Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Keďže nie som skúsený root v Linuxe a ani programátor /začínam sa učiť nebyť lama/, mám 2 dotazy ohľadne programov, ktorých riešenie by mi určite pomohlo.
AD1: Všimol som si, že Linux robí jednu vynikajúcu vec ktorú Windows nerobí a to, že si ukladá konfiguráciu a neviem čo všetko v /home, čo umožňuje rýchlu neskoršiu prípadnú inštaláciu distribúcie, keďže plno nastavení si prevezme.
Lenže na druhej strane skúšam programy a stále nejaký nainštalujem a odinštalujem. Zostanú na disku zbytočné nastavenia a knižnice. Existuje nejaký spoľahlivý program na čistenie balastu pre Linux?
AD2: Zase sa to týka súborov a dát, pri skúšaní inštalácií som si všimol, že niekedy vypíše konzola niečo v zmysle že sa nedá inštalovať daný soft. Je nejaká utilita, ktorá vie opravovať vzniknuté chyby v systéme?
Používam Linux Mandrake 10.1, chcem mať čistý a od chýb vychytaný desktop a potrebujem poradiť od Vás. Nechcem nechtiac vymazať to čo nemôžem a rád by som videl na druhej strane, v akom stave mám systém, či je spoľahlivý.
Ospravedlňujem sa ak sem zavádzam zvyklosti z Windowsu, je to len zvyk.
make uninstall
(aj keď nie vždy to ide ))
./configure make checkinstallpotom mate zarucene, ze program skomp. zo zdrojoveho kodu sa bude dat odinstalovat. Pri odinstalovani balikov, je dobre mat prehlad co je nainstalovane (rpm -qa) alebo vyhladavat baliky (rpm -qa |grep balik). Nadbytocne kniznice imho by nemali byt problem, kedze na disku zaberaju minimum (zanedbatelne) miesta, do pamati sa zavadzaju iba ak ich je treba.
make clean
. Ale předpokládám, že pokud se ti to nepodaří zkompilovat, tak ten adresář stejně smázneš, takže ti v systému nezůstane nic.
Ked sme pri zbytocnych suboroch, mozem mazat v /home adresare s nazvami programov, ktore uz nepouzivam?Jestli si nejsi jisty, co to je, tak to místo smazání přesuň do nějakého jiného adresáře a teprve když ti to nebude chybět, tak to smaž.
./configure --prefix=/usr && makeJiž sem patří rozhodnutí, kam se bude program instalovat. Některé nedávám do
/usr
, ale do /opt/program-verze
, čímž si dost ulehčuji práci./opt/program-verze
, spustím jen make install
a je hotovo. Pokud do /usr
, udělám něco jiného:
mkdir /tmp/program-verze make DESTDIR=/tmp/program-verze install cd /tmp/program-verze tar -cvf - * | bzip2 -9 > program-verze-bin.tar.bz2 tar -C / -xvjf program-verze-bin.tar.bz2Problém je, že ne všechny programy a knihovny lze takto snadno přesměrovat, někdy se tam proměnná jmenuje
INSTALL_ROOT
, někdy INSTALL_PREFIX
, někdy tam není vůbec a je potřeba Makefile
upravit. Pokud jde o program v Pythonu, je tam setup.py
, ale ten také podporuje náhradní kořen.
tar -tjf program-verze-bin.tar.bz2 > /tmp/list cd / rm -f `cat /tmp/list` rmdir -p `cat /tmp/list` rm /tmp/listPrůpovídky o nesmazatelnosti některých adresářů lze v klidu ignorovat. Hlavní je však parametr
-f
u rm
, záměna s -rf
by dopadla asi víte jak.
/usr/local
a potom se dají ručně smazat.
Co se týká programů, které si stáhneš v binární podobě (wmvare, opera, openoffice, jre, ...), tak ty instaluji (jsem instaloval, v gentoo se tohle děje automaticky) do /opt/
. Ale ve Slackware jsem i z těchto dělal balíčky, protože jsem přidával .desktop soubory pro KDE, grafiku, odkazy do /usr
. Takže OpenOffice jsem měl v /usr/lib/openoffice.org
a i ty jsem spravoval přes balíčkovací systém.
Tiskni Sdílej: