Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
Na druhou stranu je pravda, že já sám zase neslyšel o spoustě Mac-specifických technologií, které jsou pro zbytek (ne-Mac) světa irelevantní. 
Každopádně zrovna Dillo je podobně legendární jako Lynx/Links.
... zbytek bud nefungoval, nebo zral vyrazne vice RAM i CPU
mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI a GUI neuznává :)Zatim jsem o nem neslysel...Tím bych se nechlubil.
*mlamoj nebo hipster co jakože všechno dělá z CLI na svém Macu
(aka rádoby-moderní, namyšlený a arogantní vývojář/sysadmin)
Ten jeho trolling by tomu docela odpovídal...
Děkuji za potvrzení mého předchozího komentáře o Tvé namyšlenosti a aroganci. Řekl bych, že k "uhrovitému puberťáčkovi" máš podstatně blíže, než já.
Mimochodem, Mac Mini jsem měl, docela hezký stroj, ale nakonec jsem pro něj již neměl využití. Můj nynější ThinkPad stál o pár desítek tisíc více, než průměrný MacBook Air. Desktop je pak takový průměr s pořizovací cenou okolo 55k Kč včetně příslušenství, ale zatím dostačuje.
... ale Dillo nic nezralo, nic moc neumel, ale zato se pustil hned a nic nezral
- vyrazne rychlejsi, misto 8Mhz na ISA myslim ze 66MHz nebo 33 ? uz nevim .. hledat to nebudu. Ja zacinal na netu jeste na OS/2 a Unixech, kde nebyl zadny browser, pak byl krom telnet bbs na netu a ftp s archi vyhledavcem pres meial news and gopher, pak prisel mosaic, pak netscape ... pak dlouho nic, pak mozilla jako pokus o nhardy toho molochu, pak phoneix a nakonec mozilla zahodila vse a rpejmenovala phonix na firefox a dalsi browser uz nemela ... IE jsme nikdy nemel, nikdy jsme nemel windows, mel jasme jen OS/2 .. pak OS/2 Warp ve skole obcas MacOS a Linuxy na serverech i desktopu ... doma jsme mel dula boot mezi OS/2 Warp a Linuxem a nakonec jsme OS/2 smazal a zustal na Linuxu ... a mel jsme snad vsechny virtulizace, jako win4lin a pak prevni betavrze vmware, co bezely jen a pouze na linuxu ... ve skole jsme mel servery a vypocetni cluster na mosixu ... s hodne RAM ... stejne jsme byl furt ve skole a skoro vubec doma
byl to myslim 1. browser s tabyAz na to, ze to predtim mela plnotucna Mozilla, pred ni Opera (ktera shodou okolnosti na slabem hardwaru jela jak z praku) a pred tim to mely jeste nejake nastavby nad internet exploderem.
)
Uz mi to splyva, ale nejsem si jisty, ze Opera byla predtim, opera byla mozna s taby az potomOpera byla puvodne MDI a od verze 4 mela podporu tabu. Prekvapive byl docela problem najit screenshot teto verze, ale jde to videt treba tady. Nebo to zminuji tady: window tabs to track your windows Opera 4 je, pokud wikipedie nekeca, polovina roku 2000. Phoenix byl vydany v polovine roku 2002.
mozilla pak mela taky tabyOd verze 0.9.5, ktera vysla v rijnu 2021.
Rozriseni do windows na taby bylo az hoodne pozdeDal jsem si tu praci a dohledal to jmeno. Byl to Netcaptor, ale nepouzival jsem jej, ale lidi kolem mne jo. To byl dokonce rok 1999.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
