Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Řešení dotazu:
Když jsem nakompiloval 64bit jádro a k tomu doinstaloval z balíčku (debian) VirtualBox 4.1 (32bit), tak se automaticky dokompilovaly nějaký moduly (asi ovladače sítě, a další) a ty se sice zavedly, ale nešel spustit žádný virtuál.
Teď mám tedy 32bit jádro s podporou 64GB paměti RAM a 32bit virtualbox.
Procesor (AMD E-350) sice SVM (AMD-V) podporuje, ale je ta virtualizace i přesto dost pomalá (jakože fakt dost), ačkoli aktivní je (lze instalovat jak 32bit, tak 64bit OS).
Trošku mi to zklamalo, čekal jsem malinko víc výkonu.
Nesetkal jste se někdo s tím, že by pod virtualboxem byla virtualizace pomalá?
ja virtualiuijem na Intel Celeron E3300 ma to podporuje Intel VT a na jedno virt sedenie je to postacujuci procesor. akurat som zistil ze pre windows 7 sa v novom virtualboxe da pridelit 256mb pre grafiku
Teoreticky...I prakticky.
Čím dál víc lituji, že nemůžu dát odkaz na ten bug, který kolega řešil. Stručné shrnutí problému: systém s PAE a IIRC 24 GB paměti, polovina paměti volná a přesto byl systém nepoužitelný. Proč? Protože i když PAE umí teoreticky adresovat až 64 GB fyzické paměti, nemůže nic změnit na tom, že řada důležitých jaderných struktur musí být v low memory a té je i s PAE pořád jen asi 896 GB. Víc fyzické paměti nepomůže, naopak problém zhorší, protože část těch struktur se tím zvětší.
Dalším problémem je i586 ABI, které je oproti x86_64 neskutečně omezující (nedávno jsem to tu demonstroval na názorném příkladu). Jediná výhoda je, že při post mortem analýze mám větší šanci, že najdu hodnoty parametrů funkcí, když se skoro všechny předávají přes zásobník, a to je trochu málo.
Konečně se stačí podívat do jádra, a člověk každou chvíli narazí na prostocviky s přemapováváním daným nedostatečnou velikost adresního prostoru. Chápu ale, že pokud k tomu někdo přistupuje stylem "prostě se to zapne a ono to funguje", tak tohle všechno nevidí a může si myslet, že žádné komplikace nejsou. Kdo se ale zabývá tím, jak to funguje uvnitř, nemůže nevidět, co všechno musí jádro a procesor udělat, aby to "prostě fungovalo", a jak to komplikuje operace, které by na x86_6e byly daleko jednodušší.
Tiskni
Sdílej: