abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

dnes 01:44 | IT novinky

V Las Vegas končí bezpečnostní konference Black Hat USA 2017 (Twitter) a začíná bezpečnostní konference DEF CON 25 (Twitter). V rámci Black Hat budou vyhlášeny výsledky letošní Pwnie Awards (Twitter). Pwnie Awards oceňují to nejlepší, ale i to nejhorší z IT bezpečnosti (bezpečnostní Oscar a Malina v jednom). V kategorii "Lamest Vendor Response" byl například nominován také Lennart Poettering za jeho přístup k řešení bezpečnostních chyb v systemd, viz například chyba s uživatelem 0day.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
dnes 00:22 | Bezpečnostní upozornění

Nitay Artenstein z Exodus Intelligence se v příspěvku na blogu společnosti podrobně věnuje bezpečností chybě Broadpwn (CVE-2017-9417). Její analýzu provedl také Zhuowei Zhang na blogu Booster Ok. Jedná se o chybu ve firmwaru Wi-Fi chipsetů BCM43xx od Broadcomu. Útočník může vzdáleně získat kontrolu nad zařízením. Chyba byla již opravena v macOS, iOS i Androidu [Hacker News].

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
včera 22:55 | IT novinky

Intel končí s vývojovými deskami Joule, Edison, Galileo a také s Arduino 101 a Curie.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 14:44 | Nová verze

Byla vydána nová verze 42.3 linuxové distribuce openSUSE Leap. Jedná se už o třetí vydání, které staví na SUSE Linux Enterprise (SLE). Výchozím jádrem je opět poslední LTS verze, tedy řada 4.4. Podrobnosti v oznámení o vydání a v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 15
včera 14:30 | Nová verze

Google Chrome 60 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 60.0.3112.78 tohoto webového prohlížeče přináší řadu oprav a vylepšení. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube). Opraveno bylo 40 bezpečnostních chyb.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
25.7. 22:33 | IT novinky

Společnosti Adobe, Apple, Facebook, Google, Microsoft a Mozilla společně oznámily konec Flashe. Podpora Flashe oficiálně skončí na konci roku 2020.

Ladislav Hagara | Komentářů: 14
25.7. 05:55 | Komunita

Před 10 lety, v červenci 2007, se začal prodávat svobodný chytrý telefon Neo 1973 (vnitřní označení GTA01). Za jeho vývojem stáli vývojáři projektu Openmoko (Wikipedie). O rok později bylo možné koupit jejich druhý telefon Neo FreeRunner (GTA02). V roce 2011 byl představena platforma GTA04. Tuto platformu využívá také projekt Neo900, jehož cílem je vývoj nástupce telefonu Nokia N900. Nahlédnutí do historie Openmoko a další informace v článku na Vanille.de [Hacker News].

Ladislav Hagara | Komentářů: 23
25.7. 04:44 | Komunita

Tým Debianu zabývající se reprodukovatelnými sestaveními (Reproducible Builds), tj. kdokoli může nezávisle ověřit, že daný binární .deb balíček vznikl překladem daných zdrojových kódů, oznámil, že 94 % balíčků Debianu lze přeložit a sestavit reprodukovatelně. V únory 2015 to bylo 83 % [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 4
24.7. 11:22 | Komunita

Mozilla.cz informuje, že na blogu Mozilly věnovaném bezpečnosti byly zveřejněny výsledky bezpečnostního auditu služby Firefox Accounts, v českých překladech účet Firefoxu, sloužící hlavně k přihlašování k synchronizaci Firefox Sync. Nalezeno bylo celkem 15 bezpečnostních chyb, z toho jedna byla označena jako kritická a tři jako vážné.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
24.7. 11:00 | Nová verze

Byla vydána první stabilní verze 1.0 svobodného komunikačního softwaru Ring (Wikipedie). Ring, původně SFLphone, je součástí projektu GNU [reddit].

Ladislav Hagara | Komentářů: 4
Těžíte nějakou kryptoměnu?
 (4%)
 (2%)
 (20%)
 (74%)
Celkem 105 hlasů
 Komentářů: 6, poslední včera 18:53
    Rozcestník

    Dotaz: Inteligentní listing programů

    4.5.2009 17:26 Kychot
    Inteligentní listing programů
    Přečteno: 2119×

    Co používáte na tisk programů?

    Celkem obvyklá situace - mám nějaké adresáře se zdrojáky nějakého projektu, hlavičkové soubory, části programů v různých jazycích atd - a potřebuji si to vytisknout, bez nutnosti nějakého klikání sem a tam.

    Tj. představuji si nějakou utilitu, která mi proleze celý ten adresářový strom, podle přípon pozná, co je to zač, prožene to nějakým filtrem, který ty zdrojáky nějak inteligentně zformátuje  (např. zvýraznění syntaxe dle pravidel daného jazyka, obsloužení dlouhých řádků, aby nenarušily identaci, obsloužení vdov a sirotků, aby se mi netiskla třeba jedna závorka z podporogramu na začátek nové stránky atd., tj. například začátek definice funkce na novou stránku), doplní záhlaví stránek  (např. název modulu a číslo stránky), doplní k tomu všemu obsah a výsledek bude nějaká kniha nejlépe v PDF, nebo v TeXu, nebo v LaTeXu, aby se v tom dalo dobře číst, snadno orientovat, lehce studovat, zkrátka aby byla radost na takový program pohledět.

    Myslím si, že tisk programů je celkem obvyklá činnost, která by se dala nějak takhle zautomatizovat, ale zatím se mi na toto téma nepodařilo nic najít.

    Odpovědi

    5.5.2009 07:29 l4m4
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Nic, šetříme stromy. Tisknout má smysl nanejvýš schémata či datové struktury, ne kód.
    5.5.2009 21:22 Kychot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Vzhledem k tomu, že mám také kus lesa, tak mě vždycky ta odpověď o šetření lesů trochu nadzvedne. Co se dá prodat, to je kulatina, maximálně agregáty, a co je spička pod 12 cm, to je vláknina a z toho jde leda tak celulóza na papír. Když není odbyt na vlákninu, jako že už skoro není, tak se to nevyplatí ani stahovat, válí se to po lese, lezou do toho brouci a ti škodí stromům. Proto, chcete-li šetřit stromy, používejte, prosím, co nejvíc papír!
    5.5.2009 22:02 petr_p | skóre: 59 | blog: pb
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Nebo nevysazujte smrkový monokultury.
    5.5.2009 22:19 Kychot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Já je nevysazuju, já jsem je zdědil. A když jsem mezi ně začal dosazovat listnáče, tak se bývalí komunisti mohli zbláznit, že porušuji zákon a svévolně si měním hospodářské osnovy, které tam nic jiného než monokultury nepřipouští.
    5.5.2009 10:02 Tom.š Ze.le.in | skóre: 21 | blog: tz
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů

    Jaký je cíl tisku programu? Hledat vlastní chyby a možná zlepšení? Pak by to mělo stačit postupně po jednotlivých zdrojácích, protože po pár opravách bude "kniha" zastaralá. Studium programu? To je lepší elektronicky (možnost skoků na reference, atp.). Dokumentace vlastního programu pro někoho jiného? To je asi jediné co mne napadá jako rozumné, ale poměr zajímavé/administrativní balast bývá dost vysoký, a nějaký úvod a rozumné uspořádání dílů je téměr nezbytné.

    Jediné kdy jsem to viděl fungovat bylo pokud na to myslel autor od začátku - například různé literal programmingy (např. Knuthův web/cweb, viz třeba TeX the program, nebo i na jazyku nezávislý noweb). Jinak (ale často i tak) se radost pohledět bude konat dost těžko.

    Možná i proto není moc nástrojů pro ex post. Většinou je dostatečně komplikované zajistit aby vypadala rozumně (ani ne hezky) automaticky generovaná dokumentace API, natož samotného kódu.

    5.5.2009 22:16 Kychot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    V konkrétním případě studium programu. Potřebuji pochopit, jak funguje celý projekt, konkrétně The BioSig Project, abych na tom mohl nějak participovat. Jedna část jsou mraky různých knihoven v různých jazycích, velká část je SigViewer, což je aplikace vesměs v C++, asi tak 100 souborů. Se mnou je asi trochu problém:
    • Zátěž minulostí: Začínal jsem programovat na laboratorním minipočítači se 6 kB ferritové paměti (z toho 1.5 kB byl OS) někdy začátkem 70-tých let minulého století na stroji ze 60-tých let, kdy ještě neexistovaly ani integrované obvody a kdy processor neměl ani stack ani jiné registry, tím pádem už i návrat z podprogramu byl trochu problém - někam si uložit návratovou adresu, na kterou pak skočit, natož předávání parametrů, ty jsem si musel nastrkat předem na správná místa podprogramu. Jedinými registry byl jeden akumulátor, jeden program counter a jeden memory pointer. Grafický výstup byla kulatá obrazovka osciloskopu o průměru asi 12 cm, na které se dal rozsvítit 1 bod na 1 ms. Ladilo se pomocí blikajících telefonních žárovek a hodnota akumulátoru se dala měnit nastavením páčkových přepínačů po bitech (tak se i bootovalo).
      Nic jiného než stroják nebo takový hodně primitivní assembler nebyl k disposici a člověk využíval paměť do posledního bitu, a tak se používala taková zvěrstva, jako třeba přepisování strojového kódu sebou samým atd. A to jediná možnost, jak se vyznat ve vlastním kódu, bylo pořídit si listing pomocí dálnopisu, připojeného přes reléový registr, a do něj si tužkou domalovávat všelijaké šipky a čáry a skoky a zacyklení, protože strukturované programování ještě nikdo nevymyslel a kdyby vymyslel, bylo by v té době k ničemu. Strojový čas byl drahý, člověk si nejdříve namaloval flowcharty do sešitu, pak si do linkovaného sešitu začal psát tužkou program, gumoval, vylepšoval a směstnával a vedle každé instukce si napsal délku jejího trvání v milisekundách. Pak to posčítal, aby se zjistilo, zda se to vůbec stihne spočítat. (Jednalo se o nelineární analýzu EEG a evokovaných potenciálů v reálném čase).
      Když to vypadalo, že by to mohlo být spustitelné, tak to přeťukat přes dálnopis a hned si udělat listing a uvolnit stroj dalšímu a jít domů nebo na kafe do hospody, čmárat si znovu do listingu a znovu se snažit zjistit, jestli to vůbec může fungovat, a po několika takových cyklech postupných oprav a listingů teprve se mohlo začít ladit na stroji, protože do té doby by to byla jen ztráta cenného strojového času. A co se v mládí naučíš ... toho se pak ve stáří těžko zbavuješ :-(
    • Dlouho dlouho jsem pak nechápal, k čemu takové věci, jako vyšší programovcí jazyky, když vše jde napsat nejlépe ve strojáku nebo assembleru. Pak jsem se naučil K&R C, které jsem mixoval s assemblerem a zase měl celý svůj projekt vylistovaný hezky v "knize" o nějakých tisíci stránkách.
    • No a pak jsem 20 let neprogramoval vůbec
    • No a pak jsem si tu a tam naspal nějaký skriptík v perlu, to už jsem si listovat nemusel.
    • No a teď po mnoha letech se snažím znova proniknout do toho C++ a koukám na to jak tele na nová vrata, vůbec nevím, která bije, doba mezi tím je docela jinde, než byla tenkrát, no a tak se jako tonoucí stébla chytám starých osvědčených praktik, prostě pořádný listing, svázat do knihy a tu pak tahat s sebou všude, do tramvaje, do vlaku, do parku, do kina, čmárat si do ní šipky, čáry, poznámky, zvýrazňovače a nevím co všechno, až člověku začne svítat, o čem to vlastně všechno je.
    Sám ani nevím, jak tisknout jeden textový soubor. Obyčejně to otevřu v OpenOffice, doplním si do hlavičky jméno souboru a čísla stránek, aby se mi nepomíchaly, a tisknu. Ale dělat to pro 100 souborů se mi moc nechce, nerad klikám, proto jsem si říkal, že přeci na to musí něco inteligentního existovat.
    6.5.2009 04:48 joe
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Při studování programu nejedete od začátku do konce, ale skáčete tam a zpátky po jednotlivých definicích. To se ulistujete k smrti :-)
    6.5.2009 08:42 Tom.š Ze.le.in | skóre: 21 | blog: tz
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů

    No, hodně štěstí. Možná by byly zajímavé odpovědi při znovupoložení otázku jako "Jak se zorientovat ve velkém projektu".

    Pokud to opravdu chcete:

    • Tisk souboru - mně pořád funguje lpr pro tisk dokumentu.
    • nl, pr nebo fold může pomoci - viz info textutils.
    • co se týče pokročilejšího formátování, tak třeba vim má příkaz :hardcopy, při kterém tiskne "hezky".
    • find nalezne soubory daného typu.
    • dalších možností bude mraky, PDFko lze udělat třeba TeXováním vytvořeného pomocného souboru v eplain TeX-u, který bude obsahovat v podstatě jen samý \listing{filename}, a bude doplňovat automaticky názvy/hlavičky souboru a psát čísla řádků souborů. Předpokládám, že třeba LaTeX umí totéž, a udělat takový soubor poloautomaticky není problém.

     

    5.5.2009 11:00 petris_ | skóre: 12
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Podivejte se na doxygen. Pouzivam ho na generovani html dokumentace, ale vim, ze umi i LaTeX, z ktereho by pak slo udelat treba pdf a to vytisknout.
    5.5.2009 22:28 Kychot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Jak jsem pochopil, tak doxygen generuje dokumentaci z programů, pokud v nich ta dokumetace pro doxygen je. To ale není zrovna ten uvedený případ sigviewer-0.2.4-src.
    5.5.2009 22:34 Kychot
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Tady v tom případě jde o to, že k tomuhle projektu chybí prakticky jakákoliv dokumentace. Vypadá to, že si to dělá víceméně pro sebe pár let parta nějakých lidí v Grazu, kteří se znají a kteří necítí velkou potřebu něco dokumentovat. A tak jsem se rozhodl postupovat dle známého rčení, že Nejlepší dokumentace je zdroják. Abych vůbec pochopil, co to má dělat a k čemu je to všechno vůbec dobrý.
    6.5.2009 00:52 petris_ | skóre: 12
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Da se tam nastavit, ze se do dokumentace maji zahrnout i soubory se zdrojovymi kody (myslim, ze to je volba SOURCE_BROWSER) a ze se tam maji dat i nezdokumentovane entity (nepamatuji si volbu). Prohlednete si vychozi okomentovany konfiguracni soubor a nebo zkuste klikatko doxywizard.
    5.5.2009 23:21 Robbie | skóre: 21 | Praha
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Inteligentní listing programů
    Co zkusit:
    nenscript

    Pak napriklad tisk zdrojaku z nejake slozky je mozny:

    Do souboru: nenscript *.c -p doposcriptsouboru.ps -E --color 
    Na tiskarnu: nenscript *.c -E --color 
    A pak muzou byt pro Vas zajimave parametry: --highlight , --help-highlight
    A jinak prostudovat nenscript --help

    Založit nové vláknoNahoru

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.