V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
Potřeboval bych poradit ohledně nastavení GCC pro kompilaci balíčků a jádra.
Proč nebývá v distribucích defaultně nastavena optimalizace -O3 pro kompilaci balíčků? Napadají mě 3 možné odpovědi, ale netuším, která je správně.
Co z toho je pravda?
O podobných třech možnostech jsem uvažoval ještě u dvou jiných voleb:
-funit-at-a-time
popsaná zde takto: Parse the whole compilation unit before starting to produce code. This allows some extra optimizations to take place but consumes more memory.
Zrovna hodně kompiluju a rád bych proto věděl, co se vyplatí nastavit. Máte s tím někdo bližší zkušenosti? Která ze tří možností je v jednotlivých případech nejblíž pravdě?
Když je rozdíl i subjektivně poznat, to už je dobrý výsledek, který stojí za to. S tím kernelem to zkusím.
Jenže otázka je, jestli chyba opravdu tolik nevadí. Nerad bych, aby pak práce s mým počítačem byla o nervy a abych se musel pořád jen obávat, kdy to spadne. Jak časté ty chyby můžou být? Je ta volba -O3 oficiální a odzkoušená, nebo je experimentální a nespolehlivá?
-O3 -fomit-frame-pointer -march=pentium2 -fPIC
mimo jádra a glibc a nepadá mi nic.
Věřím, že například na hodně standardním desktopu všechno stoprocentně funguje. Na speciálnějších konfiguracích je to ale složitější. Já mám Asus M2400N (notebook). Mám na něm Linux už odnepaměti. Funguje mi všechen hardware i suspend.
Dva dny zpátky jsem si zkompiloval kernel 2.6.13 a vstaly mi vlasy hrůzou. Software suspend z www.suspend2.net, který vždy stoprocentně fungoval, najednou začal blbnout, plivat chybové hlášky a zasekávat systém, ještě k tomu náhodně a když to nejmíň potřebuju. Driver pro modem (slmodem 2.6.10) nezkompiluju ani zázrakem a patche nepomáhají.
Zkoušel jsem kompilovat jádro s parametry v registrech a fungovalo na první pohled stejně spolehlivě jako bez nich, dokonce o pár sekund rychleji bootovalo. Chyby při uspání se vyskytovaly s přibližně stejnou pravděpodobností. Takže zatím nechávám parametry v registrech.
Právě výměna jádra mě vedla k dotazu ohledně nastavení gcc - jestli třeba nedělám něco špatně. Možná ale spíš jen předbíhám událostem a měl bych počkat, až budou patche pro kernel, suspend a modem. Přece jen asi není dobré instalovat kernel, který je dva dny po vydání...
Když to ale vezmu z jiného pohledu, kdybych si ho nenainstaloval já společně se spoustou dalších kaskadérů, kdo by ho potom vyzkoušel?
-fPIC
kompiluju z pohodlnosti všechno, protože knihovny se mi s tím automaticky bohužel nekompilují, někdy dokonce ani tehdy, když to dám do CFLAGS/CPPFLAGS
, třeba Qt. Navíc z některých programů rád dělám knihovny - třeba takové xpdf, LPRng
nebo Samba
. Běh programu se tím snad nezpomalí, řekl bych, že jen jeho spouštění.
CFLAGS/CPPFLAGS
, ze zdrojáků instaluju skoro všechno a nechce se mi na to myslet při každé kompilaci. Zjistil jsem ale, že sdílených knihovnách je uložena velká část kódu - u mě je to asi 276 MB z 580 MB. Řekl bych, že zapnutím PIC pro všechno zase tolik neztratím.
-O3
je maximum (pokud vím, v manuálové stránce vyšší není), takže mají jen třetí stupeň, i když napíšou osmičku.
Tiskni Sdílej: