Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Bill Gates při své návštěvě ČR (27.1.) dostane klíč od hlavního města Prahy jako symbol otevřenosti nejnovějším informačním technologiím. To jsem zvědav, co od něj dostaneme my.
Tiskni
Sdílej:
Jsou nekde podrobnosti o tomto bohulibem aktu? Ze bych sehnal par maniku s vyhranenym nazorem na otevrenost nebojicich se ho otevrene projevit ...
BTW censura predchoziho prispevku je zcela nesmyslna, zadne vulgarity v nem nebyly.
Nebude-li konkurence, budou jen nekvalitni vyrobky a to jeste za nehorazne ceny.:
Ano. Prostě všeobecná chdudoba. Jenže ani sebelepší podnikatel nedokáže zákazníka donutit aby využíval jeho služeb a jiného podnikatele aby tyto služby neposkytoval, aniž by použil násilí.
Predstav si dodavatele masla, ktery ovlada 95% trhu a rozhodne se zvysit prijem tim, ze zacne prodavat pouze set maslo+5rohliku. Lidi budou kupovat maslo dal (nemaji jinou moznost), ale prestanou kupovat rohliky, protoze uz je dostali s maslem.:
Tvoje závěry ve skutečném světě neplatí. Trh je dynamický proces. Tvůj výrobce másla by musel mít speciální privilegium od státu na výrobu másla. Jiným legálním (jenom stát může legálně používat násilí) způsobem nemůže zabránit ostatním podnikatelům nechat svého dosavadního podnikání a pustit se do výroby másla. Proč by to tito podnikatelé dělali? Protože vázaným prodejem dochází k poklesu užitku některých spotřebitelů z tohoto "másla+rohlíky". (ti kteří by jinak rohlíky nekupovali, nebo ti kteří by jinak nekupovali máslo) Někteří z nich přestanou "rohlíky+máslo" nakupovat. Dojde k poklesu poptávky po "máslu+rohlíky" a tím k poklesu jeho ceny. Tato poptávka se přesune k samotnému máslu a rohlíkům. Tím dojde k růstu ceny másla. (těch zbylých 5%) A to je signál pro podnikatele že v tomto odvětví něco chybí. Začnou tedy přesouvat svoje zdroje k výrobě másla. (a tím se začne snižovat ekonomická moc tvého "monopolisty" a pokud se nevzdá vázaného prodeje tak prostě na trhu neuspěje)
Toto je ona neviditelná ruka trhu. Tohle je konkurenční proces. S tímhle stát nemá nic společného. jediné co stát může je tento proces narušovat udělováním privilegií (to nemusí být přímo (úplný zákaz), stačí bránit potenciálním podnikatelům ve vstupu do odvětví - licence, "hygienické normy", patenty, daně, apod. - tím tento tržní proces naruší - sníží jeho účinnost - odstraní potenciální konkurenci zavedeným firmám)
To že tolik lidí věří v "antimonopolní" zákony je tím že ten řetěz úvah, který vysvětluje procesy na skutečném trhu (ne ty pseudotrhy, kde jsou všichni dokonale informovaní, dokonale mobilní apod. - bohužel na těchto teoriích staví antimonopolní zákonodárství) je poměrně dlouhý a komplikovaný. A věřit politikům, kteří říkají, že jsou potřeba. Asi stejně jako věříte zloději který si kvám pravidelně chodí pro výpalné. (daně) Doufám, že jsem se netrápil zbytečně a alespoň Vás přesvědčil:).
Jedině stát dokáže vytvořit monopol tím, že udělí privilegium jedné firmě vyrábět "máslo+rohlík" a všechny ostatní máslaře a rohlíkáře z trhu vyloučí.
Neříkám, že Microsoft nemá monopol. Ale ne v tom smyslu jak si nejspíš myslíte. Jedeno z monopolních privilegií, kterých si dnes hojně firmy užívají jsou patenty. A že jich Microsoft má! Jenže tohle není problém Microsoftu, ale problém občanů, kteří tohle státu dovolí a nechají se tak okrádat.
Dusledek: MSIE je dnes sama dira, zdaleka nedosahuje svych drivejsich kvalit, ale presto vymakanejsi prohlizece nemaji sanci se proti nemu prosadit, protoze MS stihl nastolit sve "standardy" a tudiz spousta veci v ostatnich prohlizecich nefunguje, prestoze to neni jejich vina. Kdo na to vse doplatil? Spotrebitel. Kdo si na tom namastil kapsu? Microsoft.:
Z toho výrazu "namastil kapsu" kouká závist a ne racionální úvaha:(.
Já také vidím spoustu spokojených lidí kolem sebe, kterým jsou standardy ukradený. Tj. "chtějí pracovat a ne se zabývat takovýma blbostma". Někoho prostě standardy nezajímají a je to třeba respektovat. A Microsoft prostě na tuhle poptávku reaguje. Jináč by šel proti sobě (zbytečné náklady).
Rohlík se vyvinul z předchozí diskuze:).
To záleží na elasticitě poptávky....:
Výrobce nikoho nenutí koupit si jeho výrobky. Zákazníka nutí životní situace koupit si lék. V tom je rozdíl. Já kdybych byl v těžké situaci, tak bych byl ochoten zaplatit podstatně více za cokoliv co by mě mohlo zachránit než za normálních okolností. Žádný problém zde nevydím.
Podstatné je, že tato integrace prakticky zdecimovala trh s webovými prohlížeči. A dnes je už tolik stránek a služeb MSIE-only, že prosazení jiných prohlížečů je velmi obtížné.:
Tak jsou stránky MSIE only. A kde je zde nějaký ekonomický problém? Trh s browsery rozhodně zdecimovanej není. Zdecimovaná je konkurence. To je riziko podnikání. Teď se naprosto nelegitimě snažejí poškodit Microsoft pomocí státního násilí. (už se jim to někde i povedlo) A to povede také k poškození jeho zákazníků. (Microsoft musí dávat spoustu peněz na soudy místo investic do vývoje software, navíc rozdělení firmy mu také nejspíš nepřidá)
monopoly:
Já monopoly přece neobhajuju. Otázka je co je monopol. Napsal jsem to už v minulém příspěvku. Monopol může vzniknout pouze udělením státního privilegia firmě(ám). Žádný jiný způsob neexistuje.
...tici, ale především ekonomové, ...:
Znám spoustu ekonomů, kteří jsou zásadně proti "antimonopolním" zákonům. Jedinej rozumnej antimonoploní zákon by byl, kdyby si stát sám zakázal zashaovat do trhu:)
...spotřebitel nemá na výběr a musí si daný statek koupit takřka za jakýchkoliv podmínek...:
Stále zde nevidím problém. Výrobce nikoho nenutí. Měl by snad spotřebitel přijít do lékárny postřílet personál a lék si ukrást? Nebo, tak jak se to děje dnes - zvolit si politiky, kteří okradou ostatní (včetně jeho samého) a lék mu za nakradené peníze dají? Kde je spravedlnost? Takovéhle případy (pojistitelná rizika) se přece na trhu řeší pomocí pojištění. (rozložení rizika na více lidí) Navíc co s tím má společného výrobce? Spotřebitel může být rád, že mu vůbec je někdo schopen pomoci! (i když za úplatu - co je na tom špatného?)
Abych zakončil různé spekulace o tom, co je či není monopol, uvedu to na pravou míru. Existují v zásadě tři tržní struktury...:
Já vím co říká o monopolech neoklasická ekonomická teorie hlavního proudu. Teorie antimonopolního zákonodárství vychází z neoklasické teorie trhů. (cíl: zásahy státu srovnat skutečný trh do latě s trhem, který modeluje tato teorie) Jenže tato teorie trhů je naprosto nerealistická. Potlačuje člověka jako myslící bytost s nejistou budoucností a vlastní vůlí - jeho rozhodování má vždy uzavřený konec (spočítaj se rovnice a máme z počátečních podmínek rozhodnutí spotřebitele). Předpokládá dokonale konkurenční trh s nekonečným počtem prodávajících a nakupujících kteří mají dokonalé informace. Také předpokládá již dosaženou rovnováhu na trhu. (proto nedokáže vysvětlit vznik a vývoj trhů - což je přinejmenším podivné pro teorii, která se je snaží popisovat). Předpoklad dosažené rovnováhy je naprosto zásadní - totiž vůbec se neschoduje se skutečností - reálný svět se vyznačuje neustálou nerovnováhou. Existuje podstatně realističtější teorie trhů - teorie podnikatelského objevování. (viz. Israel Kirzner: Jak Fungují Trhy) - o problémech s definicí monopolu jsem dal link někde výše v diskuzi
..V makroekonomii existují dva myšlenkové proudy. Monetaristé se brání státním zásahům do ekonomiky, zatímco keynesiánci zastávají intervenční politiku...:
Keynesiánství je mrtvá teorie. Monetaristé dávají příliš velkou váhu penězům a do trhu zasahují a to velice násilně. (úvěrová expanze, monetární expnze,...) Tím vyvolávají (a udržují) obrovskou tržní diskoordinaci (narušují strukturu cen) a vyvolávají hospodářský cyklus. (Josef Šíma: Trh v čase a prostoru)
Dále se zmiňujete o tom, že státní zásahy do Microsoftu poškodí jeho zákazníky. O tom se dá samozřejmě spekulovat a já s tím nesouhlasím, ale předpokládejme na moment, že je to tak.:
O tom se spekulovat nedá. Každý státní zásah do nenásilné směny mezi jednotlivci (skupinami) poškodí minimálně jednoho z nich v krátkém období. V dlouhém období vždy poškodí oba, protože se tím omezí rozhodování jednotlivce - už nejsou Win+IE tak jak byly před zásahem - tzn. tak jak nejlépe uspokojovaly spotřebitele (všimněte si množného čísla:), ten kdo tady získá je především konkurence, ale už ne tím, že by uspokojovala zákazníka, ale násilím proti úspěšnější firmě) (Murray Rothbard: Ekonomie státních zásahů)
Microsoft z trhu browserů vyšachoval ostatní společnosti a vytvořil si tak další monopolní postavení na dalším trhu, čímž defacto ještě posílil svou pozici na trhu s operačními systémy (pokud chcete bezproblémové prohlížení stránek, musíte mít operační systém Windows a IE).:
Podlehli silné konkurenci. Microsoft nikomu Windows násilím nevnucoval ani nezakazoval kupovat konkurenční produkt. Nebylo použito násilí. Není problém. Pokud chcete bezproblémové prohlížení stránek, můžete - použít windows, kontaktovat návrháře stránek nebo nevyužít jeho služeb, podpořit konkurenci darem. To jsou všechno nenásilné způsoby.
Pokud zastáváte názor že násilí je špatné (pokud není odpovědí na jiné násilí), není možné schvalovat násilné státní zásahy.
Je rozdíl mezi ekonomickou mocí (nenásilná, v souladu s přirozeným právem) a státní mocí (legální násilí, v rozporu s přirozeným právem)
O rozdělení Microsoftu a údajných problémech až jindy, snad jen pár vět. Faktem je, že u příliš velkých společností (jakou Microsoft beze sporu je), existuje poměrně velké riziko vnitřních konfliktů top managementu, které časem vyústí až v ochromení schopnosti dynamicky se přizpůsobovat trhu, což mívá za následek krach. Takže já bych řekl, že rozdělení může Microsoftu dokonce i prospět.:
To je dost možná pravda, ale neospravedlňuje to použití násilí.
Navíc, není krach Microsoftu v zájmu konkurence? Tak proč se ho pak podle Vás snaží rozdělit násilím?
Kvuli cene za pujceni jsem pak spis take premyslel o tricku. Nicmene z casovych duvodu se zrejme nezucastnime. Kdyztak si to tam ale uzijte. 