Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
class Foo{
test(){
return 'bar';
}
show(){
setTimeout ( function (){
return this.test();
},100);
}
}
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
console.log(a);
Řešení dotazu:
Můžeš ji volat a voláš ji. Jenom ta funkce vůbec nic nedělá. Celý ten kód je minimálně dvojitý arcinesmysl. 
Zaprvé, ta inline funkce, kterou plánuješ tím časovačem (za 100 milisekund), nemá vůbec žádný efekt, zavolá test(), ten vrátí 'bar', inline funkce pak vrátí výsledek toho test()u, tedy zase 'bar', ale ten nikoho nezajímá, takže se ztratí a zapomene.
Zadruhé, to, co se tam snažíš vypsat pomocí console.log(), nemá žádnou spojitost s návratovou hodnotou funkce test() (jestli o tohle šlo). V proměnné a je návratová hodnota funkce show(), která je undefined, protože ve funkci show() není žádný return statement. Tady si můžeš přečíst, jak správně vracet hodnoty z asynchronních volání a setTimeout().
Zatřetí, v té inline funkci se nedá přistupovat k implicitnímu parametru this takhle přímo, protože taková inline funkce je (velmi zjednodušeně řečeno) buďto jiný objekt nebo úplně mimo kontext jakéhokoliv objektu, tj. proměnnou this nemá vůbec definovanou. Tohle je taky známá věc, stačí jenom hledat.
class Foo {
constructor(message) {
this.message = message;
}
show() {
var _this = this;
setTimeout (function() {
console.log(_this.message);
}, 1000);
}
}
var foo = new Foo('blahblah');
foo.show();
console.log('Show scheduled!');
Oprava: Ta metoda test() původně nebyla volaná vůbec (právě kvůli problému č. 3 s použitím this). To mi nějak uniklo.
setTimeout ( function (){
this.test();
},100);
Tu inline funkci si lze představit jako metodu v oddělenén samostatném objektu, tj. i kdyby tam this byl definovaný, ukazoval by na jinou instanci jiného typu.
Nechápu, co míníš formulací „přímo na this“. Když si uložíš var _this = this, pak _this ukazuje přímo na ten původní objekt, na který ukazoval this. Je to reference. Jde jen o formalitu s uložením té reference v kontextu, který bude později dostupný dynamické inline funkci; nic přímého / nepřímého bych za tím nehledal.
Dobry den, pouzijte metodu bind:
setTimeout(function () {
this.test();
}.bind(this), 100);
Aby Vas ukazkovy kod spravne fungoval, je nutne pouzit promise:
class Foo {
test() {
return 'bar';
}
show() {
return new Promise(function(resolve, reject) {
setTimeout (function () {
resolve(this.test());
}.bind(this), 100);
}.bind(this));
}
};
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
a.then(console.log);
Tiskni
Sdílej: