Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
class Foo{
test(){
return 'bar';
}
show(){
setTimeout ( function (){
return this.test();
},100);
}
}
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
console.log(a);
Řešení dotazu:
Můžeš ji volat a voláš ji. Jenom ta funkce vůbec nic nedělá. Celý ten kód je minimálně dvojitý arcinesmysl. 
Zaprvé, ta inline funkce, kterou plánuješ tím časovačem (za 100 milisekund), nemá vůbec žádný efekt, zavolá test(), ten vrátí 'bar', inline funkce pak vrátí výsledek toho test()u, tedy zase 'bar', ale ten nikoho nezajímá, takže se ztratí a zapomene.
Zadruhé, to, co se tam snažíš vypsat pomocí console.log(), nemá žádnou spojitost s návratovou hodnotou funkce test() (jestli o tohle šlo). V proměnné a je návratová hodnota funkce show(), která je undefined, protože ve funkci show() není žádný return statement. Tady si můžeš přečíst, jak správně vracet hodnoty z asynchronních volání a setTimeout().
Zatřetí, v té inline funkci se nedá přistupovat k implicitnímu parametru this takhle přímo, protože taková inline funkce je (velmi zjednodušeně řečeno) buďto jiný objekt nebo úplně mimo kontext jakéhokoliv objektu, tj. proměnnou this nemá vůbec definovanou. Tohle je taky známá věc, stačí jenom hledat.
class Foo {
constructor(message) {
this.message = message;
}
show() {
var _this = this;
setTimeout (function() {
console.log(_this.message);
}, 1000);
}
}
var foo = new Foo('blahblah');
foo.show();
console.log('Show scheduled!');
Oprava: Ta metoda test() původně nebyla volaná vůbec (právě kvůli problému č. 3 s použitím this). To mi nějak uniklo.
setTimeout ( function (){
this.test();
},100);
Tu inline funkci si lze představit jako metodu v oddělenén samostatném objektu, tj. i kdyby tam this byl definovaný, ukazoval by na jinou instanci jiného typu.
Nechápu, co míníš formulací „přímo na this“. Když si uložíš var _this = this, pak _this ukazuje přímo na ten původní objekt, na který ukazoval this. Je to reference. Jde jen o formalitu s uložením té reference v kontextu, který bude později dostupný dynamické inline funkci; nic přímého / nepřímého bych za tím nehledal.
Dobry den, pouzijte metodu bind:
setTimeout(function () {
this.test();
}.bind(this), 100);
Aby Vas ukazkovy kod spravne fungoval, je nutne pouzit promise:
class Foo {
test() {
return 'bar';
}
show() {
return new Promise(function(resolve, reject) {
setTimeout (function () {
resolve(this.test());
}.bind(this), 100);
}.bind(this));
}
};
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
a.then(console.log);
Tiskni
Sdílej: