Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
teplomer čte z hw (skrze gpib) a posílá na stdin. Asi bych měl ještě dodat, že celý záznam, tj. všechny dvojice "čas-teplota" z celého experimentu potřebuji zachovat.
Druhý program zase naopak potřebuje tyto dvojice jenom "od posledního čtení". Tj. za poslední 2s.
man setitimerman
a z něj ITIMER_REAL
kde do it_interval-u si doplníš dvě vteřiny a odstartuješ to. Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chyba (předpokládám že ta by ti vadila především, to že to bude jednou za 2.1s a podruhé za 1.9s ti asi vadit nebude, pokud ta odchylka nebude příliš velká a součet odchylek bude víceméně nulový). Každopádně si pak přesnost tohoto řešení samozřejmě pro jistotu změř.
Nemám osobní zkušenosti s přesností tohoto řešení, ale je to volání na úrovni kernelu, takže by to mohlo být tak přesné jak je jen možné, včetně toho že by nemusela vznikat kumulativní chybaTaktéž nemám osobní zkušenost, ale kdybych měl něco takového dělat, tak bych asi zkusil stejné řešení. V závislosti na zatížení stroje (např. počtu procesů, které budou chtít běžet zároveň s tím důležitým) se může objevit nějaké zpoždění mezi spuštěním časovače a reakcí procesu, ale to by se mělo pohybovat v řádu jednotek, maximálně desítek milisekund (a jak už bylo řečeno, časovač běží v jádře, takže toto zpoždění ho neovlivní)
Na co potřebuješ tak přesné rozlišení ?je to otázka akademické cti. Prostě chci co největší rozlišení pro svůj fyzikální experiment. Navíc se domnívám, že to udělat lze. Tudíž to udělat chci.
Teploměr připojený přes GPIB stejně bude mít celkové dopravní zpoždění včetně náhodných fluktuací podstatně věší než je vlastní reakce operačního systému.no, domnívám se právě, že nebude. Mám lpt-gpib ovladač, který mi "dopravní zpoždění" gpib minimalizuje. Pak mám real-time patch pro jádro. Možná se ale pletu a někde něco přehlížím. To je vždy možné. Kritika vítána.
Tiskni
Sdílej: