Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Dobry den,
prosim vas, potrebuji se zeptat, vlastnim jeden stary netbook, ktery je idealni na vsechny uzivatelske i odbornejsi cinnosti a vse tam funguje skvele, jedinou vyjimku tvori soucasne internetove stranky.
Bohuzel mi tam nejde nainstalovat Firefox novejsi nez 3.6 ani novejsi Linux nez tam je (Ubuntu verze myslim 9.04 nebo 10.04 LTS).
Coz by samo o sobe vubec nevadilo, protoze vsechno ostatni mi tam funguje a tato verze Ubuntu i Firefoxu mi vyhovovala ze vsech nejvic oproti tem minulym, ale hlavne nejvic oproti tem soucasnym - zejmena kvuli velmi minimalistickym narokum na vykon PC (CPU, RAM) i na misto na disku, velmi rychlemu a sviznemu a vykonnemu chodu, vysoke a prijemne konfigurovatelnosti, prijemnemu pouzivani i hezcimu vzhledu.
Problem ale je, ze mnoho soucasnych stranek v teto verzi Firefoxu funguje a mnoho zase nefunguje: bud se stranka nezobrazi vubec a zobrazi se jen bila plocha a nacitani se stopne jakoze je cele nacteno, nebo se stranka zobrazi, ale je dost rozhazena, nebo ma nektere prvky nefunkcni nebo se zobrazi nejaka chybova hlaska a nacitani se stopne.
Jak tedy muzu prohlizet i soucasny internet pres verzi Firefoxu kvalitativne nejvic vyhovujici, tj. 3.6?
Dekuji.
Bohuzel mi tam nejde nainstalovat Firefox novejsi nez 3.6 ani novejsi Linux nez tam je (Ubuntu verze myslim 9.04 nebo 10.04 LTS).Jak nejde? Na čem selže „instalace Linuxu“? A Firefox, nefunguje stáhnout a rozbalit verzi přímo od Mozilly? (vybral jsem nějakou náhodnou, šel bych pak půlením intervalu a našel nejnovější, který bude fungovat)
Problem ale je, ze mnoho soucasnych stranek v teto verzi Firefoxu funguje a mnoho zase nefunguje: bud se stranka nezobrazi vubec a zobrazi se jen bila plocha a nacitani se stopne jakoze je cele nacteno, nebo se stranka zobrazi, ale je dost rozhazenaS tímhle nejde dělat nic, jednoduše se změnily specifikace a implementace CSS a JavaScriptu a tento prohlížeč je neumí zobrazit. Osobně mě teda překvapuje, že to vůbec nějak funguje, čekal bych, že naprostá většina stránek bude vyžadovat TLS1.2, které uvedený Firefox neumí.
…ktery je idealni na vsechny uzivatelske i odbornejsi cinnosti…
Není. (Jak sám píšeš v následujícím textu. Nemluvě o bezpečnosti.)
…a vse tam funguje skvele…
S drobnou výjimkou všeho… (Proč si tedy neušetřit takové nesmyslné eufemismy?)
Jak tedy muzu prohlizet i soucasny internet pres verzi Firefoxu kvalitativne nejvic vyhovujici, tj. 3.6?
Někdy je dobré udělat pomyslný krok zpět a podívat se na situaci z ptačí a netopýří perspektivy.
Situace: Snažíš se udržovat v chodu nesmyslně starý notebook, 15 let starý, jehož provoz v dnešní době nedává valný smysl. S uvedenými verzemi softwaru tam bude extrémní spousta neopravených bezpečnostních děr a prakticky žádný normální web (jiný než smetiště-skanzen typu ABCLinuxu) tam nebude fungovat.
Otázka k zamyšlení: Ve kterém okamžiku budou čas a úsilí zmařené snahou (odsouzenou k nezdaru) udržet ten počítač v provozu (a psát o tom do nějakého fóra) dražší (podle toho, jak moc si ceníš svého času a úsilí) než pořízení nového současného počítače, který žádný z uvedených problémů mít nebude? Nenastal ten okamžik náhodou už dávno?
Na současném hardwaru bude svižný kterýkoliv současný prohlížeč. Není důvod lpět na nebezpečné, nefunkční, zastaralé verzi čehokoliv.
pořízení nového současného počítače, který žádný z uvedených problémů mít nebudeJedno niche podle mě s moderními notebooky nějak nefunguje: nějak přestaly existovat notebooky kolem 10" (nebo dokonce 9"), ekvivalenty historických EEček, 10" Sony Vaio, Acer Aspire atd., které navíc měly gigantickou baterku. Pokud už se něco takového podaří najít, tak jsou to divné tabletoidy s dolepenou klávesnicí pochybné fyzické odolnosti a pochybné podpory Linuxu.
Tak to souhlas; nejmenší, co se mi daří najít, je 12 neznámých jednotek.
Dlužno ale dodat, že ty devítky a desítky byly nejvíc populární v dobách před (velkými) smartphony a tablety a žily v takovém dočasném tržním okénku, které později smartphony a tablety docela pevně zabetonovaly.
Teď teda zase tablety ztrácejí na popularitě a jsou skoro ohrožený druh, tak těžko říct, proč se nějaký „subnotebook“ (řečeno terminologií 90. let) nevrací. (Mám samozřejmě na mysli rozumného výrobce, nikoliv ten „výběr“ z Aliexpressu od značek typu Šü-Lîn.)
[...] Proč by ta numerická část nemohla být vysouvací?[...]neco po vzoru Thinkpad Butterfly?
With 10.10 we have also dropped support for i586 and lower processors, as well as i686 processors without cmov support.Problém je, že dnešný internet už nefunguje cez SSL3 alebo TLS1.0 + v tom ubuntu budú staré certifikáty. Dá sa to obísť tak, že si vytvoríš Squid proxy, ktorá to bude prekladať. Ale to je komplikovaný proces. Musíš si skompilovať Openssl s podporou SSL3 a TLS1.0 a potom ešte skompilovať Squid voči tejto knižnici. Riešil som to kedysi pre internet na Windows 98. Tam bol tuším max Firefox 2. Vo výsledku to ako tak fungovalo. Na stiahnutie starého winraru OK, na bežné prehliadanie nie OK.
Tiskni Sdílej: