Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
std::function<void (EraseResult)> OnEraseDone;
std::thread eraseDisc(bool quick, OnEraseDone callback)
{
std::thread th(std::bind(&Device::_eraseThread, this, callback));
return std::move(th);
}
void _eraseThread(OnEraseDone callback)
{
// blabla
}
Callbacky mi tak hezky fungovaly, ale jen do té doby, než jsem místo obyčejné funkce jako callback chtěl použít pointer na metodu:
// v metodě objektu typu Test std::thread th = eraseDisc(true, OnEraseDone(&Test::eraseDone, this));Kompilátor nahlásí slušnou 100 řádkovou chybu, ze které se zdá, že takový konstruktor std::function nemá a std::bind mi taky nepomůže. Otázkou tedy je, co použít místo std::function (GCC 4.4 ještě neumí lambda funkce, tak ty taky ne, boost knihovnu taky nee), nebo poradit, co dělám špatně.
Řešení dotazu:
std::mem_fn, Jardiku!
bind (nějak takhle):
eraseDisc(true, boost::bind(&Objekt::metoda, this));
Skoro jistě (nechce se mi to zjišťovat) je to v C++0x taky (asi se to bude jmenovat std::bind), najdi si to.
Nebo můžeš bejt frikulín, a jít do lambdy (bez záruky jak na syntax, tak na funkčnost v nějakým kompilátoru):
eraseDisc(true, []{ this->metoda(); } );
Na std::function je konvertovatelný buď func-pointer, nebo funktor.
Tahleta dnesni mladez ...
std::bind(std::mem_fn(&Test::eraseDone), this)
std::function<void (EraseResult)>
Jo aha, vy tam mate jeste jeden volnej parametr... s vama je teda prace!
#include <functional>
#include <string>
#include <iostream>
struct test
{
void run(const std::string& message)
{
std::cout << message << "\n";
}
};
int main(int argc, char** argv)
{
using namespace std::placeholders;
test t;
std::function<void (const std::string&)> f = std::bind(&test::run, &t, _1);
f("Hola hola");
}
(Mate recht, jde to i bez std::mem_fn, musim se podivat, proc mne to bez nej kdysi neslo...)
std::bind(&Test::eraseDone, this, std::placeholders::_1)
Děkuju.
Kompilator musi pripravit kod, kterej za behu rozhodne jestli je metoda virtualni nebo ne, jestli nahodou neni zdedena od virtualniho predka a pod.Nikoliv, kompilátor nic takového dělat nemusí. Ani nemůže, protože za běhu v programu taková informace prostě není (ledaže by si ji tam ten implementátor speciálně kvůli tomuhle přidal, ale v takovém případě je pochybné mluvit o tom jako o opruzu - implementátor si za ten opruz může sám, a to i v případě, kdy chce dodržet nějaké ABI). Pokud jde o ukazatele na metodu, je situace celkem jednoduchá - asi nejjednodušší implementace je dvojice
(pointer na funkci, offset pro this) s tím, že pro volání virtuální funkce ap. kompilátor vygeneruje kód
Ret synthesized_thunk(T* that, Args... args) {
that->real_function(args);
}
a tuhle funkci použije do toho PMF.
zabira member pointer 6-12B na 32bit platformachTo není vůbec k divení, takových věcí je víc.
Je to jedna z nejtezsich veci pro impementatory C++ kompilatoruImplementoval ten váš expert RTTI? Výjimky? Linker? To jsou všechno věci těžší, anebo pracnější, a zcela určitě jejich datové struktury zabírají víc, než pouhých 12 B.
Ja jsem si z toho vzal ponauceni ze nikdy member pointer pouzivat nebuduUniká mi logika tohohle kroku. I když to nebudete používat, implementovat se to bude pořád stejně (těžce nebo lehce, to je jedno).
ze mi staci trida command s metorou run.... čímž se ochudíte o jakýkoli generický kód, který spolupracuje s funktory. Disclaimer: Tento příspěvek rozhodně nemá vyvolat dojem, že PMF by se měly používat nějak masově. IMHO jsou PMF v C++ jedním z reliktů C (v tomto případě ukazatelů na funkce) a jejich použití přináší např. výkonnostní problémy, na druhou stranu není jednoduché a nepodporuje znovupoužitelnost kódu.
Tiskni
Sdílej: