Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Linux je víceuživatelský systém a je proto nutné zajistit, aby mi ostatní nemohli měnit, číst moje dokumenty. Pokud jim to tedy výslovně nepovolím. Každý soubor (i adresář) v Linuxu má přidělená práva, která upravují práci se souborem.
Příkaz ls vypisuje obsah zadaného adresáře. Přídáním parametru -l si zobrazíme podrobnější informace, včetně práv.
ls bsd.txt Desktop dnsping linux.txt ls -l celkem 16 -rw-r--r-- 1 misak users 23 zář 1 23:06 bsd.txt drwxr-xr-x 2 misak users 4096 zář 1 23:08 Desktop -rwxr-xr-x 1 misak users 443 zář 1 23:08 dnsping -rw-r--r-- 1 misak users 33 zář 1 23:05 linux.txt
Práva jsou uvedená v prvním sloupci. První znak označuje typ souboru, pomlčka '-' označuje normální soubor, 'd' adresář, dále 'l' je symbolický odkaz, 'c' znakové zařízení, 'b' blokové zařízení a 'p' je pojmenovaná roura (pokud nevíte, co jednotlivé typy znamenají, přečtěte si předešlou kapitolu: Soubory v Linuxu, zvláště pak část Speciální soubory).
Za typem je potom devět znaků, které symbolizují práva. Vždy jsou vypsány v pořadí právo pro čtení 'r', právo pro zápis 'w' a právo pro spuštění 'x'. Na úrovni adresářů 'r' značí, že je možné vypsat seznam souborů, 'w', že je možné do adresáře soubory přidávat nebo je z něj odebírat a 'x', že adresář smí být součástí cesty. První trojice je nastavení platné pro vlastníka souboru (třetí sloupeček - misak), druhá pro skupinu (čtvrtý - users) a poslední pro ostatní. Vlastník souboru je uživatel, který jej vytvořil (nebo bylo na něj vlastnictví převedeno příkazem chown) a obvykle má největší pravomoci. Skupina usnadňuje sdílení souborů mezi uživateli. Můžeme zvýšit práva lidem jen ze svojí skupiny a ne těm, kteří tam nepatří.
Linux bere soubor jako spustitelný jen tehdy, když má nastavená práva pro spuštění. Tento systém má své kouzlo v tom, že spustitelný soubor může být jakéhokoli typu (binární soubor, skript v shellu), ale z hlediska jeho spouštění je to úplně jedno. U skriptů je podmínka, aby měly na prvním řádku uvedený interpret, který je bude provádět (#!/bin/sh, nebo přenositelněji /usr/bin/env python) a binární soubor musí být podporován jádrem (nejpoužívanější je elf, starším formátem je a.out).
Soubor, který je uložený v adresáři, do něhož mají všichni povolen zápis může také kdokoliv smazat. Někdy se hodí, kdyby jej mohl mazat pouze vlastník souboru a nikdo jiný. Typickým představitelem je adresář /tmp. Tento adresář má nastavený sticky (lepkavý) bit, který se nastavuje příkazem chmod +t a ve výpisu příkazu ls je vidět takto:
drwxrwxrwt 39 root root 3704 zář 6 21:15 tmp
Program spuštěný uživatelem má stejná práva, jako uživatel sám. To znamená, může modifikovat jen ty soubory k nimž má uživatel právo zápisu. Existuje několik případů, kdy je nutné, aby uživatelem spuštěný program běžel pod jiným účtem (zpravidla s vyššími právy). Typickým příkladem je příkaz passwd pro změnu hesla uživatele. Ten musí modifikovat soubor /etc/shadow, kde jsou uložené hashe hesel. Tento soubor není, z pochopitelných důvodů, zapisovatelný pro běžné uživatele. Program passwd má nastaven příznak suid a vlastní jej uživatel root. Program po svém spuštění má práva uživatele root, přestože jej spustil jiný uživatel. Příznak se nastaví příkazem chmod u+s, ls jej pak ukazuje následovně:
ls -l /bin/passwd -rws--x--x 1 root root 32108 čec 11 14:30 /bin/passwd
Existuje také podobný příznak setgid, který mění skupinu. Není tolik používán u souborů, ale u adresářů, kdy po aplikaci tohoto příznaku patří všechny nově vytvořené soubory do určené skupiny a ne do uživatelově hlavní. Nastaví se příkazem chmod g+s a výpis vypadá následovně:
drwxr-sr-x 3 root users 4096 zář 1 23:14 foo
Práva jsou na systémové úrovni reprezentována jako čtyři čísla v rozsahu od 0 až po 7 (tj. tři bity). Tyto číslice reprezentují speciální práva, uživatelská, skupinová a ostatních. Právo pro čtení má hodnotu 4, pro zápis 2 a pro spuštění 1. Jejich součtem potom získáme součtem těchto hodnot. Hodnota 7 (4+2+1) označuje všechna práva, hodnota 5 (4+1) značí právo pro čtení a spuštění. Hodnota 0 pak, celkem logicky, určuje žádná práva.
Speciální práva jsou ohodnocena následovně. 4 je setuid, 2 je setgid a 1 je sticky bit.
Kompletní nastavení adresáře /tmp se tedy dá provést:
# zdlouhavější způsob chmod a+rwx /tmp chmod +t /tmp # rychlejší způsob chmod 1777 /tmp
Změnu vlastníků lze pak provádět pod rootem následně:
chown -cR uzivatel:skupina /tmp # -cR mění práva rekurzivně i v podadresářích
Jemnější nastavení práv umožňuje ACL, viz příkazy getfacl a setfacl.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:55 | Poslední úprava: Nicky726, 4.3.2009 09:54 | Další přispěvatelé: Ash, Petr "Glubo" Sýkora | Historie změn | Zobrazeno: 63214×
Tiskni
Sdílej: