Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
15.6.2013 15:56
| Programování
| 
| Přečteno: 1797×
| Komentářů: 28, poslední 16. 6. 2013
| Hodnocení: 94 % (16 hlasů)
5.6.2010 21:58
| Programování
|
| Přečteno: 1652×
| Komentářů: 22, poslední 7. 6. 2010
| Hodnocení: 95 % (20 hlasů)
Zacnu trochu ze siroka (snad to nebudou moc velke jilkoviny). Pred dvema mesici jsem mel tu cest prezentovat Schemika na dalsi konferenci. A nebyl to zadny okresni prebor... o cemz svedci i to, ze autorem prispevku, ktery nasledoval hned po mne nebyl nikdo jiny nez Bjarne Stroustrup. C++ i C++0x jsou sice hrozne jazyky, ale je mile vyskytovat se v takove spolecnosti. ;-] Vlastne kdyz jsem poprve videl program konference, tak jsem si myslel, ze je to jen shoda jmen. Dost bylo honeni trika a k veci...
Zjistil jsem, ze balit holky na interpreter programovaciho jazyka je pekna blbost. Proto jsem zahajil novy projekt: ,,Schemik: The Next Generation''. Jehoz cilem je vyvinout JIT prekladac jazyka Schemik.
sveho casu jsem mel nekolik vaznych diskuzi na tema kam psat hvezdicku, ktera rika, ze dany typ/promenna je vlastne ukazatel. dneska jsem na to narazil zas... kam hvezdicky pisete vy?!
ctenari abclinuxu nejsou jedini, koho pravidelne otravuji vykladanim jiraskovsky dlouhych pribehu o schemikovi, implicitne paralelnim dialektu scheme a lispu. jelikoz ze schemika delame vedu, tak clanky o nem obstastnujem v pravidelnych cyklech i recenzenty na konferencich... s ruznymi vysledky...
4.3.2009 09:24
| Programování
|
| Přečteno: 1684×
| Komentářů: 17, poslední 5. 3. 2009
| Hodnocení: 100 % (13 hlasů)
kazdy asi vi, ze Šemík je bajny kun, objevujici ve starych povestech ceskych. mene zname je, ze schemik je taky bajny interpreter jazyka scheme podporujici implicitne paralelni vyhodnocovani.
jelikoz jsem sem uz vic nez rok o schemikovi nic nepsal, mohlo by se nekomu zdat, ze z nej je uz jen zdechlina a byl pochovan nekde u neumetel. opak je pravdou... schemik zije blaze a prosperuje....
23.2.2009 20:25
| Distribuce
|
| Přečteno: 1889×
| Komentářů: 11, poslední 2. 3. 2009
| Hodnocení: 86 % (7 hlasů)
v souvislosti s mym predchozim zapiskem, jsem objevil moc peknou variantu red-black stromu. kdo nekdy zkousel implementovat RB stromy, AVL stromy a dalsi asi vi, ze je to pekny hnus.
rad bych vedel jestli nekdo z vas nepotkal nejakou symapatickou datovou strukturu, ktera by splnovala moje predstavy.
dneska jsem dostal chut pustit si k praci misto toy dolls, nejakou peknou davku politickych kecu. jelikoz vaclava moravce tu nenaladim a billa o'reillyho opravdu ve zdravi nedavam. (imho je to jeste prisernejsi moderator, nez daniela drtinova... pokud nevite, kdo je to bill o'reilly nebo daniela drtinova, delate jenom dobre.) tak jsem zkusil pohledat debatu kandidatu na americkeho viceprezidenta. presneji receno, debatu kandidata na viceprezidenta s namalovanym pitbullterierem. posledne jsem nasel na strankach PBS cistou zvukovou stopu kandidatske debaty... ted jsem takove stesti nemel... ale objevil jsem tam...
12.11.2007 19:07
| Programování
|
| Přečteno: 1961×
| Komentářů: 33, poslední 3. 10. 2008
| Hodnocení: 100 % (14 hlasů)
nedavno jsem resil, ze bysme si mohli poridit prekladac od intelu a jelikoz se pravidelne opakuje, ze gcc je mizerne optimalizuji prekladac, a ze intel je s vyvojem nekde uplne jinde. (prece jen ma tu vyhodu, ze vi naprosto presne, jak ti mravenci v tech procesorech opravdu pobihaji)
a kdyz jsem zjistil, ze icc by mel podporovat automatickou paralelizaci vypoctu, zacalo to pro me byt jeste lakavejsi sousto. udelal jsem si proto par testu na svych ,,obsesivnich'' prikladech s fibonaccihy cisly.
tak mam tu dalsi priklad ze sbirky -- chyby v programech, ktere jsem videl a udelal.
dneska jsem na cviceni narazil na strasne trivialni problem. dejme tomu, ze chceme vytvorit adresar a po vytvoreni se do nej presunout. proc na to nevytvorit specialni prikaz. neco jako xmkdir
po nekolika programatorskych blogspotech si dovolim jeden malinko OT
cas od casu se tu objevi dotaz nasledovany flamem na tema, na kterou vysokou jit po stredni. ja mam malinko vystrednejsi problem -- kam na vysokou po vysoke.
predcasem jsem objevil ve svem kodu chybu... teda neda se rict, ze bych ji nejak objevil... o tom, ze je tam problem jsem vedel, uz kdyz jsem to psal. a neda se rict, ze by to byla chyba, protoze ten program funguje bez problemu a i pres urcite snahy se mne tu chybu nepodarilo presvedcit, aby se chovala jako chyba.
25.7.2007 23:06
| Programování
|
| Přečteno: 1698×
| Komentářů: 63, poslední 26. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
po dlouhem rozmysleni jsem se na konec rozhodl jit se svou kuzi na trh. (nebojte nejsou to uvahy z zenskeho casopisu). rozhodl jsem se dat k dispozici beta verzi sve diplomky, nyni i vcetne textu.
Okolnostmi jsem byl donucen prijmout do sveho projektu (viz predchozi prispevky) knihovnu readline se vsemi dusledky. Ta knihovna ma spostu much (je mastodontni, rozhrani pomoci globalnich promennych, o thread-safety si muze nechat jen zdat a navic je pod spatnou licenci a se sveraznou dokumentaci). Jeji klony, pod rozumnymi licencemi, na tom nejsou o nic lip... navzajem se osocuji ze zastaralosti a s dokumentaci to taky neni nejruzovejsi...
26.6.2007 20:38
| Programování
|
| Anketa
| Přečteno: 1759×
| Komentářů: 33, poslední 28. 6. 2007
| Hodnocení: 93 % (14 hlasů)
pred casem tu probehl tradicni flame na tom jaka licence je nejlepsi... je mi to uprime jedno... ale spis jsem si rikal, ze uz jsem dlouho nic "rozumneho" "nevyprodukoval".
nicmene, jelikoz uz pres rok programuju jako diplomku implicitne paralelni implementaci schemu (viz zatim nedokonceny serial) a vzhledem k tomu, ze obhajoba se blizi milovymi kroky... tak uz to zacina byt i pouzitelne. pokud mate tedy zajem -- studujte, kompilujte, uzivejte -- schemik-0.5.0.tar.bz2 (pro ty co by zajimala licence... spravna odpoved zni: "MIT")
7.6.2007 13:25
| Programování
|
| Přečteno: 1433×
| Komentářů: 6, poslední 7. 6. 2007
| Hodnocení: 100 % (10 hlasů)
vcera jsem mel hezkou prilezitost sledovat prirodni ukaz, ktery se objevuje jeste zridkavej nez zatmeni slunce -- upgrade debianu. pro radu lidi veskera romantika konci u prepsani konfigurace apt. ale ja jsem si udelal drobny experimentek.
8.5.2007 13:30
| Programování
|
| Přečteno: 2302×
| Komentářů: 30, poslední 9. 5. 2007
| Hodnocení: 100 % (14 hlasů)
ve flamu na rootu jsem nasel krasnou vecicku o niz jsem ani netusil, ze ji gcc umi -- optimalizace podle vysledku profileru. pri beznych optimalizacich nema tradicni prekladac (nemlouvim ted o JIT kompilaci) sanci zjistit, jak ktere casti kodu budou volany casto, z jakych mist a podobne... a proste jen hada a tipuje. nicmene, pomoci vcelku zastrcenych direktiv prekladace -fprofile-generate a -fprofile-use jde situace velice hezky zmenit a hodne pozitivnim smerem.
stardict je docela mily a vcelku pouzitelny slovnik, ale nic ve zlem, podpora pro prikazovou radku asi nebyla primarni. ono se staci podivat na vystup SDCV, coz neni nic jineho nez html a kdyz jsem se dival do vnitr, neni to chyba SDCV, proste ty tagy se tam nekde objevi a nechci radsi patrat kde...
potom co jsme poresili gramatiky a takove ty veci a mame hezky derivacni strom. muzeme prejit k vyhodnocovani, resp. k samotnemu vypoctu. takze vsechno doted byly jenom takove pomocne plky a ted si drzte klobouky, protoze jedeme z kopce
v beznem clanku o programovacich jazycich je minimalne jedna kapitola venovana gramatikam a podobnym vecem. abych pravdu rekl, neni to tema ktere by me nejak extra rajcovalo a teoreticky by se bez nej i interpretr mohl obejit. ale budiz. muj posledni prispevek budiz ukazkou toho, jak nektere nastroje mam rad. premyslel, jsem jestli parser udelat v ruce nebo generovat. ale jelikoz mam v nadpisu "snadno a rychle" a ne "slozitejc a poradne", tak jsem se rozhodl nakonec pouzit generatory.
gramatika scheme neni zavratne slozita ajak jsem rikal, bez problemu se da udelat v ruce, teda bez pouziti generatoru jako flex a bison, ale radsi jej pouzijeme. r5rs mluvi dokonce o tom, ze diky kvazikvotovani, se nejedna o bezkontextovou gramatiku a tudiz bison by na to mel byt kratky, ale kdyz se kvazikvotovani presune do standardni knihovny, uz tento problem odpada.
serial o schemu se mne malinko zasekl, protoze kazdy clanek o programovacich jazycich musi mit aspon jednu kapitolu o gramatikach a tak. abych pravdu rekl, formalni jazyky a takove ty srandy okolo me nikdy nebavily. do ted jsem pouzival starou dobrou kombinaci flex + bison. nicmene... nicmene, zacinaji me mirne stvat.
bohuzel, jsem se ted musel venovat trosku bezne rutinni praci, takze scheme ma na chvilku pauzu, ale zaujal me jiz treti dil serialu o smarty a prislo me to docela mastodontni.
v beznem clanku o jazycich by alespon druha kapitola urcite byla o gramatikach a takovych tech vecech. ale necham si ji zatim pro sebe. v jazycich odvozenych od lispu, je rozdil mezi hodnotou a samotnym kodem hodne tesny, tak bych napsal neco o implementaci typu. neni to nic svetoborneho a priznavam, inspirovaneho guile.
rad bych zde zacal maly tutorialek o tom jak si napsat interpetr programovaciho jazyka. kazdy spravny programator, by si mel za zivot urcite nejaky programovaci jazyk napsat. vite, jaky to dela dojem na zenske, kdyz je balite se slovy: "nechcete, abych vas uvedl do taju sveho interpretru?" jelikoz z urcitych duvodu pisu dialekt schemu, tak bych se o nektere poznatky rad podelil a jelikoz se to vleze na par set radku nebude to ani tezke. berte to spis jako inspiraci, nez nejake fundamentalni cteni.
10.10.2006 18:45
| Programování
|
| Přečteno: 1899×
| Komentářů: 12, poslední 13. 10. 2006
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Mam tu rozepsany text srovnavajici spravu pameti z pohledu aplikace a jelikoz vetsina je o automaticke dealokaci a jejich vyhodach, tak jsem zkusil udelat priklad, kde by tolik pomlouvani sberaci odpadku vyhrali.
Montuju ted malinko lepsi pocitac a narazil jsem na to, ze vyrobci hw maji takovy nepekny zlozvyk -- neuvadat presne informace a nazyvat dve veci stejnymi jmeny. Pravda, ruze, ac zvana jinak vonela by stejne -- potazmo ATX zdroj ac zvan jinak napaji stejne.
Jaky je vas nazor na americky styl pojmenovani pracovnich profesi? Mam ted na mysli system junior/senior <neco kryptickeho> manager...
1.9.2006 00:03
| Programy
|
| Přečteno: 1443×
| Komentářů: 22, poslední 3. 9. 2006
| Hodnocení: 67 % (3 hlasů)
V diskuzi o GIMPu kdosi zminil Xaru pro Linuxu a jelikoz jiz delsi dobu hledam nejaky hezky vektorovy editor a jelikoz nevim kam driv skocit, tak jsem se ho rozhodl zkusit. Instalace byla sice prochazka peklem (vcetne reportu do bugzilly), ale stoji to za to.
18.8.2006 14:34
| Programování
|
| Přečteno: 1846×
| Komentářů: 75, poslední 18. 7. 2024
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Momentalne tunim jednu aplikaci na vykon a presto, ze jsem pri posledni aplikaci, co jsem psal v Basicu nadaval jak spacek. Postesklo se mne po jedne uzasne basicove konstrukci -- ON <cislo> GOTO <adresa1>, <adresa2>...
9.8.2006 12:54
| Distribuce
|
| Přečteno: 1870×
| Komentářů: 36, poslední 20. 12. 2006
| Hodnocení: 51 % (13 hlasů)
Vsude se diskutuje o vhodnosti a priravenosti linuxu pro desktop, mame pro nej desitky dister s ruznymi vychytavkami, desitky live cd na zkousku na reseni toho a toho problemu. Zato o vhodnosti Linuxu, pro servry nikdo nepochybuje. Ano. Linux jako jadro je pro velke zelezo jak dalene, jelikoz je mj. tak delane. Ale najit vhodnou distribuci GNU/Linuxu pro server (automaticky uvazuju 64bitu a SMP) to uz je vetsi sranda.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz