Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Zdravím,
jaký byste doporučili hypervizor?
Upřednostňuji bezpečnější řešení (a ze dvou bezpečných samozřejmě to, které je víc "lightweight")
Na něco jsem si už klikal, ale nejsem to úplně schopný zhodnotit...
Dík moc předem ☺
* pozn.: hypervizor buď poběží přímo na železe nebo tam samozřejmě může být nějaký základní OS (linux, freebsd, nevím ...), v kterém poběží hypervizor, ale aby ten OS šel co nejpohodlněji a nejrychleji osekat na lightweight. Totiž aby tam ten základní OS nepřekážel, byl svižný a _bezpečný_...
Dotaz: Hypervizor na desktop (guesty win a bsd)…a o kus níže čteme…
Je to marný. Je to marný. Je to marný. Můžeš tisíckrát říkat, že provozovat virtualizaci na notebooku je fakt nouzovka. Ne že by to nefungovalo, ale dlohodobě to přináší akorát opruz. A jak píše Max. Když už, tak ten virtualbox, kdy si ty virtuály nahazuješ, jen když je potřebuješ. Jenže stejně časem přijde na to, že to akorát zabírá místo na disku a je lepší mít ty virtuály někde na nějaké krabici ve špajzu (skutečném desktopu, s výkonným procákem, chlazením a dobrou konektivitou) a přistupovat na ně vzdáleně, než trápit notebooka.
- …
- hypervizor poběží místo systému na notebooku*
- notebook je aktuálně dell latitude, podpora pro hw virtualizaci tam samozřejmě je
- …
[...] cmdline="tvoje vychozi parametry pro start" [...] :tvoje_menu [...] --item --key e edit_cmdline Upravit parametry startu [...] :edit_cmdline echo -n Uprav si parametry startu: read ${cmdline} goto tvoje_menus (virt-manager/libvirt/kvm)/qemu zadne problematicke mlaceni s interni iPXE rom nevidim, pouzivam to skoro kazdej den
pokud máte dost paměti a SSD. Samozřejmě od toho nečekejte extra výkon. Použil bych k tomuto účelu kvm a virt-managerSouhlasím, ale pokud je dost RAM, tak to jde i s HDD, akorát bude delší boot guesta, ale mít guesty na SSD je samozřejmě lepší - rychlejší.
Pokud byste ale chtěl ve virtuálce na denní bází pracovat, tak bych to nedoporučoval.Nesouhlasím. Používal jsem Win7 jako guesta ve firmě několik let a bylo to pro mne mnohem lepší, protože jsem se mohl plynule přepínat mezi "osobním" Linuxem (hostOS) a "firemním" Win7 (guestOS). Takže je to hlavně o té ramce. 16GB by bylo ideální, ale dá se i s méně pokud by byl úsporný DE, např. XFCE.
Tiskni Sdílej: