Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Uz jsem nejak pochopil, ze kvuli qt4 open-source edici musim komiplovat s mingw.
Nesmysl, LGPL verze QT4 jde bez problémů kompilovat s msvc, sám to tak u hyperkostky dělám.
Kdyz si tedy stahnu hyperkostku, stahuju s ni i qt4, ktere jsi zkompiloval?
Jo, potřebný QT4 knihovny jsou součástí instalátoru. V instalátoru se dá pak zvolit, jestli je chce člověk instalovat, nebo ne*.
* aktuálně "instaluju" QT knihovny přímo k programu, ale daly by se nakopírovat i do systémovejch adresářů.
Znamena to, ze si kazdy program instaluje svuj python atd, a ze si to kazdy kompiluje ze zdrojaku?
Python má oficiální instalátor pro windows* a je to trochu něco jinýho než nějaká knihovna, takže ten stačí určitě mít nainstalovanej jenom jednou. I knihovny lze teoreticky instalovat jenom jednou do systému a může je používat víc programů, ale dost často program vyžaduje nějakou specifickou verzi knihovny, proto se knihovny na windows často přibalují k aplikaci.
Ta volba v instalatoru je "inteligentni", tj. ze se podiva, jestli uz to je nainstalovane a nabide to neinstalovat, nebo to uzivatel musi vedet? Pak je mozna lepsi tech par MB obetovat...
Volba je taková, jakou si jí naprogramuješ 
Určitě jde udělat i detekci, ale mnohem jednodušší je dát uživateli možnost QT neinstalovat s tim, že pokuď neví o co jde, ať na to nešahá...
* QT žádný oficiální instalátor knihoven nemá.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
