Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
find . -exec sh -c 'echo -n {} | tr -d "[:alphanum:]_.\-" | tr "/" " "; basename {}'\;
Ale ja dostanem len toto>
$ find . -exec sh -c 'echo -n {} | tr -d "[:alphanum:]_.\-" | tr "/" " "; basename {}'\;
find: missing argument to `-exec'
Try 'find --help' for more information.
Prosim kde je chyba?
Dakujem
Řešení dotazu:
tttssssssssssss hedka řádeček 26 hele mi jako neřikej že češina nemá 'jednoduchý uvozovky' :O :D :D ;D
'apostrof' je jako uplně ten samej znak jako jednoduchá uvozovka hele a taky se dá ve skriptování/programování používat jako uvozovka a normálně voboje často jako funguje tak jako nevim co řešíš :O ;D
Typografický apostrof (’) ... „americkou“ pravou jednoduchou uvozovkou (right single quotation mark)narozdil od
Ve zdrojových kódech se používá ASCII apostrof ('),Jestli ti to nahodou nedoslo (a vzhledem ke tvemu zpusobu vyjadrovani bych se vubec nedivil), tak tady se jednalo o zdrojovy kod
whatever jako :D
' od ’.
V ucebnici je uvedeny tento priklad>
Zdráhám se uvěřit, že je tohle v nějaké učebnici. To není „příklad“, to je hnus:
[:alnum:] ani do těch několika málo dalších znaků?find nedoporučoval používat -exec jinak než s + místo středníku. Když má člověk nutkání použít -exec se středníkem, je to obvykle špatný nápad a existuje efektivnější řešení:find -printf '%d %f\n' | \ while read d f; do for ((i = 0; i < d; ++i)); do echo -n ' '; done echo "$f" done
Neřeším. Jen se mi nelíbilo svádění děsivého příkazu na (nejmenovanou) učebnici.
Když něco napíšu jako prase, většinou se tím ještě chlubím. Že bych autorství tajil, to by mě nikdy ani nenapadlo.
Uf. No to snad ne. Ono je to z Linux Shell Scripting Cookbook. Tak tomu bych nikdy nevěřil, kdybych to neviděl.
Dobře. Teď už aspoň vím, co nečíst.
Tady bohužel žádné doporučení nemám, protože sám jsem na toto téma žádnou knihu nečetl. Jediné, co jsem četl o Bashi, byla manuálová stránka.
To je znamenité howto! Líbí se mi, jak je uspořádané podle „speciálních znaků“, ne podle abstraktních témat typu „substituce tohoto nebo tamtoho“. Proč mi tohle přijde pozitivní: Protože ten, kdo se snaží poprvé porozumět Bash skriptům, se s největší pravděpodobností v dané chvíli pokouší spíš pochopit nějaký existující skript než napsat nový od nuly. Pro někoho v takové situaci je mnohem přínosnější kapitola „Otazník“ než kapitola „O expanzích obecně“.
Jenom je tam pár věcí, které vypadají spíš jako z doby Bashe 3.x než z doby Bashe 5.x. Nechce se mi tam registrovat a stránka „Diskuse“ je tam beztak zatím prázdná, tak aspoň tady ve zkratce prodlužce:
Dvourozměrné pole:
A=('abcd' 'dcba')
Z=('zxyw' 'wxyu' 'tuxz')
ARR=('A' 'Z')
for row in "${ARR[@]}"; do
echo "processing row: $row"
declare -n arr="$row" # <<< Tohle!
for element in "${arr[@]}"; do
echo " processing element: $element"
done
done
Celkově tam chybí (podle mě hyper-užitečný) „operátor“ +=:
somestring=blah
somestring+=' blah'
echo "$somestring"
somearray=(blah)
somearray+=(blah)
echo "${somearray[@]}"
declare -A anotherarray
anotherarray=(['zee']=blah)
anotherarray+=(['foo']=blahblah ['zee']=updated_blah)
echo "${!anotherarray[@]}"
echo "${anotherarray[@]}"
for index in "${!anotherarray[@]}"; do
echo "${index} -> ${anotherarray["${index}"]}";
done
declare -i someint
someint=2
someint+=3
((someint += 4)) # trochu "jiný" +=
someint='someint + 5' # aritmetika obecně
echo "$someint"
V kapitole o „dvojitých kulatých závorkách“ by se hodilo uvést některé souvislosti (a co funguje s kterým „typem“ proměnné):
declare -i a=0 ((++a)) ((a += 1)) a=$((a + 1)) echo "$a" a+=1 a='a + 1' echo "$a"
U „příkladů substituce“ chybí zmínka o jednom snadno přehlédnutelném odstavci z manuálové stránky, který však leckdy znamená úsporu hodin úsilí a třískání hlavou do stolu:
When not performing substring expansion, using the forms documented below (e.g., :-), bash tests for a parameter that is unset or null. Omitting the colon results in a test only for a parameter that is unset.Tohle^^^ v tom howto sice je popsané, ale až později a jenom v souvislosti s otazníkem. Plus a minus se s tím kamarádí taky:
var_analysis() {
local -n var="$1"
echo "Variable '${1}'" \
"${var+exists ("${1}='"}${var-does not exist}${var+"'")}" \
"and is ${var:+set ("${1}='"}${var:-empty}${var:+"'")}."
}
unset a
var_analysis a
a=
var_analysis a
a=b
var_analysis a
a=
var_analysis a
unset a
var_analysis a
Leč na tohle pozor; to se mi nezdá, i když podle odpovědí to vypadá, že je (skoro) všechno v pořádku. (TL;DR: V kombinaci s poli všechno najednou přestává být zjevné a jednoduché.)
U veškeré té práce s poli a expanzemi chybí, jestli se dobře dívám, třešnička na dortu v podobě „vektorové“ aplikace substituce na celé pole:
xml_files=({a..f}.xml)
echo "${xml_files[@]}"
text_files=("${xml_files[@]/%.xml/.txt}")
echo "${text_files[@]}"
Jo a když už jsme u toho předchozího, tyhle tečkové expanze tam taky chybí:
echo {a..z}{0..9}
echo \({a..z}' 's' 'indexem' '{0..9}\)
echo -ne \({a..z}' 's' 'indexem' '{0..9}')\n'
U těch „speciálních znaků masky“ velmi citelně chybí extglob, což bývá (podle mých zkušeností) ve většině dister zapnuté (jestli to už náhodou Bash nemá zapnuté implicitně pořád):
echo /etc/@(passwd|group)
Nejsou to sice úplně regexpy, ale v některých situacích to může výrazně pomoct. Ještě stojí za připomenutí, že u porovnání to funguje taky:
[[ 'bac' = +(a|b|c) ]] && echo 'Jo!'
Ůůůfuf, tohle je sice pravda, ale je to mor, neštovice a rakovina v jednom:
Jestliže rouře předchází rezervované slovo !, stav ukončení (exit status) této roury je "logické NOT stavu ukončení" (exit status) posledního příkazu. Jinak je exit status roury stav ukončení (exit status) posledního příkazu.
Takže, jak se s tímhle vypořádat? Jak zajistit, abychom mohli správně detekovat selhání v kterékoliv sekci dýmky? Inu, jsou dvě možnosti. Buď set -o pipefail…
if (set -e; (exit 7;) | (exit 0;);); then
echo 'Kurvafix, tohle uspělo! Ouha!'
fi
if (set -e -o pipefail; (exit 7;) | (exit 0;);); then
echo 'Tohle se neobjeví, díky pipefail!'
else
echo 'Teď jsme démona chytili! Jmenuje se '"${?}."
fi
… nebo, hrůza pomyslet, pole PIPESTATUS:
(
set -e
(exit 7;) | (exit 0;)
for status in "${PIPESTATUS[@]}"; do (exit "${status}";); done
)
echo "Status je ${?}"': Chytili jsme ho (pracně) bez pipefail!'
Tak nevím, jak kdo, ale já sázím na set -o pipefail. (Nebo když jsme na začátku souboru, tak set -e -o pipefail, protože nám to nemá co selhávat, pokud to selhání netestujeme nebo nenegujeme.)
U těch „složených příkazů“ mi trochu chybí break a continue. Jasně, obojí je zjevné, ale možná se to hodí jako malý referenční úvod pro někoho, kdo nikdy (nijak jinak) neprogramoval.
for ((i = 0; i < 10; ++i)); do if ((i % 3)); then continue; fi echo "$i" done
Trochu (ale opravdu jenom trochu) tam chybí něco o file descriptorech a jejich dědění. Což vypadá neužitečně, ale jen dokud si člověk nepoloží otázku: Jak větvit dýmku?! No, není to úplně přímočaré, ale základem takových triků jsou podivně očíslované file descriptory…
echo blah | (cat 1>&7; echo zee >&5;) 7>&1 5>&2
… a další vychytávky se spoustou fantazie. Tohle samozřejmě zdaleka není celé; bude tam hrát roli řada (více či méně ad-hoc) externích souborů a dýmek.
echo blah | cat <(cat <(cat <(cat))) echo blah | cat < <(cat < <(cat < <(cat)))
(Bez mktemp a mkfifo to nepůjde. (Pravda, nizozemský hacker Johan van der Praase dokázal větvit dýmky jenom s mkfifo.))
U funkcí celkem citelně chybí nějaké podrobnosti, třeba return versus exit, ale hlavně (především!) klíčové slovo local, obdoba declare, a jeho kombinace s argumenty pro declare:
keys() {
local -n source="$1"
local -n target="$2"
target=("${!source[@]}")
}
values() {
local -n source="$1"
local -n target="$2"
target=("${source[@]}")
}
declare -Ar blah=([hovno]=bullshit [vole]=dude)
declare -a blah_keys blah_values
keys blah blah_keys
values blah blah_values
echo 'Keys:' "${blah_keys[@]}"
echo 'Values:' "${blah_values[@]}"
(Zdá se, že reference na proměnné lze mít jenom do hloubky rekurze 8. Při větší hloubce nastane šílené peklo, na které jsem si teď už zase vzpomněl a konečně jsem ho nahlásil.)
Povídání o blocích (subshell, seskupení příkazů, různé cykly) by se možná hodilo doplnit o detaily kolem vstupu a výstupu z/do těchto bloků, což je hezký trik, na který se ve skriptech hodně zapomíná. Další důležitá věc je taky vstup a výstup z/do polí, tedy například readarray a read -a. Krátká ukázka všeho zmíněného:
readarray -t entire_lines < /etc/passwd
declare -i ctr=0
for entire_line in "${entire_lines[@]}"; do
echo "$entire_line"
done |\
while IFS=: read -a line_fields; do
echo "Line ${ctr} in its entirety:"
echo " ${entire_lines[ctr]}"
echo "Fields on line ${ctr}:"
for line_field in "${line_fields[@]}"; do
echo " * $line_field"
done
echo "Line ${ctr} reassembled:"
(IFS=:; echo " ${line_fields[*]}")
echo
((++ctr))
done
Zajímavý je taky vztah funkcí k proměnným (zejména lokálním):
recursion() {
local -ri order="$1"
if [[ -z "${cache[order]+set}" ]]; then
recursion $((order - 2))
recursion $((order - 1))
cache[order]='cache[order - 2] + cache[order - 1]'
fi
}
fibonacci() {
local -ri order="$1"
local -ai cache=(0 1)
recursion "$order"
echo ${cache[order]}
}
for n in {92..0}; do
printf '%#2d. ' "$n"
fibonacci "$n"
done
(Naopak vztah funkcí ke globálním proměnným a k jmennému prostoru funkcí není zajímavý, nýbrž děsivý.) Samozřejmě jde bez rekurze všechno lépe a rychleji, jako skoro vždy:
fibonacci() {
local -ri order="$1"
local -i a=0 b=1
local -i ctr=0
for ((;;)); do
if ((++ctr > order)); then echo "$a"; break; fi
b='a + b'
if ((++ctr > order)); then echo "$b"; break; fi
a='a + b'
done
}
for n in {92..0}; do
printf '%#2d. ' "$n"
fibonacci "$n"
done
Momentálně se nedá jít přes 92, protože to přeteče.
Dvourozměrné pole:
A=('abcd' 'dcba') Z=('zxyw' 'wxyu' 'tuxz') ARR=('A' 'Z') for row in "${ARR[@]}"; do echo "processing row: $row" declare -n arr="$row" # <<< Tohle! for element in "${arr[@]}"; do echo " processing element: $element" done done
Tady^^^ jsem ještě zapomněl, že referenci stačí nadeklarovat jenom jednou a že se dá u ní (také) použít vykřičník, který má opačný „účinek“ než u běžné proměnné. Ale to už je asi detail. Takhle by to vypadalo:
A=('abcd' 'dcba')
Z=('zxyw' 'wxyu' 'tuxz')
ARR=('A' 'Z')
declare -n arr # <<< Tohle!
for arr in "${ARR[@]}"; do
echo "processing row: ${!arr}"
for element in "${arr[@]}"; do
echo " processing element: $element"
done
done
Jenom je tam pár věcí, které vypadají spíš jako z doby Bashe 3.x než z doby Bashe 5.x.Já to psal v době kdy byl jenom Bash 3.x Od té doby sotva stíhám doplňovat a opravovat stránky na vlastní wiki, jak ostatně zjistili ti, co koukali na můj manuál ohledně Qemu. Výhodou wikibooks je, že tam sem tam přispěje i někdo jiný.
Tiskni
Sdílej: