$ grep APNIC ipv4-address-space | wc -l 16 $ grep RIPE ipv4-address-space | wc -l 19
Vynechejme Američany, Evropa má o tři Áčka víc než Asie - která (pokud vím) kromě Číny obsahuje i Indii
(jižní, of course :-) )Jsem někde četl, že velký Kim doporučuje svému lidu učit se pracovat s počítači, tak kdoví
Tiskni Sdílej: