Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
class Foo{
test(){
return 'bar';
}
show(){
setTimeout ( function (){
return this.test();
},100);
}
}
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
console.log(a);
Řešení dotazu:
Můžeš ji volat a voláš ji. Jenom ta funkce vůbec nic nedělá. Celý ten kód je minimálně dvojitý arcinesmysl. 
Zaprvé, ta inline funkce, kterou plánuješ tím časovačem (za 100 milisekund), nemá vůbec žádný efekt, zavolá test(), ten vrátí 'bar', inline funkce pak vrátí výsledek toho test()u, tedy zase 'bar', ale ten nikoho nezajímá, takže se ztratí a zapomene.
Zadruhé, to, co se tam snažíš vypsat pomocí console.log(), nemá žádnou spojitost s návratovou hodnotou funkce test() (jestli o tohle šlo). V proměnné a je návratová hodnota funkce show(), která je undefined, protože ve funkci show() není žádný return statement. Tady si můžeš přečíst, jak správně vracet hodnoty z asynchronních volání a setTimeout().
Zatřetí, v té inline funkci se nedá přistupovat k implicitnímu parametru this takhle přímo, protože taková inline funkce je (velmi zjednodušeně řečeno) buďto jiný objekt nebo úplně mimo kontext jakéhokoliv objektu, tj. proměnnou this nemá vůbec definovanou. Tohle je taky známá věc, stačí jenom hledat.
class Foo {
constructor(message) {
this.message = message;
}
show() {
var _this = this;
setTimeout (function() {
console.log(_this.message);
}, 1000);
}
}
var foo = new Foo('blahblah');
foo.show();
console.log('Show scheduled!');
Oprava: Ta metoda test() původně nebyla volaná vůbec (právě kvůli problému č. 3 s použitím this). To mi nějak uniklo.
setTimeout ( function (){
this.test();
},100);
Tu inline funkci si lze představit jako metodu v oddělenén samostatném objektu, tj. i kdyby tam this byl definovaný, ukazoval by na jinou instanci jiného typu.
Nechápu, co míníš formulací „přímo na this“. Když si uložíš var _this = this, pak _this ukazuje přímo na ten původní objekt, na který ukazoval this. Je to reference. Jde jen o formalitu s uložením té reference v kontextu, který bude později dostupný dynamické inline funkci; nic přímého / nepřímého bych za tím nehledal.
Dobry den, pouzijte metodu bind:
setTimeout(function () {
this.test();
}.bind(this), 100);
Aby Vas ukazkovy kod spravne fungoval, je nutne pouzit promise:
class Foo {
test() {
return 'bar';
}
show() {
return new Promise(function(resolve, reject) {
setTimeout (function () {
resolve(this.test());
}.bind(this), 100);
}.bind(this));
}
};
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
a.then(console.log);
Tiskni
Sdílej: