Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Zavaděč je strojový kód, jímž je zaveden operační systém. Tomuto procesu se říká bootování [bútování]. Zavaděč je uložen v prvním sektoru diskového oddílu.
Zavaděč je "první program", který je natažen ihned poté, co BIOS dokončí testování hardwaru. BIOS ví, kde by měl zavaděč být (pokouší se spustit bootování z pevného disku, optického média, diskety,...).
Zavaděč je tedy umístěn na předem definovaném místě specifickém pro danou architekturu (například na PC je to první sektor disku, tzv. MBR). Zde je umístěna první část kódu zavaděče. Zavaděč má ale za úkol zavést celé jádro systému do paměti, jelikož je však jádro umístěno na nějakém souborovém systému, zavaděč musí znát způsob jak jádro přečíst. Zavaděč tedy musí obsahovat kód, který rozumí souborovému systému, na kterém je umístěno jádro. To se však nemůže vejít do tak malé části jako je 512B (velikost MBR). Proto je zavaděč dvoustupňový. Nejdříve se načte první část, která má za úkol přečíst druhý stupeň zavaděče. Druhá část je již uložena na systému souborů --- první část ví, kde ji má hledat. Až tato druhá část zavaděče umí číst systém souborů (čtení stačí), na kterém je umístěno jádro systému, zavaděč načte jádro do operační paměti a předá mu řízení hardwaru. V tomto okamžiku končí proces bootování --- zavaděč splnil svou funkci.
Dokument vytvořil: Martin Kratochvil, 10.10.2004 23:32 | Poslední úprava: |🇵🇸, 25.3.2009 15:14 | Historie změn | Zobrazeno: 3214×
Další pojmy: XSL-FO - YaST2 - Yeti - zavaděč - závislost - zdroják - Zope
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz