Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Řešení dotazu:
find složka -iname *.pdf -exec evince {} +pokud používáš evince
find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -0 okular(případně můžeš okular nahradit za jiný prohlížeč)
xargs nohup okular &
.
Problém je v tom, že ampersand interpretuje shell, ze kterého se spouští find
. Zrovna před pár dny se tu přesně tento problém řešil.
Co se týká významu, co se zkusit podívat do manuálových stránek příslušných příkazů (find
, xargs
, nohup
)?
&
není v příkazu pro find
, ale za pajpou u příkazu xargs
.
find
(a xargs
) a vztahuje se k příkazu xargs
, ne k jednotlivým okularům.
find . -iname '*.pdf' -exec bash -c "okular3000 {} &" \;což spustí na pozadí tři okular3000 (ovšem v novém shellu - nikoliv jako jobs v tom aktuálním), ale nevidím způsob, jak stejným způsobem spustit okular s více argumenty, krom spuštění "find na pozadí" nebo "xargs na pozadí" což dělá skoro totéž:
find . -iname '*.pdf' -exec okular {} \+ & find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -O okular &má to vedlejší efekt že na pozadí jako job běží xargs (okular běží na pozadí jako potomek xargs), ale nepovažuji to za problém, spíš kvituji že mi neběží tři okulary. Find má ještě vedlejší efekt že když se vyčerpá počet argumentů tak čeká až okular zavřete a otevře zbytek, xargs defaultně také, ale lze mu vnutit třeba -N 1000, což by na otevření pár milionů pdf mohlo stačit :) Nebo máte nějaké lepší řešení jak spustit na pozadí okular s více argumenty, aniž by jako rodič běžel find či xargs?
Tento stav nastal, ale nenapadá mne proč by to měl být problém, pokud se použije okular, který umí otevřít víc pdf najednou.
V tom problém není. Problém je v tom, že některé příspěvky v diskusi vyznívaly tak, jako by to automaticky fungovalo s jakýmkoli prohlížečem a ampersand zajišťoval paralelní spouštění jednotlivých příkazů. Některé pak dokonce tvrdily zcela nepravdivé věci (jako např. ty nesmysly o fungování nohup
). Proto jsem se to pokusil uvést na pravou míru.
find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -0 nohup okular &-iname vyhledává podle jména a nerozlišuje velká-malá písmena -print0 vypíše výsledky, mezi ně dá znak null xargs a nohup jsou jiné programy, xargs vytváří příkazy ze stdin a nohup spouští program na pozadí tak aby ho nešlo ukončit ctrl-c
man find
man xargs
man nohup
nohup
nespouští program na pozadí (jak si lze snadno ověřit), ale funguje jako wrapper, díky kterému je ignorován signál HUP
(odtud jeho název), zatímco kombinace kláves Ctrl-C způsobí poslání signálu INT
, takže tou program bez problémů ukončíte (pokud ji neignoruje on sám, ale pak ho zase neukončí ani bez nohup
).
xargs: POZOR: Nezamýšleli jste, čistě náhodou, že se tak ptám, použít přepínač --null?
Neignorujte xargs
, chce si s vámi povídat, je to taky jen program a má své potřeby a city :D
Aneb jak občas říkám na školeních účastníkům: chce-li člověk spravovat Linux, měl by se naučit dvě věci, které ho praxe s Windows odnaučí:
nohup
je zbytečné, protože nezavřené IO také většině aplikací nevadí. Akorát se pak zbytečně zapisuje na disku a všude se válí nohup.out
.
Jsem z té otázky poněkud zmatený. Jako shell používám bash, stejně jako autor otázky.
SIGHUP nerozesílá bash, ale emulátor terminálu. Bash jej pouze rozešle dále pokud jej dostane (je to napsáno i v manu). Jako emulátor terminálu používám konsoli z KDE. Zkoušel jsem teď i xterm a ten SIGHUP zasílá taky. Projel jsem to i stracem a SIGHUP tam byl.
SIGTERM
či SIGKILL
a neklikám na křížky apod.), ukončuji v něm běžící shell (slovy exit
či spíš CTRL+D
, asi zvyk z ssh sessions). S ohledem na shopt huponexit = off
(to je to co jsem říkal že je u shellů obvyklé) bash SIGHUP
sám nepošle, a konsole pak také ne, a procesy na pozadí nic nedostanou a běží dál, zdědí je init. Pokud terminál ukončíte SIGTERM
či SIGKILL
pak ano, bash přepošle signály co dostane dál a nohup má smysl.
Tiskni Sdílej: