raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
zmineny obrat se mezi rodilymi prazskymi mluvcimi pouziva.Tak mezi pražskými rodilými mluvčími se používá i baník pyčo, žejo. :D
Doporucuji uvod ke knize Chram i tvrz.
Myslím, že to vie veľmi dobre
(nič proti AVR-kám, mám ich zopár v šuflíku spolu s pár ARM Cortex M* a pár modulmi pre arduino)
.
Raději AVR-ko strčím do nepájivého kontaktního pole (pokud je to DIP) nebo si ho naletuji na adaptér (v případě SMD) a nemusím řešit žádné sračky okolo (a hlavně ty dementní knihovny a IDE).
Kedysi som to z donútenia v práci tiež používal (bez IDE). Z môjho pohľadu sú knižnice pekná dementnosť. Reálne je to obyčajné (teda skoro obyčajné, isté obmedzenia tam sú) C++ s hnusným hnusným preprocesorom vďaka ktorému ani prd neviem zistiť prečo to nejde skompilovať ak je náhodou chyba niekde v knižnici. Ehm vďaka preprocesoru to nejde použiť s clangom na dopĺňanie. Proste na niečo trochu väčšie od hello worldu je to utrpenie. Okrem toho to robilo také divné veci ako memory leaky s reťazcami a podobne. Čo sa týka hardvéru no ehm čisté AVR je bez programátora vhodnejšie na vstavanie do niečoho.
Díky vyrobenému množství je to možná nejlevnější. Ale pokud se započítá čas na programování a především obcházení hloupého návrhu jak rozmístění pinů tak nesmyslného jazyka, tak je Arduino drahé i zadarmo.
Buď něco z mbed.org nebo vlastní nejspíše ARM Cortex-M0/3/4 nebo MSP430.
Větší MSP430 jsme používali a na rozdíl od z dnešního pohledu nesmyslné osmibitové architektury AVR, kde i většina manipulací s pointery potřebuje více instrukcí, tam je MSP430 celkem slušně navržená minimalistická 16-bit architektura. Pokud jde o cenu a bastlení, kde je problém návrh PCB, a jedná se opravdu jen o složitější logickou nebo sekvenční funkci s pár bity, tak si lze koupit programátor za 9.9 USD.
http://www.ti.com/ww/en/launchpad/launchpads-msp430.html
Čipy do "aplikace" lze pak sázet v DILu za 71 kč od Farnellu při jednom kusu. Pro velké počty za 31 kč. Je to procesor sice velmi omezená 512 byte RAM, ale je to procesor, kde je možné stejným ukazatelem ukazovat jak do RAM ta do Flash a obecně se chová jako normální architektura.
Disclaimer: procesor v DIL pouzdře jsem již 20 let do žádného našeho zařízení a ani nějakého pole nedával a tak se možná na projekty dívám z jiné perspektivy. Většinou je v našich projektech tolik spojů ke konektorům, že tahání signálů od nějakého modulu v drátech by bylo za trest a pokud by se měl udělat plošňák na modul, tak stejně bude cena srovnatelná s návrhem přímo s procesorem. Tedy když nepočítám velké systémy s SDRAM a BGA, kde se nám pro malé počty kusů vyplatí využít již existující dostupné moduly.
Tiskni
Sdílej: