Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
zmineny obrat se mezi rodilymi prazskymi mluvcimi pouziva.Tak mezi pražskými rodilými mluvčími se používá i baník pyčo, žejo. :D
Doporucuji uvod ke knize Chram i tvrz.
Myslím, že to vie veľmi dobre
(nič proti AVR-kám, mám ich zopár v šuflíku spolu s pár ARM Cortex M* a pár modulmi pre arduino)
.
Raději AVR-ko strčím do nepájivého kontaktního pole (pokud je to DIP) nebo si ho naletuji na adaptér (v případě SMD) a nemusím řešit žádné sračky okolo (a hlavně ty dementní knihovny a IDE).
Kedysi som to z donútenia v práci tiež používal (bez IDE). Z môjho pohľadu sú knižnice pekná dementnosť. Reálne je to obyčajné (teda skoro obyčajné, isté obmedzenia tam sú) C++ s hnusným hnusným preprocesorom vďaka ktorému ani prd neviem zistiť prečo to nejde skompilovať ak je náhodou chyba niekde v knižnici. Ehm vďaka preprocesoru to nejde použiť s clangom na dopĺňanie. Proste na niečo trochu väčšie od hello worldu je to utrpenie. Okrem toho to robilo také divné veci ako memory leaky s reťazcami a podobne. Čo sa týka hardvéru no ehm čisté AVR je bez programátora vhodnejšie na vstavanie do niečoho.
Díky vyrobenému množství je to možná nejlevnější. Ale pokud se započítá čas na programování a především obcházení hloupého návrhu jak rozmístění pinů tak nesmyslného jazyka, tak je Arduino drahé i zadarmo.
Buď něco z mbed.org nebo vlastní nejspíše ARM Cortex-M0/3/4 nebo MSP430.
Větší MSP430 jsme používali a na rozdíl od z dnešního pohledu nesmyslné osmibitové architektury AVR, kde i většina manipulací s pointery potřebuje více instrukcí, tam je MSP430 celkem slušně navržená minimalistická 16-bit architektura. Pokud jde o cenu a bastlení, kde je problém návrh PCB, a jedná se opravdu jen o složitější logickou nebo sekvenční funkci s pár bity, tak si lze koupit programátor za 9.9 USD.
http://www.ti.com/ww/en/launchpad/launchpads-msp430.html
Čipy do "aplikace" lze pak sázet v DILu za 71 kč od Farnellu při jednom kusu. Pro velké počty za 31 kč. Je to procesor sice velmi omezená 512 byte RAM, ale je to procesor, kde je možné stejným ukazatelem ukazovat jak do RAM ta do Flash a obecně se chová jako normální architektura.
Disclaimer: procesor v DIL pouzdře jsem již 20 let do žádného našeho zařízení a ani nějakého pole nedával a tak se možná na projekty dívám z jiné perspektivy. Většinou je v našich projektech tolik spojů ke konektorům, že tahání signálů od nějakého modulu v drátech by bylo za trest a pokud by se měl udělat plošňák na modul, tak stejně bude cena srovnatelná s návrhem přímo s procesorem. Tedy když nepočítám velké systémy s SDRAM a BGA, kde se nám pro malé počty kusů vyplatí využít již existující dostupné moduly.
Tiskni
Sdílej: