D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
class Foo{
test(){
return 'bar';
}
show(){
setTimeout ( function (){
return this.test();
},100);
}
}
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
console.log(a);
Řešení dotazu:
Můžeš ji volat a voláš ji. Jenom ta funkce vůbec nic nedělá. Celý ten kód je minimálně dvojitý arcinesmysl. 
Zaprvé, ta inline funkce, kterou plánuješ tím časovačem (za 100 milisekund), nemá vůbec žádný efekt, zavolá test(), ten vrátí 'bar', inline funkce pak vrátí výsledek toho test()u, tedy zase 'bar', ale ten nikoho nezajímá, takže se ztratí a zapomene.
Zadruhé, to, co se tam snažíš vypsat pomocí console.log(), nemá žádnou spojitost s návratovou hodnotou funkce test() (jestli o tohle šlo). V proměnné a je návratová hodnota funkce show(), která je undefined, protože ve funkci show() není žádný return statement. Tady si můžeš přečíst, jak správně vracet hodnoty z asynchronních volání a setTimeout().
Zatřetí, v té inline funkci se nedá přistupovat k implicitnímu parametru this takhle přímo, protože taková inline funkce je (velmi zjednodušeně řečeno) buďto jiný objekt nebo úplně mimo kontext jakéhokoliv objektu, tj. proměnnou this nemá vůbec definovanou. Tohle je taky známá věc, stačí jenom hledat.
class Foo {
constructor(message) {
this.message = message;
}
show() {
var _this = this;
setTimeout (function() {
console.log(_this.message);
}, 1000);
}
}
var foo = new Foo('blahblah');
foo.show();
console.log('Show scheduled!');
Oprava: Ta metoda test() původně nebyla volaná vůbec (právě kvůli problému č. 3 s použitím this). To mi nějak uniklo.
setTimeout ( function (){
this.test();
},100);
Tu inline funkci si lze představit jako metodu v oddělenén samostatném objektu, tj. i kdyby tam this byl definovaný, ukazoval by na jinou instanci jiného typu.
Nechápu, co míníš formulací „přímo na this“. Když si uložíš var _this = this, pak _this ukazuje přímo na ten původní objekt, na který ukazoval this. Je to reference. Jde jen o formalitu s uložením té reference v kontextu, který bude později dostupný dynamické inline funkci; nic přímého / nepřímého bych za tím nehledal.
Dobry den, pouzijte metodu bind:
setTimeout(function () {
this.test();
}.bind(this), 100);
Aby Vas ukazkovy kod spravne fungoval, je nutne pouzit promise:
class Foo {
test() {
return 'bar';
}
show() {
return new Promise(function(resolve, reject) {
setTimeout (function () {
resolve(this.test());
}.bind(this), 100);
}.bind(this));
}
};
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
a.then(console.log);
Tiskni
Sdílej: