Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Dobrý den,
situace: Mám Raspberry Pi, pro kterou bych chtěl napsat v jazyce C vlastní jádro (OS), čistě pro poučení a zábavu. Na stolním počítači, který je výkonnější než "Malina", mám Arch Linux (jak procesor, tak systém je x86_64), takže bych ho chtěl využít ke kompilaci svého vlastního jádra (OS), které teprve napíšu pro Raspberry Pi. Potřebuju tedy cross kompilátor, který by běžel pod Arch Linuxem (x86_64) a kompiloval pro "Malinu".
Co jsem zkoušel: Postupoval jsem podle http://wiki.osdev.org/GCC_Cross-Compiler, příčemž tento postup skončil pokaždé s chybou. Bohužel vám neřeknu přesně, proč to skončilo s chybou, protože je to nějaký ten pátek, co jsem to zkoušel (teprve teď jsem opět dostal "chuť" to znovu zkusit), takže mě omluvte. Něco bylo pokaždé špatně s "target platform". Neznalo ji to, ale bohužel nevím, co jsem přesně dával. Něco ve stylu unknown-armv6l
.
Vím, že na Internetu je spousta návodů, ale žádný z nich nesplňuje přesně, co chci. Proto budu moc rád, pokud mi místní guruové poradí nebo aspoň mě trochu naťuknou. Předem moc díky.
Děkuju. Kamenem úrazu je právě "target platform". Neví někdo, jak by měla správně pro Raspberry Pi vypadat? Googluju dost dlouhou dobu, ale ještě se mi nepodařilo najít "vyhovující".
armv6l-*-linux
, kde místo * může být v podstatě cokoliv, třeba armv6l-unknown-linux
. Důležité je to první (architektura) a ten linux. To uprostřed by mělo popisovat zařízení, ale je to v podstatě jedno.
armv6j-hardfloat-linux-gnueabi
. A tu má něco debian i s popisem těch tripletů.
Raspbian - Uses the hard-float version of the "new" ABI (EABI) like Debian armhf but targets v6 rather than v7. Currently tracks Debian wheezy and jessie. Primarily but not exclusively targeted at the Raspberry Pi. GNU Triplet: arm-linux-gnueabihfTakže bych zkusil to. Víc už asi nemůžu poradit. Přeju hodně zdaru ^^.
Díky. Zkusím to.
Díky za tip. Můj problém je to, že se vždycky pro něco (krátce) nadchnu, abych to potom odhodil jako nepotřebnou věc. Tj. když jsem zjistil, kolik se toho budu muset naučit, abych udělal aspoň primitivní OS, resp. jádro, tak moje nadšení zchladlo. Tímto se omlouvám hlavně Jardíkovi. Snad se to bude někomu hodit.
Dávám sem odkaz týkající se tohoto tématu:
How to build a cross compiler for your Raspberry Pi
Plus mám k tomu důležitou poznámku: Abyste mohli pomocí sady skriptů "crosstool-ng" (já zkoušel verzi z gitu) vytvořit "cross toolchain" (viz odkaz), tak je potřeba GNU make verze 3.81 (možná budou fungovat i některé starší verze). Samozřejmě toto bude platit jenom určitou dobu, než se to opraví.
Tiskni Sdílej: