Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
class Foo{
test(){
return 'bar';
}
show(){
setTimeout ( function (){
return this.test();
},100);
}
}
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
console.log(a);
Řešení dotazu:
Můžeš ji volat a voláš ji. Jenom ta funkce vůbec nic nedělá. Celý ten kód je minimálně dvojitý arcinesmysl. 
Zaprvé, ta inline funkce, kterou plánuješ tím časovačem (za 100 milisekund), nemá vůbec žádný efekt, zavolá test(), ten vrátí 'bar', inline funkce pak vrátí výsledek toho test()u, tedy zase 'bar', ale ten nikoho nezajímá, takže se ztratí a zapomene.
Zadruhé, to, co se tam snažíš vypsat pomocí console.log(), nemá žádnou spojitost s návratovou hodnotou funkce test() (jestli o tohle šlo). V proměnné a je návratová hodnota funkce show(), která je undefined, protože ve funkci show() není žádný return statement. Tady si můžeš přečíst, jak správně vracet hodnoty z asynchronních volání a setTimeout().
Zatřetí, v té inline funkci se nedá přistupovat k implicitnímu parametru this takhle přímo, protože taková inline funkce je (velmi zjednodušeně řečeno) buďto jiný objekt nebo úplně mimo kontext jakéhokoliv objektu, tj. proměnnou this nemá vůbec definovanou. Tohle je taky známá věc, stačí jenom hledat.
class Foo {
constructor(message) {
this.message = message;
}
show() {
var _this = this;
setTimeout (function() {
console.log(_this.message);
}, 1000);
}
}
var foo = new Foo('blahblah');
foo.show();
console.log('Show scheduled!');
Oprava: Ta metoda test() původně nebyla volaná vůbec (právě kvůli problému č. 3 s použitím this). To mi nějak uniklo.
setTimeout ( function (){
this.test();
},100);
Tu inline funkci si lze představit jako metodu v oddělenén samostatném objektu, tj. i kdyby tam this byl definovaný, ukazoval by na jinou instanci jiného typu.
Nechápu, co míníš formulací „přímo na this“. Když si uložíš var _this = this, pak _this ukazuje přímo na ten původní objekt, na který ukazoval this. Je to reference. Jde jen o formalitu s uložením té reference v kontextu, který bude později dostupný dynamické inline funkci; nic přímého / nepřímého bych za tím nehledal.
Dobry den, pouzijte metodu bind:
setTimeout(function () {
this.test();
}.bind(this), 100);
Aby Vas ukazkovy kod spravne fungoval, je nutne pouzit promise:
class Foo {
test() {
return 'bar';
}
show() {
return new Promise(function(resolve, reject) {
setTimeout (function () {
resolve(this.test());
}.bind(this), 100);
}.bind(this));
}
};
var foo = new Foo();
var a = foo.show();
a.then(console.log);
Tiskni
Sdílej: