Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
err.. mozna to neni zrejme na 1. pohled:
- 10 let s DMCA - důsledky protirátského zákona
+ 10 let s DMCA - důsledky protipirátského zákona
09 F9 11 02 9D 74 E3 5B D8 41 56 C5 63 56 88 C0, coz je dekodovaci klic pro AACS (obdoba CSS pro Blu-ray), i kdyz nevim, ze by byl nekto za neco takoveho kdy postizen. BTW, v dusledku DCMA je nelegalni i tenhle prispevek
No jo, reknete si, nejsem v USA, DMCA na mne nemuze. Ale staci pracovat na nejakem programu, ktery obchazi nejakou ochranu a pokud zajedete do USA na konferenci a dopadnete jako chudak Dmitrij Skljarov z Ruska, ktereho kvuli praci na konvertoru adobich e-booku do PDF v USA drzeli v base nekolik tydnu. Kvuli tomu se nektere konference (napr. o bezpecnosti nebo kryptografii) radeji zacinaji poradadat mimo USA, protoze nektere veci zde prezentovane mohou byt v dusledku DCMA nezakone.
Jen doufam, ze neco takoveho nezavlecou i do Evropy, s nasim soudnim systemem by to byl katastrofa srovnatelna se zavlecenim tabaku, mandelinky bramborove, syfilis a McDonnaldu
Ale ich pravny system sa vstahuje iba na ciny spachane na ich uzemiTo obecne neplati - AFAIK nejaky zakon se klidne muze vztahovat i na ciny pachane v jinych zemich (a i kdyz tam to je je legalni), jen u vetsiny zakonu je jejich platnost omezena na ciny spachane v danem state. Nicmene IANAL.
Geniální, tohle mě vážně nenapadlo.
Nie je mozne niekoho sudit v usa za cin, ktory je v krajine kde ten cin vykonal legalny. Ze su usa kokoti a je im to jedno je samozrejme druha vec.
Po 11. září USA honí „zločince“ i mimo jejich území. (Když nejde hora k Mohamedovi…)
Sic je to setsakra dávno.
Kupodivu to su relativne pohodovi ludia. Akurat sa musia nechat nazrat a natankovat. O zahranicnej politike svojej krajiny nemaju tusenie, zakony obmedzujuce ich prava pod tlakom medialnej masaze nepovazuju za zle, zakony a ciny ich priamo neobmedzujuce maju v pazi.Takže nakonec počet rozdílů mezi takovým průměrným™ Čechem a Američanem je v tomto ohledu až srandovně malý, co?
Jenže mezinárodní zatykač pouze slouží jako vodítko, koho má policie hledat a zadržet.
Pak nastává druhá fáze, kdy žádající strana musí dodat podklady, na základě kterých se vydávající strana rozhodne, jestli zadrženého vydá nebo ne.
)
Tiskni
Sdílej: