Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Chci si zeptat pro vlastni jistotu jestli spravne rozumim funkci mmap. Jedna se o mapovani casti pameti ARMv5 procesoru. Jestli spravne rozumim funkci mmap, tak v kodu co uvadim nize pointer map_base bude odkazovat na zacatek bloku pameti nebo na prvni registr o rozmeru 4096 v pripade,ze offset =0. V pripade,ze offset bude 4095 tak bude odkazovat na konec (posledni registr). Offset ma byt kladne cislo?
C
fd = open("/dev/mem", O_RDWR | O_SYNC));
map_base = mmap(0, 4096, PROT_READ | PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, offset);
FreePascal
fd := fpopen('/dev/mem', O_RDWR or O_SYNC));
map_base := fpmmap(0, 4096, PROT_READ or PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, offset);
Řešení dotazu:
Diky za odpoved'. Omlovam se za nespravne formatovni. Prehledl jsem to. U ARMu velikost stranky je take 4096 (4k). Pod registem myslim bunku pameti. U ARMu registry jsou 32 bitove. Tak v pripade stranky o velikosti 4096 bytu budu mit namapovanych 1024 registru o velikosti 32 bitu.
C map_base = mmap(0, 4096, PROT_READ | PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, 4096); FreePascal map_base = fpmmap(nil, 4096, PROT_READ or PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, 4096);
Jestli sprvane chapu pri offsetu 4096 pointer map_base bude odkazovat na konec namapovane stranky pameti
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
mmapem nemají nic společného. Pokud nepíšeš v assembleru nebo neoptimalizuješ nějaký extrémně kritický algoritmus (což nakonec stejně skončí psaním assembleru), tak se registry vůbec nemusíš zabývat, překladač totiž jejich používání vyřeší za tebe 
Velikost stránky se týká stránkování RAM, což se používá pro odkládání paměti do swapu, zamykání paměti proti přepisu ap. Pokud nepíšeš linker nebo správu paměti pro jádro, tak ti většinou stačí vědět, že jedna stránka má délku vracenou funkcí getpagesize() (běžně je to 4 096 bajtů, ale může to být třeba i 4 MiB, záleží na architektuře a jejím nastavení) a násobky této hodnoty lze používat jako offset pro mmap.
Tiskni
Sdílej:
