Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
case -1: err(...);
case 0: child(i, getpid());
case 1: -zaslani zpravy potomkovi-; wait(&stav);
}
}
int child(int i, pid_t mypid){
printf("%d: %d\n", num, chpid);
(void) signal(SIGUSR1, got_signal);
pause();
exit(0);
}
Tohle nedela vlastne nic, protoze zaroven nevim, jak zjistit pid potomka. fork(). Za prvé: PID potomka dostane rodič jako návratovou hodnotu funkce fork(). Za druhé: rodič i potomek pokračují dál návratem z funkce fork() a wait() můžete volat kdykoli později, takže vám nic nebrání si naforkovat potomků, kolik budete chtít, a pak na teprve čekat na jejich skončení.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
Nechtěl jsi spíš něco jako toto?:
for(i=0; i<n;; i++){
pid=fork();
switch(pid){
Ked to chces spravit, ako si napisal, zaznamenaj si pid vsetkych procesov do nejakeho pola, a az vsetky procesy vytvoris, mozes im posielat signaly podla libosti
#include <stdio.h>
#include <string.h>
#include <stdlib.h>
#include <errno.h>
#include <unistd.h>
#include <netdb.h>
#include <sys/types.h>
#include <sys/socket.h>
#include <sys/wait.h>
#include <sys/select.h>
#include <arpa/inet.h>
#ifndef POOL
#define POOL 10
#endif
int pipes[POOL][2]; /* roury, 0 = nic */
pid_t pids[POOL]; /* podprocesy, 0 = nic */
int main(int argc, char **argv) {
int i, j, status = 0;
struct in_addr ipv4a;
char ipv4as[INET_ADDRSTRLEN], line[100], *p;
struct hostent *he = NULL;
fd_set fds;
for (i = 0; i < POOL; i++) pipes[i][0] = pipes[i][1] = pids[i] = 0;
for (i = 0; i < POOL; i++) { /* tvorba podprocesů */
if (pipe(pipes[i]) < 0) { perror("Chyba roury"); break; }
if ((pids[i] = fork()) < 0) { perror("Chyba větvení"); break; }
if (pids[i] == 0) { /* podproces */
close(pipes[i][1]); /* podproces bude jen číst */
while ((j = read(pipes[i][0], &ipv4a, sizeof(ipv4a))) > 0) {
if (inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)) == NULL)
printf("Byla předána chybná adresa.\n");
else
if ((he = gethostbyaddr(&ipv4a, sizeof(ipv4a), AF_INET)) != NULL)
printf("%s -> %s\n", ipv4as, he->h_name);
else
printf("Nezjištěn záznam pro %s (#%d - %s)\n", ipv4as, h_errno,
h_errno == HOST_NOT_FOUND ? "počítač nenalezen" :
h_errno == NO_RECOVERY ? "chyba DNS serveru" :
h_errno == TRY_AGAIN ? "zopakovat požadavek" : "chyba");
}
if (j < 0)
printf("Chyba v %d. procesu: %s\n", i+1, strerror(errno));
close(pipes[i][0]); /* už bylo dočteno */
exit(j == 0 ? 0 : 1);
} else
close(pipes[i][0]); /* hlavní proces bude jen zapisovat */
}
if (i < POOL) status |= 1;
else
while (!feof(stdin)) { /* načítání adres */
line[0] = '\0'; /* čištění řádku */
if (fgets(line, sizeof(line), stdin) == NULL) /* kontrola chyb */
if (!feof(stdin)) { /* před koncem souboru je to opravdu chyba */
perror("Chyba čtení");
status |= 2;
break;
}
if ((p = strrchr(line, '\n')) != NULL) *p = '\0'; /* vyhodíme '\n' */
if (line[0] == '\0') continue; /* přeskočíme prázdné řádky */
if (inet_pton(AF_INET, line, &ipv4a) <= 0) { /* neplatná adresa */
printf("Adresa '%s' je neplatná.\n", line);
status |= 4;
} else { /* pošleme požadavek podprocesu */
inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as));
FD_ZERO(&fds); /* vyrobíme nový seznam rour pro výstup */
j = 0;
for (i = 0; i < POOL; i++) {
FD_SET(pipes[i][1], &fds);
if (j < pipes[i][1]) j = pipes[i][1]; /* select chce max. hodnotu */
}
select(j+1, NULL, &fds, NULL, NULL); /* najdeme volnou rouru */
for (i = 0; i < POOL; i++)
if (FD_ISSET(pipes[i][1], &fds)) {
write(pipes[i][1], &ipv4a, sizeof(ipv4a)); /* pošleme požadavek */
break;
}
}
}
for (i = 0; i < POOL; i++) if (pipes[i][1] != 0) close(pipes[i][1]);
printf("Čeká se na ukončení podprocesů.\n");
for (i = 0; i < POOL; i++)
if (pids[i] > 0) {
waitpid(pids[i], &j, 0); /* počkáme na ukončení */
if (WEXITSTATUS(j) != 0) {
status |= 8;
printf("Došlo k chybě v %d. podprocesu.\n", i+1);
}
}
return status;
}
Zdrojový kód názorně ukazuje postup vytvoření podprocesů, výměnu informací s nadřazeným procesem a správné čekání na jejich ukončení.
Nejprve je funkcí pipe vytvořen pár int[2], kde první číslo je vstupní produ a druhé výstupní proud. Ihned následuje fork, který proces rozdvojí, okopíruje všechna data procesu v paměti a též všechny proudy.
Podprocesu je vrácena nula, podle toho jej poznáme. (Svoje číslo proces obvykle na nic nepotřebuje.) Podproces uzavře výstupní proud (je to jeho vlastní výstupní proud, v nadřazeném procesu se nestane nic) a načítá data ze vstupního procesu, které pak zpracovává. Až se data vyčerpají, podproces se ukončí voláním exit.
Nadřazený proces dostane od forku číslo procesu. Uzavře vstupní proud, zpracovává data ze standardního vstupu a posílá je k vyhodnocení podprocesům. (Ono to zjištění DNS někdy trvá docela dost dlouho, pokud máme adres hodně, skutečně se vyplatí jich zpracovávat víc zaráz právě pomocí podprocesů.) Za zmínku ještě stojí, že je dobré si najít podproces, který obslouží požadavek nejdřív – k tomu slouží onen select, který pozná proud připravený k zápisu. Až už na standardním vstupu nic není, uzavřou se výstupní proudy a počká se pomocí waitpid na skončení podprocesů.
select doporučuji použít funkci poll – více v manuálové stránce.
P.P.S.: Jednodušší příklad na fork se nabízí, když člověk hledá funkci spawn… z DOSu či Windows. Proč je tu jen exec…, který proces nahradí jiným programem? Protože je tu fork + exec.
Tiskni
Sdílej: