Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Arduino IDE bylo příšerné a vždycky dělalo Javě ostudu. Nad Swingem nebo OpenJFX se dají postavit mnohem hezčí a příjemnější aplikace.
Na druhou stranu, to IDE bylo extrémně jednoduché, jen textové pole a pár tlačítek, zkompilovat, nahrát… což zase bylo fajn pro začátečníky, kteří si chtějí jen otevřít příklad, možná v něm něco trochu upravit a nahrát do Arduina.
Osobně používám spíš arduino-makefile (balíček arduino-mk). Tam člověk volá kompilaci a nahrávání normálně přes make a zdrojáky si může otevřít v libovolném editoru nebo IDE – třeba Netbeans, ze kterých se pak ovládá i ten make. Případně PlatformIO, přes které se dají programovat i jiné desky (ESP32 atd.).
The front-end is written in TypeScript, while most of the backend is written in Golang.
Z hlediska závislostí to teď bude mnohem větší peklo – bude to záviset nejspíš na NodeJS, na miliardě JavaScriptových knihoven, na Golangu a golangových knihovnách…
Zatímco dřív to záviselo jen na JRE + pár javovských knihovnách (které, jak tak koukám, narvali do gitu jako binárky, což je prasárna… nicméně i tak jich bylo celkem příčetné množství a navíc takhle primitivní aplikaci by šlo napsat nad samotným JRE bez knihoven resp. s jedinou knihovnou: pro sériový port).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
2.3.2021 13:50
3.3.2021 01:08